Lékaři se shodují na tom, že strava dnešních dětí je určitě nezdravější než byla v období po válce. Mládež si svou orientací na jednotvárnou, nezdravou stravu nebo upřednostňování jídel rychlého občerstvení vytváří předpoklady pro četné choroby. K dalším rizikovým faktorům patří i nedostatek pohybu. Volný čas většiny dětí ovládla televize či počítačové hry, přirozený pohyb přestal být součástí jejich života. Poruchy růstu dětí, obezita, či naopak mentální anorexie a bulimie jako důsledek odmítání jídla a strachu z tloušťky, zvýšená nemocnost či alergie, oslabení imunitního systému, chronický únavový syndrom – to vše úzce souvisí s nesprávným stravováním. Jak potvrdily výsledky průzkumu, děti jedí nepravidelně, konzumují příliš mnoho sladkostí, pochutin a kolových limonád s vysokým obsahem kyseliny fosforečné na úkor běžné stravy. Děti jedí nevhodnou stravu, na jejich talířích se objevují moc slaná jídla, zejména s velkým kalorickým příjmem a vysokým obsahem živočišných tuků. Nedostačující je též konzumace zeleniny. Odpovídající skladba výživy je přitom důležitá i pro psychický vývoj a schopnost učit se.
Z průzkumu mezi žáky základních škol v celé republice vyplynulo, že 48 % dětí 6. tříd před odchodem do školy nesnídá nebo jen někdy. Někteří ve škole nesvačí a jejich prvním jídlem je až oběd. Přitom špatné stravovací návyky mají podíl na mnoha zdravotních problémech. Kvůli nadměrné konzumaci kolových limonád a nahrazování kvalitních mléčných výrobků čokoládovými tyčinkami, které nemají, přes tvrzení reklam, s mlékem nic společného, jsou děti ohroženy v dospělosti osteoporózou. V mládí si tvoří každý organizmus stavební hmotu kostry a pokud tak neučiní, po 23. roce (někdy i dříve) se mu již vzniklý deficit vápníku nikdy nepodaří dohonit. Proto je zásobení vápníkem (spolu s vitaminem D, fosforem a vitaminy A, C, K1 a B6) v dospívání tak důležité. U dívek se výživové nedostatky projevují častěji než u chlapců, začínají se totiž zajímat o svou postavu a často dodržují módní redukční diety (na dotaz „chceš zhubnout?“ odpovědělo kladně 22 % dívek šestých tříd!). Neuvážené diety s nízkým obsahem tuků však mohou vést jak k problémům spojeným s nedostatkem vitaminů rozpustných v tucích, tak s jejich vstřebáváním z potravy do organismu. Zejména u vitaminu E se důsledky projeví až s odstupem mnoha let a mohou vyústit v poruchy reprodukční funkce nebo až do vzniku kancerogenních nádorů, spojených s nedostatkem antioxidačních faktorů.
Sladkosti, které každý den konzumuje 15 % dětí 6. tříd, jsou nejen nezdravé, ale navíc přispívají k nadváze a obezitě. Češi se již několik let drží v první pětici nejtlustších národů Evropy. Nadváhu má přes 60 % mužů a přes 50 % žen. Statistika u dětí nepůsobí o mnoho radostněji. V roce 1994 registrovali praktičtí lékaři ve svých ordinacích 3,7 % obézních dětí, dnes je to 6 % a 9 % dětí má nadváhu. Tělesná konstrukce je ovlivňována genetickými dispozicemi, velkou roli však hrají i stravovací zvyklosti a pohybová aktivita.
