Konec roku 2004 vnesl do oblasti ICT ve škole relativně nový pojem - „ICT plán“. Je sice pravdou, že některé progresivní školy pouze transformovaly již platná pravidla do písemné podoby. Pro většinu z nich však šlo o novou věc, která nezřídka přešla do kompetence jediného člověka – ICT metodika. Tomu pak často nezbylo nic jiného, než splnit tento úkol víceméně formálně.
Je v této věci něco nového?
Rok se s rokem schází a před ICT metodikem brzy vyvstane staronový úkol, směřující k vypracování ICT plánu pro rok následující. Ba co víc, měl by nejprve vyhodnotit ICT plán pro rok 2005. Myslím si, že nebudu daleko od pravdy, když v nemálo případech půjde pouze o formalitu a přepsání některých parametrů ICT plánu prvotního.
Přitom tvrdím, že i zde koncepce SIPVZ má výrazný dluh vůči školním informatikům. Příslušní pracovníci MŠMT nebo informačních center měli dostatek času připravit pro školní informatiky odborné semináře na toto téma, případně vypracovat metodiky nebo alespoň prezentovat zdařilé pokusy o vytvoření ICT plánu.
Jaké dokumenty obsahuje náš návrh?
Když jsme v loňském roce vypracovávali ICT plán, vyvstávaly před námi nové otázky a problémy. V prvé řadě jsme museli koncepčně vyřešit lidské zdroje. Naše řešení bylo popsáno v předchozím článku. Jakmile jsme měli pracovní náplně, chtěli jsme je opřít i o určité závazné a tedy zpětně kontrolovatelné výstupy. Ty z nich, které mají výrazný dopad na chod Informačního systému školy (dále jen ISŠ), jsou uvedeny v tomto článku. Jedná se především o:
ICT plán
Provozní řád ISŠ
Systém životního cyklu hardwaru ISŠ
Specifikace serverových služeb ISŠ
ICT plán
Jak bylo uvedeno v prvním díle tohoto miniseriálu, náš návrh ICT plánu jsme dali k dispozici již v loňském roce. Při této příležitosti si dovolíme jedno číslo – k dnešnímu dni dosáhl přes 1800 stažení. Navíc jsme v rámci našich jiných aktivit několikrát narazili na to, že byl i školami využíván, což nás samozřejmě těší.
Samozřejmě ke konci roku počítáme s jeho modifikací, v současné době však nemůžeme nabídnout žádnou jeho aktualizovanou verzi.
Prvotní zodpovědnost za tento dokument by měl nést vedoucí ISŠ.
Provozní řád ISŠ
Předpokládáme, že dnes již každá škola disponuje s pracovním či provozním řádem v počítačových učebnách.
Naše zkušenosti nás však přiměly k rozšíření působnosti takového řádu na celý informační systém. Vedly nás k tomu tyto závěry:
žák není jediným uživatelem ICT ve škole; navíc se občas stává, že dospělý uživatel se k ICT chová hůře než kdejaké dítě
počítačová učebna dnes není jediným místem ve škole, kde se ICT objevuje
školy často opomíjí problematiku Autorského zákona, a to nejen na úrovni legality softwaru, ale i využívání jiných autorských děl, včetně těch, které jsou k dispozici prostřednictvím počítačových sítí
takové řády neřeší problematiku vzdáleného přístupu, (v budoucnu vyžadovaného standardy, definovanými v rámci SIPVZ; do této skupiny lze zařadit minimálně využívání školních webů
Náš návrh se pokouší výše uvedenou problematiku sloučit do jednoho dokumentu. Přitom však takový dokument nevylučuje uplatňování původních provozních řádů odborných učeben.
Prvotní zodpovědnost za tento dokument by měl nést ICT metodik.
Systém životního cyklu hardwaru ISŠ
Nemalá skupina škol spojuje využívání ICT pouze na oblast hardwaru. Získání jakýchkoliv finančních prostředků je tedy ihned zužováno na nákup techniky. Odhlédneme-li od určité krátkozrakosti této politiky, i při nákupu hardwaru nezřídka dochází k nesystémovým postupům a tudíž neefektivnímu využití financí.
Proto jsme do našeho návrhu začlenili i dokument, který se snaží do hardwaru vnést určitá pravidla. Každá škola by si měla určit jisté technické a ekonomické standardy, které hodlá při nákupu hardwaru a jeho provozu uplatňovat. Dále pak škola stanoví oblasti nasazení svého hardwaru – tyto oblasti se odlišují kvalitou standardů nebo přísností jejich dodržování.
Pokud bude uplatněn tento postup, lze každému hardwaru přiřadit tzv. životní cyklus. Zjednodušeně řečeno, kam budeme nakupovat nový hardware a jaké bude mít parametry. Po určité době (v řádech let) je třeba přehodnotit, zda není výhodnější takto pořízený hardware přesunout do jiné oblasti, kde jeho o několik let starší parametry uspokojí potřeby uživatelů. Po dalším období užívání nakonec musíme určit, jak s již neefektivním hardwarem naložit (to samozřejmě ještě nemusí znamenat jeho vyřazení).
Prvotní zodpovědnost za tento dokument by měl nést ICT správce.
Specifikace serverových služeb ISŠ
Již v předchozím článku jsem se zmiňoval o tom, že administrace ISŠ může být bez problémů řešena jak na principu pracovně-právního vztahu nebo s využitím externí služby. V obou případech je však třeba specifikovat pracovní náplň administrátora. To však samo o sobě nestačí.
Dle našeho návrhu by každá škola měla zapracovat na dokumentu, který by jednoznačně specifikoval služby, zabezpečující celý ISŠ. Pokud je tento dokument dobře vypracovaný, měla by z něj být jasně čitelná zodpovědnost administrátora. Navíc nelze ani opomenout skutečnost, že administrátor se může poměrně často měnit. Pak by měl být takový dokument srozumitelným podkladem pro „předávací protokol“ mezi právě odstupujícím a nově nastupujícím administrátorem.
Prvotní zodpovědnost za tento dokument tedy vcelku logicky musí nést administrátor ISŠ.
David Hawiger
0 comments:
Post a Comment