V diskusním fóru na České škole se nedávno objevily poznámky již tradičně dobře informovaných anonymních autorů k údajné existenci Komory producentů výukových programů. Protože podobné záměry se objevily v několika podobách již před rokem, pátrali jsme mezi výrobci výukového softwaru i jinde, jak se věci mají. Výsledek je, jak už to v podobných kauzách spojených se SIPVZ bývá, víc než překvapivý. Trh s českým výukovým softwarem dostal v roce v roce 2001 ránu v podobě softwarového balíčku v ceně přes 180 milionů Kč, které si rozdělilo jen několik málo výrobců (LANGMaster, SILCOM, SGP Systems, již zkrachovalý Diderot a Lingea) bez výběrového řízení a bez kvalifikovaného výběru uživatelů i odborníků.
Další ranou směřující k monopolizaci trhu, měl být o rok později projekt CERES (viz tehdejší článek Jiřího Peterky Bitva o CERES), který se naštěstí nerealizoval – díky „teroristickým“ akcím více než třiceti znevýhodněných výrobců – v původní podobě.
Komora známá neznámá
V loňském roce na různých fórech probleskly první názory o potřebnosti profesního sdružení výrobců výukových programů, které by byla především partnerem MŠMT v rozvoji tohoto progresivního odvětví. Díky dotaci na vzdělávací software v roce 2003 se však zdálo, že situace spěje k normalizaci a že o nákupu budou nadále rozhodovat školy. Nepříjemným překvapením letošního roku proto bylo zrušení této dotace, které bylo podle některých komentátorů výsledkem lobbingu výrobců, kteří v přímé konkurenci nestačili.
Tento stav jakoby vznik profesního sdružení výrobců výukových programů opět oživil, ale první náznaky existenci komory se objevily až v anonymním příspěvku v diskusním fóru na České škole před několika dny . Ta jsou již dlouhá léta využívána k „provalení“ řady podivných caus spojených se SIPVZ a byly v řadě případů velmi validním zdrojem. Zeptali jsme se proto zhruba dvou desítek českých výrobců na jejich názor. Odpovědí jsme ale získali jen velmi málo.
Nejprve se pokusím vybrat z pětice odpovědi menších výrobců, kteří shodně uvedli, že o komoře nic nevědí a ani o ní neslyšeli:
- Na přípravě komory se nepodílíme ani nemam informace, kdo ji připravuje. Samotná komora může byt užitečná ( např. aby byl slyšet názor výrobců SW při tvorbě zákonů, které se nás bezprostředně dotýkají apod.). Pokud bude komora fungovat jako otevřené společenství výrobců, jehož cílem je shodnout se na řešení některých společných problémů, pak se členství nebráníme. Ale to záleží od toho, jak bude případně komora vypadat ve skutečnosti. M. Keltner, SPG Kolín
- O Komoře výrobců nic nevím, a proto také nemohu posoudit, je-li zbytečná. Jan Pachner
- Nevím o ničem. Neznám cíl ani stanovy, takže nemohu uvažovat o členství. Obecně nemám zájem o členství v žádné organizaci. Bohumír Soukup, SGP
Jediný Bohumil Vošický, ředitel Terasoftu, jednání o Komoře producentů výukových programů potvrdil:
"Ano, účastnil jsem se některých jednání o založení takovéto profesní organizace. Z některých informací jsem vyrozuměl, že na jejím založení by měl zájem i odbor SIPVZ MŠMT, který by tím získal partnera, který by mu v mnoha ohledech mohl pomoci svým názorem a případně se stát i partnerem pro jednání. Podobnou organizaci nepovažuji rozhodně za zbytečnou, nicméně si nejsem jistý, zda se bude více vydavatelů výukových titulů schopno shodnout na náplni činnosti a cílech takového sdružení. Pro nás je především důležité, aby cílem takto vzniklé organizace bylo přispívat ke zvýšení kvality produktů na trhu, jejich praktické využitelnosti, dodržování některých standardů a třeba i multiplatformnosti. V neposlední řadě by také podobná organizace měla otevřeně podporovat zásadu, podle které si sama škola nejlépe rozhodne, které softwarové produkty chce využívat, a není jí vnucováno žádné řešení ´shora´".
Další zástupci výrobců na dotazy nereagovali, pouze jeden z nich, který si nepřál být v článku jmenován, požádal o osobní schůzku (zatím se neuskutečnila).
