V uplynulém půlroce jsem v praxi ověřovala výuku angličtiny předškoláků s využitím multimediálního programu. Již nyní lze říci, jaké pedagogické výhody, ale i úskalí přináší využití informačních technologií při výuce dětí ve věku 5-7 let.
Téma vhodnosti výuky cizím jazykům u předškolních dětí rozdělilo odbornou veřejnost na zastánce a odpůrce této myšlenky. Existují stovky popsaných stránek teoretických názorů. Kromě hodnocení pros and cons u klasické výuky jazyků je pro oba znesvářené tábory nesmírně těžké zaujmout kvalifikovaný postoj a formulovat odborná doporučení v případě, že do výuky předškoláků byly začleněny multimediální jazykové výukové programy. Empirické důkazy, na nichž by hypotézy odborníků mohly být založeny, téměř zcela chybějí.
Dílčím příspěvkem do této diskuse jsou první konkrétní poznatky a zkušenosti z MŠ při Modřanské ZŠ s RVJ Angelovova, Praha 4. Díky aktivnímu a vstřícnému postoji ředitelky této pražské základní školy PaedDr. Ivy Cichoňové jejich „Školička“ – jak se třída předškoláků v MŠ nazývá – ověřuji v praxi program výuky angličtiny v interaktivním multimediálním výukovém prostředí.
Základní informace o kurzu
| výukový program: | Listen and Learn English, Starters, Level 1 |
| počet dětí ve skupině: | 9 (šest chlapců, 3 dívky) ve věku 5-7 let |
| technické vybavení: | multimediální počítač a dataprojektor |
| délka trvání kurzu: | 10 měsíců |
| frekvence: | 1x týdně 1 výuková hodina |
| cíl kurzu: | aktivní osvojení 150 výrazů anglické slovní zásoby v kontextu jednoduché promluvy;- získání návyku soustředění na zadaný úkol; osvojení základních dovedností práce s počítačem; získání orientace při práci s výukovým softwarem |
Co se daří
Jednoznačně je možné konstatovat, že nefalšované nadšení dětí pro multimediální výuku cizího jazyka neutuchá po celou dobu trvání kurzu. Jejich seznamování se s angličtinou pomocí vyspělých technických prostředků je naprosto přirozené a spontánní. Výuková jednotka je dětmi vnímána jako zajímavá hra, na kterou se vždy těší. Multimediální prezentace jednotlivých témat pracuje s dětskými emocemi, podněcuje zájem dětí a vždy obsahuje celou řadu překvapivých momentů. Metodická provázanost jednotlivých prvků podstatnou měrou přispívá k trvalému hlubokému zapamatování probírané lexiky.
Není lehké přiblížit atmosféru výukové hodiny. Pro představu snad jen několik postřehů:
- prezentace každého nového tématu je pro malé předškoláky vždy nejpoutavější částí výukové hodiny (děti sedí doslova „jako přibité“ a často doslova s otevřenými ústy sledují děj na obrazovce při prezentaci nové lexiky);
- interaktivní část hodiny, která následuje ihned po fázi prezentační, vede k úpornému boji mezi dětmi o pořadí, kdo bude onen „šťastlivec“, který půjde jako první či jako další pracovat s myškou dle instrukcí lektora a v souladu s programem (někdy si děti stanovují pořadí samy, ale často končí tento „lítý boj o myš“ i slzičkami);
- při individuálním interaktivním zapojení dítěte do programu je obdivuhodná tvrdošíjnost, s jakou se snaží za každou cenu nalézt správnou odpověď v daném časovém limitu;
- součástí rituálu na konci hodiny jsou otázky dětí „Co budeme dělat příště“, na které dychtivě očekávají odpověď - ty nejaktivnější horečně vybírají z „nástěnky témat“ to, které by si přály mít příště;
- přirozený dětský sklon k napodobování je základem zcela spontánních projevů dětí při pokusech vyslovit každé nové anglické slovo či výraz – dětem se většinou vše bez problémů daří;
- důmyslná „komunikace s rodiči“ prostřednictvím listu papíru formátu A4 s grafickým znázorněním právě probíraných nových slovíček pod názvem „I KNOW THESE WORDS…“, které si dítě odnáší s sebou domů z každé hodiny, je výborným komunikačním médiem o pokroku jejich ratolesti na poli výuky cizího jazyka; stejný list papíru je pravidelně umísťován na hlavní nástěnku u vchodu do MŠ;
- nadšení většiny chlapců pro technické prostředky (multimediální notebook, reproduktory, bezdrátová myška, dataprojektor a jeho funkce a dokonce i systém kabeláže) z nich učinilo „technické asistenty“ lektora, který se na ně může stoprocentně spolehnout, že velmi rychle umějí vše správně zapojit a stávají se z nich velmi zdatní pomocníci při přípravě multimediální výuky.
