LCD monitory jsou fenoménem především posledního roku. Zvolit, či nezvolit? Před touto otázkou stojíme dnes nejen ve školství. Z trhu se totiž pomalu, ale jistě vytrácejí kvalitní klasické monitory a kolem LCD existuje celá řada nejasností. Co vlastně tato technologie dnes dokáže? Jaké přináší výhody a problémy? Protože ani nás při obnově školních počítačů nemine, podívejme se na ni trošku podrobněji.
V poslední době narazíte v obchodech s výpočetní technikou na typický problém. Pomalu, ale jistě se z pultů ztrácejí klasické CRT monitory. Stěžejní výrobci této techniky, mimo jiné EIZO, SONY, View Sonic a další oznamují svůj ústup z pole klasických monitorů. Především v letošním roce se tento trend nepodobal pomalému opouštění bojových pozic, ale svižnému úprku. Jak chápat tento trend?
Trh s LCD monitory zažívá dlouhodobě celosvětovou expanzi, díky níž můžeme být mimo jiné svědky jevu v IT světě dlouho nevídaného. Občasné zdražení vlivem poptávky převyšující nabídku. 15palcové modely jsou na ústupu, hlavní proud nyní tvoří sedmnáct palců a všeobecně se očekává, kdy výrobci doženou technologické zpoždění u jejich variant o velikosti číslo 19.
Jak to vlastně funguje?
CRT monitory - U katodových (CRT) monitorů je v zadní části umístěna trojice elektronových děl, které vysílají směrem ke stínítku obrazovky tři svazky elektronových paprsků. Elektrony z těchto svazků při dopadu na luminiscenční vrstvu stínítka vyvolávají základní barvy (červenou, zelenou a modrou). Kombinací těchto barev o různé intenzitě vznikají všechny zobrazované barvy. Trojice elektronových svazků je magnetickým polem cívek vychylována tak, aby postupně překreslila celou obrazovku (viz obrázek). Protože rozsvícený bod obrazovky rychle pohasíná, je u katodových monitorů velmi důležitá snímková frekvence (kolikrát je za jednu sekundu obrázek na obrazovce překreslen). Měla by být nastavena na hodnotu alespoň 72 Hz, jinak monitor viditelně bliká (nejlépe 85 až 100 Hz).
LCD monitory - Technologie, kterou si dnes představíme, je pouze jednou součástí trhu s plochými displeji. Můžeme sem zařadit také LED (Light Emitting Diode), FED (Field Emission Displays), LTPS (Low Temperature Polysilicon) či PDP (Plasma Displays) displeje, které mají vlastní vyzařování a podsvětlené LCD displeje s pasivní maticí (STN). My se budeme nyní zabývat podsvětlenými LCD displeji s aktivní TFT maticí.
LCD displeje s aktivní TFT maticí
Každý obrazový bod matice je aktivně ovládán jedním tranzistorem. Aby vznikl obraz, potřebujeme světlo a barvu. Světlo je zajišťováno podsvětlujícími katodami, které jsou u těchto displejů velice jasné. Primárně jde o světlo bílé a je na LCD technologii, aby vyprodukovala výslednou barvu, kterou můžeme složit ze tří barevných složek - červené, zelené a modré. Pro každou tuto barevnou složku každého pixelu existuje jeden tranzistor ovládající tekuté krystaly.
Tekuté krystaly jsou materiály, které pod vlivem elektrického napětí mění svoji molekulární strukturu a díky tomu určují množství procházejícího světla. Každý obrazový bod je ohraničen dvěma polarizačními filtry, barevným filtrem (pro červenou, zelenou a modrou) a dvěma vyrovnávacími vrstvami. Tranzistor náležící k obrazovému bodu kontroluje napětí, které prochází vyrovnávacími vrstvami, a elektrické pole pak způsobí změnu struktury tekutého krystalu a ovlivní natočení jeho částic.
Princip činnosti LCD displeje s aktivní maticí
Protože se obrazový bod skládá ze tří barevných sub-pixelů, vznikají tak statisíce až miliony různých barev, ačkoliv tekuté krystaly stále nejsou tak přesné, aby dokázaly zobrazit 32bitovou barevnou hloubku, tedy plných 16 777 216 barev.
Problémy s LCD monitory
Problém první - úhel pohledu
Je změna jasu či deformace barevných odstínů při jiném než přímém úhlu pohledu. Tento jev je v podstatě definován způsobem výroby displeje. Pravděpodobně nejlepší technologií výroby je tzv. Multi-Domain Vertical Alignment od Fujitsu. Široké pozorovací úhly až kolem 160° jsou zajištěny použitím „výčnělků" (protrusions), které, jak je zřejmé z obrázku, taktéž částečně blokují průchod světla. Díky vertikálnímu uspořádání tekutých krystalů jsou pro změnu zajištěny skvělé doby odezvy, protože změna natočení netrvá tak dlouho jako u TN či IPS. MVA je takovým kompromisem mezi technologiemi výroby.