Telecom na scéně
Další indicií v diskuzním fóru byla narážka na údajný nový letošní balíček, připravovaný v rámci zajišťování konektivity pro školy. Po kratším pátrání jsme získali dokument, který má vznik zmíněných dohadů zřejmě na svědomí: pracovní návrh Cenové specifikace Služeb dle RS, vycházející z Dohody uzavřené mezi stranami Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Česká republika – Ministerstvo informatiky a ČESKÝM TELECOMEM, a.s., kde jsme nalezli následující čertovo kopýtko (podtržené věty zdůraznila redakce):
6. Služba Datového centra Dedicated hosting – Pilotní projekt
Službou Datového centra Dedicated hosting budou v rámci Pilotního projektu zřízena a provozována dvě datová úložiště s výukovým obsahem. Cílem Pilotního projektu je zjistit podmínky skutečného provozu poskytování služby.
a) Popis služby:
Jedná se o zřízení, naplnění a provozování služby dvou datových úložišť za použití aplikačního software IBM a i-Tutor. Každé datové úložiště bude naplněno 80 tituly výukového obsahu (cvičení, testy, pojednání, kurzy, apod.) od poskytovatelů obsahu, jimiž jsou:
-
Komora producentů výukových programů (tvořená významnými komerčními poskytovateli vzdělávacího obsahu);
-
Školy všech stupňů a typů;
-
Vybraní pedagogičtí pracovníci ze škol definovaných ČR - MŠMT;
-
Další možné komerční i nekomerční subjekty poskytující vzdělávací obsah.
Datová úložiště budou přístupná přes internetový portál pro vybrané školy, školská zařízení, jednotlivé učitele a knihovny. Přesný seznam pro potřeby pilotního provozu poskytne Uživatel.
b) Cena za zřízení, naplnění a provozování služby:
Cena byla stanovena dohodou Stran a činí celkem 8.800.000 Kč s DPH 19 %, tj. 4.400.000 Kč s DPH 19 % pro každé úložiště.
c) Termíny Pilotního projektu služby:
Pilotní provoz je stanoven na období od 1.12.2004 do 31.8.2005.
Harmonogram zprovoznění služby:
|
Hlavní milníky |
Datum zahájení |
Datum ukončení |
|
Zahájení Pilotního projektu |
1.12.2004 |
|
|
Studie proveditelnosti (projekt) |
1.12.2004 |
10.12.2004 |
|
Zprovoznění technického řešení datového úložiště |
1.12.2004 |
28.2.2005 |
|
Naplnění datového úložiště jednotlivými objekty |
1.1.2005 |
31.8.2005 |
|
Pilotní provoz |
1.3.2005 |
31.8.2005 |
|
Ukončení Pilotního projektu |
|
31.8.2005 |
d) Předání a podmínky fakturace
Fakturace bude provedena na základě odsouhlaseného Akceptační protokolu vztahující se ke “Studii proveditelnosti“. Datem uskutečnitelného zdanitelného plnění bude datum odsouhlaseného Akceptačního protokolu. V případě nesouhlasného stanoviska Uživatele bude akceptační protokol doplněn o případné připomínky poukazující na neúplnost či nesoulad se zadáním. Odstranění závad bude provedeno v dohodnutém termínu, který bude stanoven dohodou mezi Poskytovatelem a Uživatelem.
e) Vyhodnocení služby:
V termínu do 30.9.2005 provede Uživatel s Poskytovatelem kompletní vyhodnocení Pilotního projektu včetně rozhodnutí o způsobu a formě pokračování poskytnuté služby Datové centrum Dedicated hosting.
Projekt známý neznámý
Pět malých výrobců o tomto pilotním projektu nic nevědělo, ale Terasoft jeho přípravu potvrdil:
„Pravděpodobně narážíte na pilotní projekt, v jehož rámci měly být školám nabídnuty některé tituly pracující v LMS systémech. Podobnou nabídku jsme obdrželi a v současnosti se jí zabýváme. Produkty vyhovující standardům LMS v nabídce máme, je ale otázkou do jaké míry je takový pilotní projekt finančně reálný a jaký přínos by za tyto nemalé vynaložené prostředky přinesl školám."