Co je velmi překvapivé
Ráda bych se zmínila o několika momentech, které jsou pro mě jako lektora poněkud překvapivé. Jedná se především o následující situace:
- schopnost dětí zapamatovat si nové anglické výrazy bez většího úsilí téměř okamžitě (program předpokládá 2-3 opakování prezentační části, ale děti jsou schopné velmi často již po prvním opakování dosáhnout obdivuhodného výsledku);
- k dosažení dobrého výsledku zdaleka nepotřebují „absolutní klid a soustředění“;
- program používá pokyny v angličtině, např. pochvaly „very good“, „excellent“, popř. pobídky „try again“ nebo „look, this is the answer“, jejichž smysl děti vyrozuměly z kontextu situace a po krátké době samy začaly tyto výrazy používat, přičemž jejich překlad do češtiny od lektora nikdy neslyšely;
- méně aktivní děti, popř. i děti stydlivé, se po krátkém čase též snaží zapojit – méně průbojná dívenka sama přichází s návrhem, že by to také chtěla zkusit s pomocí lektora, je potěšena dobrým výsledkem svého snažení a příště se již uchází o pořadí na myšku;
- rychlost, s jakou se pěti až sedmileté děti „spřátelí“ s počítačem – např. v momentě, kdy došly baterie v bezdrátové myšce a myška „umřela“, okamžitě bez problémů začaly pracovat s tlačítky „touchpadu“ – tato provozní potíž byla pro ně novou výzvou;
- samozřejmost, s jakou děti ovládají grafické symboly výukového programu.
Potíže, které je nutné překonávat
Skupina devíti dětí, které navštěvují hodiny angličtiny ve Školičce, není skupinou výběrovou pro děti se zvláštním nadáním, ale skupinou zcela náhodnou. Lektor musí překonávat potíže,
a) vyplývající z heterogenního charakteru skupiny:
- dvě z devíti dětí jsou chlapci s typickými projevy hyperaktivity až na hranici samotné zvladatelnosti – negativně narušují práci ostatních, svádějí další chlapce k zapojení do jiných nežádoucích aktivit;
- jedna dívenka má již předchozí částečnou znalost základní anglické slovní zásoby – napovídá správné řešení právě pracujícímu dítěti, nevhodně komentuje obsah lekce např. slovy: „Já se asi odhlásím, tohle již znám“ – její afektované negativní projevy časem ustávají při přechodu na slovní zásobu, která je i pro ni již nová, a tudíž zajímavá;
- některé z dětí jsou děti s odloženou školní docházkou – jsou o rok starší a intelektuálně vyspělejší než zbytek skupiny (rozdíly mezi pětiletými a sedmiletými dětmi v jedné skupině při takto pojaté výuce klade značné nároky na lektora;
b) vyplývající z nedostatečného technického vybavení:
- první tři měsíce tato skupina pracovala pouze s jedním počítačem a devět dětí se tísnilo u jednoho monitoru – situace se částečně zlepšila po zakoupení dataprojektoru; kromě dataprojektoru při společném sledování prezentační části výukové hodiny metodika programu předpokládá, že děti pracují u svého počítače ideálně po jednom (maximálně však po dvou dětech na jeden počítač);
- nedostatek multimediálně vybavených počítačů způsobuje problémy s ovládáním skupiny v interaktivní části programu, kdy jedno dítě samostatně s plným nasazení i dobrým výsledkem pracuje s programem, předá myš dalšímu dítěti, avšak samo již nemá dostatek trpělivosti a tolerance čekat, až všichni ostatní dokončí svůj úkol;
- rušivým elementem je i několikerá změna prostředí, ve kterém výuka probíhá, způsobená organizačními změnami – děti velmi negativně zareagovaly na přesunutí výuky do místnosti, která jim současně slouží jako tělocvična (mají snahu odbíhat k oblíbenému nářadí, samy se houpat na zakázané houpačce apod.);
c) vyplývající z dalších rušivých jevů:
- rodiče si přijdou pro své dítě předčasně v průběhu výukové hodiny;
- v místnosti, kde zpočátku probíhala výuka, byl umístěn telefon, kterým se dálkově ovládají vstupní dveře do školky – tento telefon působil jako velmi rušivý element;
Strategie dalšího postupu
Organizátoři této výuky si na samém začátku byli vědomi případných potíží, které mohou nastat, a rezerv v technicko-organizačním zabezpečení výuky.
Všichni zúčastnění však považovali za velmi důležité neodkládat pilotní fázi ověřování využití prostředků ICT ve vyučování předškoláků obzvláště proto, že Modřanská ZŠ s RVJ, Angelovova ul. v Praze 4, je vyhlášenou základní školou s progresivními metodami výuky a převážná část dětí z jejich MŠ přechází do prvních tříd do „Angelovky“. Tato základní škola je aktivně zapojena i do mezinárodních projektů s jazykovou tematikou.
Po skončení prvního roku výuky angličtiny se začleněním multimediálního výukového softwaru bude celý projekt pečlivě vyhodnocen a zvolena strategie nejvhodnějšího dalšího postupu. V případě zájmu budou k vyhodnocení přizváni i rodiče dětí, které se výuky zúčastnily.
Již dnes je však jasné, že nové technické prostředky a jejich implementace do výuky kategorie předškoláků nepůsobí na děti nijak negativně a přináší své první pozitivní výsledky.
Kde získat další informace o programu
Pro zájemce o detailní informace o multimediálním jazykovém výukovém programu Listen and Learn English doporučuji vyhledat si odborné recenze na evaluačním webu MŠMT na adrese www.e-gram.cz – sekce „Evaluace“.
Ladislava Knihová
0 komentářů:
Okomentovat