Ještě nedozněla negativní reakce na způsob přihlašování žáků na střední školy a je tu další problém, vyplývající z litery nového školského zákona: základní škola má povinnost vypracovat hodnocení na vycházející žáky. Na první pohled jde o návrat k předlistopadovým „komplexním hodnocením“, která kdysi vyprovázela každého žáka ZŠ a mnohým z nich i poznamenala životní osud. Jaký bude ten druhý?
Co říká zákon
V novém školském zákoně je doslova uvedeno: „V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání obsažených v § 44. Totéž vydá žákům v pátém a sedmém ročníku, hlásícím se k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.“
Problém bude v obsahu a formě takového hodnocení. Paragraf 44 o cílech vzdělávání je totiž hodně obecný a umožňuje různé výklady. Cituji: „…osvojení strategie učení a na jejich základě motivace k celoživotnímu učení …“ Nebo dále: „…být ohleduplný a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své životní dráze …“
Posudky už tu byly - kádrové
Starší učitelé mají ještě v paměti sepisování „komplexních hodnocení“, která kdysi provázela každou přihlášku na střední školu. Tato slohová cvičení byla zpravidla psána třídním učitelem, podepsaná ředitelem školy a spolupodepsaná rodiči vycházejícího žáka, kteří měli být s jeho obsahem seznámeni.
A tam byl největší kámen úrazu, protože každé takové hodnocení muselo v závěru obsahovat jasnou formulaci, zda ředitel základní školy žáka na vyšší školu doporučuje, anebo ne. Stávalo se poměrně často, že rozhodnutí ředitele bylo negativní, ať z důvodu nedostatečného prospěchu žáka, nebo z důvodů politických, „umně“ skrývaných za malou veřejnou angažovanost rodičů a špatnou spolupráci se školou.
A jaké budou ty nové?
Naskýtá se samozřejmě otázka, zda je v dnešní demokratické společnosti takové hodnocení potřebné a komu vlastně má sloužit. Na to by měla odpovědět prováděcí vyhláška ministerstva, s jasným názorem na obsah a formu hodnocení. Vyhláška by měla stanovit osobu, která jej bude tvořit, kdo za něj bude zodpovídat a zda a jak s ním budou seznámeni rodiče hodnoceného.
Ještě dříve je ale na místě otázka, k čemu bude posudek sloužit střední škole, na kterou se uchazeč hlásí. Především zda bude jeho obsah zohledněn a stane se jedním z kritérií jeho přijetí. Jestliže ano, jakou bude míst v přijímacím procesu váhu. Pokud však takovou váhu mít nebude, jaký jiný smysl vlastně má.
Protože do zpracování hodnocení na příští absolventy ZŠ zbývá celý rok, je zdánlivě dost času na diskusi o jejich smyslu a obsahu. Vyhláška by ale měla být známa učitelům i celé veřejnosti s dostatečným předstihem, aby se celý proces zavádění znovu neproměnil do zbytečné paniky překvapených učitelů i rodičů.
Smysl hodnocení
Osobně nemám s existencí ani zpracováním takového posudku žádný problém. Jako učitel základní školy znám své žáky a jsem schopen vyjádřit se k jejich schopnostem, charakterovým vlastnostem i míře talentu pro zvolený obor. Dokonce si myslím, že zrušení jakéhokoli hodnocení žáka v průběhu devítileté školní docházky byla chyba. Při dnešní migraci rodin, a zejména rodin sociálně problémových, dochází při nástupu do nové školy – při neexistenci zprávy ze školy minulé – k pozdnímu rozpoznání problémů žáka, jako je záškoláctví, ale dokonce i závažnějších deliktů, jako jsou kouření, užívání alkoholu a drog. Jsem proto spíše pro průběžné hodnocení, které by mělo doprovázet každé dítě při jeho přechodu na jinou základní školu.
Nejsem ale tak pevně přesvědčen o smyslu a potřebě posudku u všech vycházejících žáků. Domnívám se, že v případě žáků ucházejících se o atraktivní střední školy nebo školy specializované (se sportovním, uměleckým či jazykovým zaměřením) by takové hodnocení nijak neuškodilo. Naopak by v něm základní škola i rodiče mohli uvést řadu faktických dokladů pro podporu přijetí takového žáka. Vedle slovního doprovodu by uchazeč mohl svůj zájem doložit diplomy a dalšími doklady o nadstandardních aktivitách, spojených se zaměřením vybrané školy. Stručně řečeno: hodnocení by stačilo vypracovávat jen vyžádání, tedy podle podmínek přijímacího řízení každé jednotlivé střední školy.
Oldřich Suchoradský
0 komentářů:
Okomentovat