Nový školský zákon i rámcové vzdělávací programy přinášejí významné změny do českého školství. Část z nich se týká i víceletých gymnázií. Ta jsou v našem školství nesystémovým prvkem, a přičteme-li k tomu různé nepříliš promyšlené reformní kroky, výsledkem je mnoho paradoxů a problémů.
První šok zažili ředitelé víceletých gymnázií, když se dozvěděli, že rámcový vzdělávací program základního vzdělávání bude platit nejen pro základní školy, ale také pro nižší stupeň jejich škol. K tvorbě RVP ZV přitom nebyli přizváni a žádné víceleté gymnázium nebylo pilotní školou připravované reformy. Nějak se na ně zkrátka zapomnělo…
Do tří let se víceletá gymnázia musejí vyrovnat s přechodem od osnov k novým školním vzdělávacím programům jako základky. Jejich osnovy jsou přitom značně odlišné od tří oficiálních vzdělávacích programů, které se používají na základních školách. České školství druhého stupně tak čeká na jedné straně unifikace, kdy jsou 4 různé vzdělávací programy nahrazeny jedním rámcovým, zároveň je ale umožněna profilace škol prostřednictvím školních vzdělávacích programů. Školy mohou spojovat a rozdělovat předměty, vytvářet nové, nebo učit na základě modulů a projektů. Z dosavadních zkušeností se ale zdá, že gymnázia půjdou spíše konzervativní cestou, už proto, že většina učitelů se orientuje spíše na starší žáky, tedy vlastně 3. stupeň, kde je hlavní výukovou metodou frontální výklad.
Pokud zároveň s přechodem nižšího stupně gymnázií na RVP ZV nedojde k obdobné situaci na vyšším stupni gymnázia, nastane paradoxní situace. Školní vzdělávací program gymnázia nebude platit na celé škole, ale pouze na její polovině. Zbytek školy dále pojede podle dnes proklínaných osnov… To je ale velmi nekoncepční řešení, protože škola se prakticky rozdělí na dvě, s různým pojetím vzdělávání, a učitelé se ocitnou ve schizofrenní situaci - zvláště ti, kteří budou vyučovat na obou stupních!
Faktické rozdělení víceletých gymnázií a jejich programů ještě podtrhuje novinka ve školském zákoně, která nutí žáky víceletých gymnázií, aby dělali přijímací zkoušky na vyšší stupeň společně s žáky tříd devátých. Víceletá gymnázia jsou jistě nesystémovým prvkem naší vzdělávací soustavy a ve většině západních zemí je nenajdeme. Proč je ale přímo nezrušit a používat tyto právnické kličky, jejichž důsledkem je praktický zánik víceletých gymnázií doprovázený navíc nesmírným chaosem?
Z bývalých víceletých gymnázií totiž zbývá už jen slupka názvu. Jejich vnitřek se nijak neliší od základních škol. Jejich výhoda zůstává v tom, že půjde o školy výběrové, protože možnost přejít po 5. třídě na gymnázium zůstává zachována. Ale je to dobré pro české školství a smysluplné pro žáky? Základní školy tuto situaci již léta kritizují, protože ve chvíli, kdy 20 % nejlepších žáků školu opouští, stávají se z nich tzv. „zbytkové školy“. O co snadněji se učitelům gymnázií učí vybraní studenti, o to hůře se učitelům základních škol vyučují zbylí žáci… České školství tak selhává v jednom ze základních cílů vzdělávání – vyrovnávání šancí.
Dalším problémem jsou gymnázia šestiletá, protože RVP ZV nedefinují výstupy ze 7. ročníku. Přijímačky na takové školy se prakticky nedají sestavit. Pokud by totiž měly respektovat zákon, musejí vycházet z učiva prvních pěti ročníků. Učivo v následujících čtyřech si totiž škola může rozdělit podle libosti a k dispozici jsou výhradně „očekávané výstupy“ z celé základní školy, tedy šesté až deváté třídy! Stejný problém je i na straně šestiletých gymnázií. Jak mají RVP ZV vtěsnat do dvou let? A proč jsou jejich žáci po 2 letech nuceni k opakovaným přijímačkám? Výsledkem těchto nepříliš promyšlených kroků je více přijímacích zkoušek pro více žáků. Ty mají přitom fatální negativní dopad na obsah i formy vzdělávání, což kritizují učitelé i odborníci již řadu let.
Rámcový vzdělávací program gymnaziálního vzdělávání se teprve připravuje a bude platit pouze pro vyšší stupeň víceletých gymnázií. V této souvislosti se nabízí otázka, zda je rozumné pro 300 škol sestavovat zvláštní RVP. Nebylo by lepší dohodnout se s odbornými školami na společném základě?
Zatímco na 2. stupni se podařilo školství dostat do společného rámce, na 3. stupni se to nedaří. Připravuje se 300 rámcových vzdělávacích programů pro odborné školy a jeden pro gymnázia. O rámci se zde tedy nedá mluvit ani náhodou! Paradoxní je opět rozpor se školským zákonem, který přichystal pro všechny střední školy bez rozdílu společnou státní maturitu. Žáci gymnázií a odborných škol se tedy budou učit podle různých rámcových i školních vzdělávacích programů češtinu a další předměty, ale zkoušku musejí absolvovat stejnou, přestože jiné byly formy, obsah, odborné zázemí i hodinové dotace jejich předmětů…
Příčinou tohoto stavu jsou nejspíše nekomunikující úředníci, protože RVP pro střední školy vznikají ve dvou institucích. Odborné školy spravuje Národní ústav odborného vzdělávání (www.nuov.cz), ale gymnázia Výzkumný ústav pedagogický Praha (www.vuppraha.cz). Cestou by bylo rozdělit si kompetence tak, že společný všeobecný základ obsahující češtinu, cizí jazyky, matematiku a další předměty bude spravovat VÚP Praha a NÚOV si nechá profilové odborné moduly. Také se nabízí možnost oba ústavy sloučit a ušetřit tím spoustu peněz… To je ale zřejmě příliš logické, takže s ničím podobným nelze v České republice počítat.
Bez ohledu na výsledek práce obou zmíněných ústavů si stejně Centrum pro reformu maturitní zkoušky (www.cermat.cz) bude žít vlastním životem a své testy pro státní maturitu vytvoří podle zastaralých „katalogů cílových požadavků“, které vznikly dávno před rámcovými vzdělávacími programy, vycházejí z proklínaných osnov a původní zadání k jejich vytvoření bylo naprosto jiné, než jsou současné potřeby. Před realizací prvních ostrých státních maturit navíc ještě nebudou v platnosti ani rámcové vzdělávací programy pro gymnázia, ani RVP pro odborné školy…
RVP i osnovy najdete na stránkách www.eucebnice.cz.
Radek Sárközi
0 komentářů:
Okomentovat