Datový projektor je dnes součástí každé běžné firemní i jiné prezentace. Pokud ho už sami ve škole používáte, neváhejte a nechte ho použít k prezentaci i vaše žáky.
O datových projektorech už toho bylo napsáno mnoho. Zadejte třeba na úvodní stránce České školy hledat „datový projektor“ a možná vás překvapí v kolika článcích se toto heslo vyskytuje jen na tomto serveru. Ve svém příspěvku vás chci ale především přesvědčit o tom, že je vhodné ve vyučování nechat využívat tento přístroj žáky k jejich vlastní prezentaci. I když použiji jako příklad využití fyziku, v jiných předmětech si lze poradit obdobně, o čemž mě ostatně přesvědčují u nás ve škole některé mé „humanitní“ kolegyně.
Seminární práce mohou být zpracovávány a prezentovány různě. Naprosto formálnímu pojetí, kdy student vydává za svou práci referát stažený z internetu, by se učitel měl snažit vyhnout. Obliba serverů typu Studuj Jinak nebo Maturita.cz mezi studenty svědčí o tom, že tomu tak na mnoha školách bohužel není.
Osobně jsem zkoušel zvýšit motivaci studentů tím, že zadaná témata zpracovali jako webové stránky, které buď sami vystavili na nějakém freewebu nebo jsem jim výsledek jejich snažení umístil na školní web ať už ve formě webových stránek nebo aspoň jako textový dokument s obrázky (o tom jsem na České škole již před časem psal). Výhodou tohoto způsobu zpracování referátů je to, že práce dětí je zveřejněna a neskončí hned někde v šuplíku učitele. Děti si to obvykle uvědomí a taky se pak často pochlubí rodičům nebo známým, kteří si jejich práci mohou odkudkoli prohlédnout. Především od rodičů jsem sám zaznamenal několik velmi pozitivních reakcí.
Na jaře tohoto roku jsem konečně získal do učebny fyziky datový projektor. Při testování jeho využití mě napadlo, že bych mohl zpracování žákovských seminárních prací v hodinách fyziky trochu inovovat. Vyzkoušel jsem to zatím ve dvou třídách. V kvartě jsem zvolil téma planety, ve 2. ročníku vyššího gymnázia mechanické vlnění. Třídy jsou to poměrně početné (kvarta - 27 studentů, 3.A - 32 studentů), proto jsem je rozdělil do skupin po třech, čili v kvartě 9 skupin (témata – Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun, Pluto), ve 3.A 11 skupin (9 trojic + 1 dvojice, témata – postupné vlnění, interference vlnění, stojaté vlnění, chvění mechanických soustav, Huygensův princip, odraz vlnění, lom vlnění, ohyb vlnění, zvuk, infrazvuk, ultrazvuk). Studentům jsem sdělil, že vlastní prezentace by měla trvat maximálně 5 minut. Po přidělení témat (opět jsme v několika případech losovali) zbytek hodiny studenti vyplnili organizací práce ve svých skupinách. Další vyučovací hodinu fyziky jsem věnoval studentům na zpracování témat. Měli možnost zajít do počítačové učebny, případně se opět domlouvali v učebně fyziky. Navíc jsem se dohodl s kolegou informatikem, aby jim na zpracování prezentací věnoval nějaký čas v hodinách IVT. Výslednou podobu prezentace ostatně ve většině případů vytvořili studenti doma, obzvlášť tam, kde si s tématem hodně pohráli. Navíc někteří tvrdili, že doma na to mají větší klid a rychlejší připojení. Další dvě hodiny fyziky jsme strávili tak, že každá skupina prezentovala své téma v učebně fyziky před ostatními.
Nevím, jaká je vaše zkušenost s dětmi ve třídách, ale já se často nemohu ubránit dojmu, že v každé třídě převažuje tzv. „mlčící“ většina. Klasická hodina se pak často zvrhne v přednášku učitele, během které slušnější žáci usínají, méně slušní začínají zlobit. V případě žákovských prezentací datovým projektorem v učebně fyziky situace vypadala výrazně odlišně. V některých případech jsem byl velmi pozitivně překvapen, jak skvělé vystoupení studenti předvedli. A to pro mnohé z nich nebylo téma zrovna atraktivní. Zbytek třídy navíc věnoval svým spolužákům mnohem větší pozornost než obvykle věnuje učitelům. Pokud se v textu některé prezentace objevily hrubky, pobavení publika mělo na „hříšníky“ určitě větší vliv, než obvyklá kritika učitele, což může být inspirací především pro kolegy češtináře. A to, že žáci mohou svými prezentacemi rozšířit i vaše obzory, snad už nemusím ani připomínat. Jeden ze zdrojů, který se objevil v prezentaci vlnění bych přesto uvedl. Možná ho někteří kolegové fyzici neznají a třeba je zaujme. Jedná se o Fyziku ve Flashi Vladimíra Vaščáka ze SPŠ ve Zlíně.
V jiných předmětech můžete analogicky zvolit témata odpovídající danému učivu. Mnohdy při volbě témat na seminární práce v podstatě stačí nalistovat obsah učebnice. Jestli se vám nechce pracovat s dětmi výše popsaným způsobem, rozložte časově zpracování i předvedení různých prezentací žáky do více vyučovacích hodin. Stačí třeba jedna žákovská aktualita během hodiny.
Takže to opět shrnu. Pokud už ve svých hodinách máte možnost používat datový projektor, využijte jeho možnosti k žákovských prezentacím. Věřím, že účinností tohoto způsobu práce s dětmi budete velmi příjemně překvapeni.
Josef Duhajský
0 comments:
Post a Comment