Při diskusích o reformách školství se uvádějí příklady z těch zemí, ve kterých je výuka diferencována až po skončení povinné školní docházky. Nemusíme chodit daleko, abychom se dozvěděli, že jsou země, kde je diferenciace naopak hlubší a ranější než u nás. Takovou zemí je sousední Rakousko. Děti mají možnost chodit do státních nebo soukromých škol. Ve státních školách se neplatí školné.
Stejně jako u nás je tam povinná školní docházka devítiletá od šesti do patnácti let. První čtyři ročníky chodí všechny děti do čtyřleté obecné školy. Od páté do osmé třídy většina dětí chodí do hlavní (tzv. měšťanské) školy, zbytek do nižšího stupně všeobecně vzdělávací vyšší školy (AHS). Mentálně opožděné děti chodí celých osm let do zvláštní školy.
V devátém ročníku přibližně pětina žáků hlavní školy a žáci zvláštní školy chodí do jednoleté polytechnické školy. Po jejím ukončení pokračují v učení další dva, tři, tři a půl nebo čtyři roky v učilišti, zakončeném závěrečnou učňovskou zkouškou.
Vzdělávání v učebních oborech probíhá jednak v učňovských školách, jednak v učebních závodech. Přibližně 70 % se učí řemeslům, 16 % obchodu, 10 % se věnuje organizaci turistiky a volného času, zbytek dopravě, peněžnictví a pojišťovnictví. Velký rozsah profesní přípravy je umožněn různou délkou studia. Od roku 1997 mají absolventi učebních oborů možnost složit odbornou maturitu (Berufsreifeprüfung), umožňující vysokoškolské vzdělání.
Část žáků hlavní školy pokračuje jeden, dva, tři nebo čtyři roky ve střední odborné škole (BMS). Zbytek žáků hlavní školy a menší část žáků nižšího stupně všeobecně vzdělávací školy chodí do pětiletých vyšších odborných škol (BHS), které mohou být zakončeny maturitou. Na rozdíl od našich studentů, kteří, pokud nesloží maturitu, nemají žádnou kvalifikaci, rakouští studenti odborných škol získávají plnou kvalifikaci absolvováním posledního ročníku školy a maturitu skládají dobrovolně. Její složení jim umožňuje pokračování ve studiu na vysokých školách. Nabídka odborných škol je velmi široká, obdobně jako v našich středních odborných školách. Jejich úspěšné zakončení je považováno za kvalifikaci pro výkon odpovídajícího povolání.
Většina žáků nižšího stupně všeobecně vzdělávací vyšší školy postupuje do vyššího stupně všeobecně vzdělávací vyšší školy. Ta je čtyřletá a je zakončena maturitou. Vyšší stupně všeobecně vzdělávacích vyšších škol (AHS) poskytují různé možnosti – gymnázium, reálné gymnázium, hospodářské reálné gymnázium. Základní učební osnova je platná pro všechny typy AHS, ale jednotlivé školy mohou své osnovy modifikovat a vyvíjet vlastní profily. Důraz může být kladen na klasické jazyky, na matematiku, přírodní vědy, ekonomiku, hudbu, výtvarné umění. Možná bychom se při přípravě školních vzdělávacích programů mohli k sousedům podívat.
Složení maturity umožňuje studium na vysokých školách. Stejně jako u nás jsou dva základní typy – univerzity a odborné vysoké školy (Fachhochschulen). Kromě nich je možno studovat i na různých nástavbách a akademiích. Na vysokých školách se platí školné, ale jedinou podmínkou přijetí na ně je maturitní vysvědčení.
Začíná se tříletým bakalářským studiem a pokračuje jedno až dvouletým magisterským studiem, na odborných vysokých školách též inženýrským studiem. Absolventi magisterského a inženýrského studia mají právo absolvovat postgraduální studium, zakončené doktorátem.
Vzdělávání dospělých je organizováno podobně jako u nás nejrůznějšími zájmovými skupinami, soukromými firmami, úřady práce apod. Rozvíjí se i výuka po internetu.
Tomáš Jurčík
0 komentářů:
Okomentovat