Nejčastější příčinou nadváhy, a především její těžší formy obezity, je (vedle genetických, hormonálních či metabolických faktorů) narušená rovnováha mezi příjmem a výdejem energie. Obezita významně zvyšuje morbiditu, invaliditu a mortalitu, u dětí se objevuje výrazná zátěž pohybového aparátu spojená s bolestmi kloubů, ekzémy a plísněmi v místech vlhké zapářky. U děvčat se objevuje porucha menstruace a také porucha pohlavního dozrávání u výrazně obézních dětí obojího pohlaví. Navíc na jídle je možné si vypěstovat závislost. Pomocí jídla unikají děti před špatnými vztahy, vymazávají některé problémy, chuť tuku či cukru je uklidňuje. Stimulace přirozených mozkových opioidů (látky vyvolávající účinky podobné účinkům opia) vysokými dávkami jídla způsobuje euforii. Závislost na potravinách obsahujících velké množství tuků a cukrů může způsobit změny v mozku, který pak nedokáže říci „ne“. Nejnovější výzkumy ukazují, že pro prospěch a chování evropských dětí ve škole je důležitý i typ tuku, který děti konzumují. Děti s vyšším energetickým příjmem pocházejícím z vícenenasycených mastných kyselin měly ve většině případů díky přítomnosti hormonu leptinu v krvi lepší výsledky při paměťových testech.
Vedle zdravotních problémů mají obézní děti i dospělí problémy sociálního a psychického charakteru. Děti mívají malé sebevědomí, trpí společenskou diskriminací, depresemi, úzkostmi, sebeobviňováním, poruchami motivace apod. Nejsou přijímány kolektivem, nemohou se účastnit společných her a jiných dětských radovánek. Je jim nepříjemné hýbat se, vyhýbají se společnosti vrstevníků a své trápení se snaží léčit útěkem k počítači či ledničce. Začarovaný kruh se uzavírá.
O podváze, na rozdíl od obezity, se mluví méně často. Jedná se však o stav spojený s určitými zdravotními riziky. Nejčastěji bývá velká podváha spojena s poruchou příjmu potravy – mentální anorexií a bulimií – a je častá zejména u dívek. Problémy spojenými s jídlem, hmotností a s přáním být štíhlá trpí asi 10 % mladých dívek. Mentální anorexie je dávána do souvislosti se sociokulturními vlivy, jako je posun ideálu krásného těla směrem k větší štíhlosti a prosazování hodnot jako výkon, úspěch, perfekcionismus a důraz na individualitu. Svou roli hraje i negativní postoj společnosti vůči obézním, rodinné faktory i psychologické faktory jako úzkostnost atd.
Mentální anorexie, která se mnohdy objevuje už u dětí předškolního věku, je diagnostikována, pokud jsou splněny následující kritéria: hmotnost je alespoň o 15 % nižší, než je ta předpokládaná, a to i u dětí, které sice na váze klesnou málo, ale dojde u nich k obvyklému růstu, který není doprovázen vzestupem hmotnosti. Snižování hmotnosti je vědomě řízeno, dochází k vyhýbání se jídlům, po kterých se „tloustne“, provokuje se zvracení, užívají se anorektika a diuretika, nadměrně se cvičí. U dívek se objevuje endokrinní porucha projevující se ztrátou menstruace. Extrémní zaujetí energetickým příjmem bývá u dětí nápadné v tom, že se stávají experty na potraviny a jejich energetickou hodnotu, mívají sešity s propočítanými hodnotami a rozepsanými dietami. Cvičení u dětí zabírá někdy až několik hodin denně, a je-li dítě ve cvičení omezováno, cvičí tajně, např. v koupelně. V případě podezření na mentální anorexii u dítěte je v každém případě potřeba vyhledat lékaře, obvykle pediatra. Efektivní léčení musí zahrnovat psychoterapeutický přístup, může být indikována farmakoterapie.
Na závěr nezbývá než připomenout hlavní zásady zdravé životosprávy, která je především u dětí důležitá. Prvním a zásadním pravidlem je nutnost rodičovského příkladu. Ideální je, pokud dítě už v rodině „odkouká“ zásady zdravé životosprávy. Jezte proto kvalitní, vyváženou a pestrou stravu, omezte konzumaci červených mas, živočišných tuků (pozor na ty skryté), dávejte dětem ovoce a zeleninu, hlídejte jejich pitný režim, dbejte, aby byly fyzicky aktivní. Zajímejte se o to, jak se vaše dítě stravuje i během doby, kdy není s vámi, zkuste s nimi trávit více času, provozujte společné aktivity, prostě buďte dítěti dobrým příkladem.
Moravcová MUDr Alexandra
0 comments:
Post a Comment