V květnu tohoto roku jsem se zúčastnil průzkumu postojů žáků 9. tříd ke svému (především dalšímu) vzdělávání. Za vzorek byly vybrány dvě školy vesnické a dvě městské s celkem 180 respondenty. Otázky směřovaly ke zjištění jejich názorů na to, jak se pozná kvalitní škola, co by měl znát ideální absolvent ZŠ nebo jak vnímají vlastní zodpovědnost za své vzdělávání apod.
Kdo má zodpovědnost za vzdělávání?
První sada otázek směřovala k zjištění názoru žáků na to, kdo by měl mít větší zodpovědnost za vzdělávání. Zda student sám, anebo zda by mělo být více v rukou státu a jeho institucí. Žáci i bez znalosti sociálně demokratické či liberální doktríny hledali možnosti, jak se s touto problematikou vypořádat.
73 respondentů přijalo pohled institucionální, kde hlavním zdrojem informací a hybnou silou ve studiu je instituce – škola. Stát chápali jako zdroj financí. Nesmířili se s názorem hrazení školného za studium, protože by jim tento postoj přišel sociálně nespravedlivý. Mnozí z nich chápali sociální situaci jejich rodiny natolik finančně napjatou, že si hrazené školné nedokázali představit.
107 respondentů se obracelo více k liberálním názorům, které nechávají maximum prostoru jedinci. Většina z nich se však nesmířila se stanoviskem placení plného školného a určitá míra státu by podle nich musela být zachována. Brali školné jako prostředek pro větší a pestřejší prostor ve vzdělávání. Zalíbil se jim například australský model, kdy vysokoškolské studium je hrazeno z velké části studentem, ale po absolvování studia platí absolvent nižší daně.
Co je to gramotnost?
Druhá sada otázek se ptala na subjektivní názory žáků na jejich funkční gramotnost. Všichni si byli vědomi, co znamená pojem gramotnost. Zjednodušeně řečeno vyslovovali názor, že gramotností chápou absolvování základního stupně vzdělání, který jim zaručí čtení, psaní, počítání. S pojmem funkční gramotnost se vyrovnávali podstatně hůře.
128 z nich uvádělo, že jsou funkčně gramotní, protože umí číst, psát, počítat, i když jejich známky ve škole tomuto faktu příliš neodpovídají. Menší část – 28 uváděla, že funkčně gramotná není, protože nejsou ochotni do funkční gramotnosti zapojit pouze čtení, psaní a počítání, ale i práci s počítačem a jazyky. Neopomíjeli ani sociální gramotnost – slušné chování ve společnosti a mezilidské vztahy. Vyskytl se názor, že sociálně gramotným je v naší společnosti pouze menšina.
Jak se pozná kvalitní škola?
Třetí sada zjišťovala subjektivní hodnocení žáků, jak oni vidí kvalitu středních škol. Žáci hledali kritéria, která tuto kvalitu určují. Měli předložený modelový příklad 20 škol a v tomto případě nehrály roli jejich předchozí výsledky ve škole, přijímací zkoušky ani peníze za školné.
Nejvíce byla žáky hodnocena tato kritéria: budoucí uplatnění v dalším životě po absolvování této školy, vybavení celé školy a především odborných učeben, možnosti, které jim škola nabízí v průběhu studia ( kurzy, sportovní akce, jazyky,…), mnozí by si zjišťovali i reference na tuto školu od studentů, zaměstnanců, ale i nejbližšího okolí. Zajímalo by je vzdělání pedagogů a zda se dále vzdělávají, jakým způsobem je tato škola řízena vedením školy, kolik času je věnováno praxím a jaká je jídelna.
Co by měl znát absolvent základní školy?
Čtvrtý soubor otázek zjišťoval, jak by měl vypadat ideální absolvent základní školy. Na výběr dostali žáci dva typové příklady.
Prvním z nich byl nazván žákem-encyklopedií, tedy žákem, na kterého byla zaměřena pouze složka vzdělávací. Pojal velké množství informací. Složka výchovná však byla téměř zcela pominuta. K tomuto typu absolventa se přiklonila asi jedna pětina dotazovaných, kteří kladli důraz na vzdělávací funkci školy. Nikoli na výchovnou. Tou se má podle nich zabývat především rodina a společnost ( mnozí nebrali školu jako součást společnosti, ale jako nutné zlo).
Druhý typový příklad byl člověk sociální. Je to typ člověka, který se nesnaží prvořadě shromažďovat informace, ale snaží se zapamatovat si, kde může potřebné informace najít, jak se v různých společenských situacích správně chovat, oblékat, vystupovat a komunikovat. K tomuto pojetí absolventa základní školy se přiklonila naprostá většina dotazovaných. Chápali však, že pro společnost jsou třeba oba typy lidí.
Zájem o předměty
V páté oblasti otázek jsme se zaměřili na jejich subjektivní pohled, jak se budou některým předmětům věnovat i v budoucnu. Žáci hodnotili známkami 1 – 5 jednotlivé předměty podle toho, nakolik si myslí, že se v těchto oblastem budou v budoucnu vzdělávat. Známka 1 značí největší zamýšlený zájem o vzdělávání se v předmětu. Známka 5 naopak naprostý nezájem.
| Předmět | Známka |
| Český jazyk a literatura | 2,5 |
| Matematika | 2,8 |
| Zeměpis | 2,8 |
| Dějepis | 3,2 |
| Fyzika | 3,4 |
| Chemie | 3,4 |
| Přírodopis | 2,8 |
| Jazyky | 1,9 |
| Informatika | 1,8 |
Celkově žáci devátých tříd překvapili relativně vysokým zájmem o své vzdělávání v průběhu celého života. Tento fakt kontrastuje s jejich naprostým nezájmem téměř o vše vždy na konci každého školního roku, když jsou už od dubna přijati na střední školy…
Výsledky průzkumu budou prezentovány na konferenci Socialia, která se bude konat v říjnu 2004 na Univerzitě Hradec Králové.
Václav Bělík
0 komentářů:
Okomentovat