Technologie MVA firmy Fujitsu
Obecně lze tento problém v současné době považovat již za vyřešený, solidní aktivní displeje dosahují hodnot 140°/140°, 170°/170°. Určitou exkluzivitou v této oblasti jsou monitory firmy EIZO s 178°/178°.
Problém druhý - doba odezvy
Tento parametr vás bude trápit především u dynamických scén. Prostě lehké zklamání především pro náruživé počítačové hráče. Ale nezoufejme. Doba odezvy LCD displeje se skládá ze dvou položek. První, doba náběhu, bývá kratší a definuje, za jak dlouho se rozsvítí zobrazovací bod na požadovanou úroveň. V současné době se pohybuje od 3 do 10 ms. Druhý parametr, doba dosvitu, je delší a definuje, za jak dlouho se utlumí svit zobrazovacího bodu na požadovanou úroveň. V současné době se tato hodnota pohybuje od 8 do 15 ms. Obě hodnoty je nutné ve finále sečíst a dostanete celkovou dobu odezvy (orientačně od 12 do 25 ms). Jaký bude vliv na dynamické scény? To je otázka. Pro běžnou práci a animaci dostačují celkové hodnoty odezvy na horní hranici, pokud ovšem vyžadujete od svého displeje zobrazování scén v akčních hrách (vysoká hodnota fps*), zvolte displej s nižšími hodnotami.
Příklad: Opakování snímků v dynamických scénách dnes díky výkonným akcelerátorům dosahuje hodnot přes 100 snímků za sekundu (fps). Jedná se ovšem o hodnoty, které jsou pomocí nastavení driveru grafického akcelerátoru ve finále synchronizovány se zobrazovací frekvencí displeje (cca 50 až 100 Hz). Do tohoto nastavení ještě vstupuje doba odezvy zobrazovacího bodu. Například displej s odezvou 25 ms zobrazí plynule 40 fps a s odezvou 12 ms plynule 83 fps.
Ukázka jednoho z testů LCD (Gray to Gray response time)
V této oblasti obecně platí pravidlo, že čím větší monitor, tím vyšší hodnoty odezvy. Ovšem v poslední době je prolomeno i toto pravidlo. Například společnost SONY u svého výrobku SDM-HS94P (19" LCD) dosahuje špičkových 12 ms, což je u takto velkého displeje v současné době špičková hodnota běžná spíš u 17" LCD panelů.
Problém třetí - barvy
Běžným uživatelům může připadat tento problém jako triviální, ale v oblasti DTP je natolik závažný, že nákup LCD displeje na této položce prostě zkrachuje. Především díky firmě EIZO je ovšem prolomena i tato dříve nepřekonatelná překážka. Na podzim tohoto roku firma představila model EIZO CG220 se 14-bit zpracováním barev. Jedná se o první LCD monitor na světě, jehož barevný rozsah pokrývá gamut AdobeRGB! (o 50 % více než dosavadní sRGB).
Luxus mezi LCD pro DTP, EIZO CG200
Samozřejmě, že tento model není určen běžným uživatelům, může být ale ukázkou produktu nové generace, která opravdu radikálně říká Stop klasickým CRT monitorům. Pro běžnou práci s grafikou v současné době dostačují dražší modely LCD panelů, profesionálům lze doporučit především výrobky firmy EIZO s 10-bit zpracováním barev. Zde bych snad mohl přihřát polívčičku jednomu CRT monitoru od EIZO, který je jako poslední na trhu: jedná se o 19" monitor T766. Jedná se o naprosto exkluzivní monitor ve své kategorii. Za cenu do 20 000 Kč s DPH dostanete to nejlepší, co se v oblasti CRT podařilo, a můžete s LCD ještě třeba chvíli počkat. Osobně používám výrobky této firmy deset let a využívají je desítky firem pro DTP a CAD. Nezaznamenal jsem za tu dobu žádné hanlivé slovo. Už slyším čtenáře: „a co CRT Barco" ? Nic. Barco je prostě jiná dimenze a bude se jistě ještě dlouho vyrábět.
EIZO T766, aneb kdo máte rádi klasické CRT, tak utíkejte, brzy nebude
Problém čtvrtý – fyzické rozlišení a velikost
Je celkem známý fakt, že LCD je displej, který je definován svou skutečnou zobrazovací úhlopříčkou. Polopatě řečeno, stejné LCD vám udělá stejnou službu jako o jeden palec větší CRT. Tedy 17" LCD běžně nahrazuje 18" CRT. S tímto faktem jsou také spojena fyzická rozlišení. Pro 17" běžně 1024 x 768 a pro 19" 1280 x 1024. Pro rozlišení LCD ovšem existuje jedno ALE, a to dost výrazné. Pokud chcete zapnout jiné než fyzické rozlišení, počítejte s tím, že obraz už nebude tak špičkový. Díky různým technikám interpolace se „změkčí". Tento jev řeší každá firma po svém, asi nejběžnější je zobrazení 1:1, kdy se prostě zmenší zobrazovaná plocha. Takže máte dvě možnosti, buď pojedete ve fyzickém rozlišení, nebo se smíříte s horším zobrazením v plné ploše. Osobně spatřuji tuto nevýhodu proti CRT za nejpodstatnější v současné době a zřejmě nebude nikdy odstraněna při zachování stávajícího principu zobrazení. Zkrátka unifikace a sjednocení vládne světu.