Vzhledem k tomu, že podobných úložišť je u nás již několik (Classserver.cz, Class.Autocont.cz, DILLEO a další), je podobná aktivita přinejmenším velmi podezřelá a její existence v byť jen pracovním návrhu Cenové specifikace služeb VPN Českého Telecomu pro české školy vyvolává řadu otázek. Uvedení neexistujícího subjektu jako participanta vysloveně připomíná machinace v nejhorším roce SIPVZ 2001. Neurčitost položky v ceníku a formulace o termínu plnění se dají interpretovat jako pokus přihrát si z letošního nevyčerpaného rozpočtu Projektu II SIPVZ „malou domů" v objemu plné desetiny loňské dotace na vzdělávací software. Představa platby téměř devíti milionů předem bez jakéhokoli výběrového řízení za čtyři efektivní měsíce dostupnosti evidentně neevaluovaného výukového obsahu nesmyslně ve dvou (?!) e-learnignových systémech pro neurčený počet vybraných škol je nehorázná troufalost.
Ředitel odboru 55 MŠMT – SIPVZ Antonín Mucha však dokument vydává za nevýznamný. Na otázky k uvedenému materiálu uvedl, že podobných nabídek je celá řada a většinou se zabývají pouze technologií. Za odbor SIPVZ by prý uvítal existenci pro všechny producenty otevřené instituce, která by u výukového obsahu pomohla řešit evaluaci, distribuci, otázky autorských práv, ale i prodej a další související procesy. Žádné nabízené řešení zatím tyto požadavky nesplnilo. Navíc žádná komora svoji existenci dosud oficiálně nedeklarovala. (K problematice z pohledu odboru 55 MŠMT – SIPVZ se vrátíme v rozsáhlejším materiálu.)
Centrálním nákup výukového softwaru – ano, či ne?
Lze po všech zkušenostech ještě uvažovat o vhodnosti centrálního nákupu VSW pro školy? Zde si dovolím ocitovat z řady odpovědí dva protichůdné názory:
-
„Centrální nákup je jistě výhodný pro ty školy, které o daný software mají zájem, tím myslím, že daný software by si stejně koupily. Při vhodné organizaci se dá ušetřit velké množství peněz. Mám konkrétní schéma, jak postupovat, aby žádná škola nedostala nic zbytečně a přitom cena, za kterou školy nakoupí, byla ta nejnižší možná." Bohumír Soukup, SGP
- „Víme o tom, že určitá menší částka z dotací školám v příštím roce je určena i na výukový software. To samozřejmě opět přispěje k výraznému oživení v nabídce výukových titulů. Naše společnost se bude snažit nabídnout školám novou generaci titulů, využitelných nejen v učebnách, ale i v běžné výuce s využitím dataprojektoru nebo interaktivní tabule. Tyto tituly by měly být multiplatformní a v budoucnu schopné pracovat online i v LMS systémech. První tituly z této řady jsou již na školách a pokud vím, jsou velmi kladně přijímány. To že dotace jsou mnohonásobně lepším řešením než centrální nákupy již myslím jednoznačně prokázala praxe. Asi se nechceme vracet k tzv. "balíčku" z roku 2001 a já se bojím, že jakékoliv centrálně přijímané řešení by i dnes dopadlo stejně. V lepším případě by komise z rádoby odborníků vybíraly řešení na základě nějakých kritérií a kvantitativních údajů typu "počet obrázků" nebo "počet videí", což je stejný nesmysl jako hodnotit knihu podle počtu stran… V horším případě by se vybíralo obdobně jako v roce 2001 - někdo neznámý podle neznámých kritérií něco vybere za velké peníze. Poté se vyčíslí uspořená částka, která je sice papírově značná, protože se srovnává s částkou z katalogových ceníků. Podle nich ale výrobce prodával jenom v den výběru, normálně nabízí tito tituly za zlomek částky…" Bohumil Vošický, Terasoft
Závěrečné otázky do diskuse
Nezdá se vám, že cokoliv, co je v poslední době spojeno s portály či e-learningem pro ZŠ a SŠ pod hlavičkou SIPVZ, dopadá katastrofálně? Školský vzdělávací a informační portál pod taktovkou ÚIV ze Studie proveditelnosti doslova vyhnívá, krajské portály ve Zlíně či Olomouci placené jako rozvojové projekty SIPVZ jsou značně problematické, evaluační web existenci e-learningových standardů ještě nezaregistroval, více než půlroku slibované úložiště metadat je v nedohlednu…
A jaký je váš názor na centrální nákup software? Je řešení formou dotace na žáka pro školy výhodnější? Je minimální výše dotace pro malé školy dostatečná?
Jan Wagner
0 komentářů:
Okomentovat