Problém pátý – je černá skutečně černá?
Jak jsme na počátku uvedli, je princip zobrazování aktivní masky vázán na jeho podsvícení a další parametry. Tento jev především u starších modelů způsobuje zobrazování černé jako šedé. Parametr definující kvalitu displeje jako maximální kontrast a udává se poměrem 1:x00. Hodnoty kvalitnějších LCD dosahují 1:500 až 1:700 a u těch nejlepších 1:1000. Na druhou stranu je nutné brát ohled také na maximální hodnotu svítivosti (200 až 400 cd/m2, pro kvalitní CRT do 280 cd/m2).
Prakticky
Výrobci kvalitnějších LCD monitorů a grafických adaptérů vybavují své výrobky tzv. DVI konektorem. Existují dvě normy DVI-I (pro analogový a digitální přenos) a DVI-D (obsahuje pouze tři řady pinů bez menší, analogové skupiny). Obecně je jasné, že plně digitální přenos není citlivý na vysokofrekvenční rušení, ale často na krátkých a kvalitně stíněných kabelech rozdíl nepoznáte.
Pro připojení LCD monitoru je vhodné využít digitální DVI kabel
Odolnost a čištění LCD monitoru
LCD displej se již bohužel nevyznačuje centimetry skla, které se nedají jen tak poškodit. Vyžaduje jemnější a i z hlediska uživatelů citlivější zacházení. Pro čištění LCD se doporučuje využívat buď speciálních čisticích prostředků nebo vlhkého hadříku k tomu určeného. V žádném případě na monitor netlačte silou, jak to děláme běžně u CRT, a nepoužívejte rozpouštědla! Existují také speciální ochranné fólie na LCD displeje, ale pokud chcete opravdu solidní výrobek, zaplatíte za něj od 1000 až do 3000 Kč podle velikosti. Takže zdůrazněme doporučení: moc na LCD displej nesahejte.
Vadné body na LCD
Výroba LCD displejů nepatří zrovna mezi nejjednodušší. I v současné době, kdy je tato technologie propracovaná k dokonalosti, se může především u levnějších výrobků vyskytnout tzv. „vyhaslý bod". Řada prodejců se k této problematice staví různě**, osobně doporučuji prostě monitor zakoupit osobně a nechat si jej zkontrolovat například pomocí Nokia Monitor Testeru.
** „Vady pixelů jsou charakteristické pro LCD panely vzhledem k použité technologii. 15" displej se standardním rozlišením 1024*768 dpi obsahuje přibližně 2,4 milionu bodů. Při tomto množství bodů je téměř nemožné, aby všechny body pracovaly bezchybně. Proto jsou tyto panely již ve výrobě zařazovány do 4 kategorií dle normy ISO 13406-2, která specifikuje povolené množství vadných bodů v jednom jejich milionu. Při menším počtu vadných bodů tedy nemůže být displej uznán vadným" (úryvek z instruktáže pro vyřizování vad na LCD jednoho z nejmenovaných internetových obchodů – opravdu „diplomatické").
LCD do školní lavice?
Pro osobní použití je již volba jasná: LCD. Pokud chcete LCD displej na běžnou kancelářskou práci, vyhoví vám prakticky každý výrobek. Pokud jste náruživými hráči, zvolte LCD 17" nebo ti movitější 19" s dobou odezvy kolem 12 ms. Pokud pracujete s CAD technologiemi, zvolte pomalejší LCD s velkou úhlopříčkou. No a pokud pracujete s grafikou na profesionální úrovni, zvolte LCD s 10bitovou technologií od firmy EIZO. Na klasické monitory prostě budou muset běžní uživatelé postupně zapomenout, pokud nebudou chtít koupit opravdu "něco" nestandardního z produkce levných nebo specializovaných výrobců. Co se týká zobrazovací frekvence, tu nemusíte příliš řešit. LCD monitory prostě neblikají.
Bezesporu nastupuje doba, kdy se musíme rozhodnout, jestli jít i ve škole cestou CRT, nebo LCD monitorů. Zde je rada těžká. Osobně jsem zastáncem pravidla, že oči máme pouze jedny, a proto jsme vždy nakupovali do školy kvalitní výrobky (ViewSonic). Tyto monitory prostě ani po pěti až osmi letech neztrácejí na své kvalitě a mají pořád něco do sebe. Významnou výhodou je jejich vysoká životnost a stabilita zobrazení. LCD však zatím ve škole nemáme. Přece jen se jedná o výrazně citlivější výrobek na hrubé zacházení a naše CRT monitory ještě dobře slouží. V dohledné budoucnosti ale ani nás nákup LCD do školních lavic nemine – proto je dobré vědět, co od nich máme čekat.
Více informací najdete na www.repair2000.cz.
Petr Fořt
0 komentářů:
Okomentovat