Jednota školských informatiků (JSI), profesní sdružení informatiků ve školství a odborný partner MŠMT, vypracovala připomínky k Studii proveditelnosti, jež má být podkladem pro budování školského portálu. JSI ve svém oficiálním stanovisku studii odmítá jako nevyhovující a doporučuje ji přepracovat. V rozboru také upozorňuje, že navrhovaný konspekt školského informačního a vzdělávacího portálu směřuje k vytvoření nového monopolu dodavatele školských informací. Text stanoviska zde přinášíme.
Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy dne 21. 4. 2004 na svých stránkách zveřejnilo materiály pod názvem Studie proveditelnosti Školského informačního a vzdělávacího portálu, Příloha a Předprojektová studie technologie a ekonomické rozvahy finanční náročnosti vytvoření a provozu pilotního projektu Školského informačního a vzdělávacího portálu.
Zároveň na těchto stránkách požádalo o připomínkování zveřejněného materiálu. Jednota školských informatiků (dále JSI) jako profesní sdružení informatiků ve školství se tohoto úkolu zhostila a vyzvala své členy, aby si daný materiál prostudovali a zaslali své připomínky buď přímo, nebo aby je zveřejnili na internetu. Připomínky zpracovala Dagmar Kocichová.
Na základě těchto připomínek JSI jednoznačně konstatuje, že dané materiály mají zásadní nedostatky a neodpovídají současné praxi a školské realitě.
- Tento názor JSI opírá především o následující argumenty:
- Studie proveditelnosti se odklání od zadání, které bylo specifikováno v Tezích ŠVIP z července 2003.
- Výsledky analytické části neodpovídají realitě školského prostředí.
- Hodnocení školských webů v rámci České republiky není objektivní, resp. nevychází ze směrodatných ukazatelů, e-learningové řešení je opomenuto.
- Předprojektová studie eliminuje další možnosti řešení.
- Podrobnosti výše uvedených argumentů jsou uvedeny v příloze Rozbor stanoviska JSI s konkretizací analyzovaných oblastí.
JSI navrhuje, aby zveřejněné materiály nebyly brány za základ budoucí realizace ŠVIP, ale jako jeden ze zdrojů. Dále doporučujeme, aby byl v co nejkratším termínu ustanoven Řídicí výbor ŠVIP a aby jeho prvotním úkolem bylo přepracování Studie proveditelnosti.
Za Jednotu školských informatiků
Dagmar Kocichová
Příloha: Rozbor stanoviska JSI s konkretizací analyzovaných oblastí
Před nedávnem byl zveřejněn na stránkách MŠMT materiál Ústavu pro informace ve vzdělávání ( ÚIV) Studie proveditelnosti Školského informačního a vzdělávacího portálu (dále ŠVIP).
Východiskem pro jeho zpracování byly Teze ŠVIP z července 2003 (jako příprava podkladů pro výběrové řízení) obsahující varianty možného řešení výstavby ŠVIP v letech 2003 – 2005 a možné varianty financování pro rok 2006.
Teze předpokládaly, že obecným cílem ŠVIP je vytvořit jednotný, komplexní informační vzdělávací zdroj nejen pro oblast školství, který by měl být místem interaktivních komunikačních a vzdělávacích aktivit pro celou „učící se společnost". Z toho vyplývaly specifické cíle, základní požadavky na portál, včetně jeho obsahu, i navrhovaný postup řešení.
Na výše zmiňovaných stránkách jsou k přečtení (a to pouze) materiály tři: Studie proveditelnosti ŠVIP, Přílohy a Předprojektová studie technologie a ekonomické rozvahy finanční náročnosti vytvoření a provozu pilotního projektu ŠVIP.
Studie proveditelnosti obsahuje 7 kapitol, z nichž stěžejní je kap. II. Část analytická.
V kap. II.1 Analýza dat šetření byl stanoven výběrový soubor stávající ze 729 škol všech čtrnácti krajů ČR, fakticky se pracovalo s 536 vyplněnými formuláři.
II.1.2 Výsledky analýzy. Z hlediska několikaleté praxe s každodenními zkušenostmi ve školství se nám jeví závěry z položených otázek přinejmenším diskutabilní. Vezmeme-li v úvahu různé typy škol, různou regionální polohu a různé technologické vybavení, jsou v nerovnováze závěry otázek s realitou ve školách.
II.1.2.1 Možnosti přístupu k internetu. Např. otázka č. 1.I „Máte ve školách snadný přístup k internetu?" obsahuje závěr, že 90 % učitelů a více než 95 % ředitelů ano. Otázka je formulována dosti nekonkrétně a pojem „snadný přístup" lze chápat mnohoznačně.
II.1.2.2 Čas strávený vyhledáváním informací na internetu (myšleno informací důležitých pro výuku a sebevzdělání resp. pro řízení školy) je překvapující, neboť polovina dotazovaných učitelů a zhruba třetina ředitelů tráví více než 5 hodin týdně vyhledáváním. Domníváme se, že se dotazník dostal do rukou vyučujícím informatiky, ne však učitelům jiných aprobací, nebo je v uvedeném čase započteno i užití internetu pro soukromé účely.
II.1.2.3 Hodnocení webových stránek UIV je dobré. Vyplývající závěr tohoto předpokladu je, že většina pedagogických pracovníků stránky navštívila minimálně jednou. Míra návštěvnosti stránek by však byla evaluací přesvědčivější.
II.1.2.4 Hodnocení webových stránek MŠMT. Hodnocení jen těchto webů se jeví jako nedostačující. Navíc se domníváme, že zde chybí dvě věci: zpětná vazba – tedy informace o webech, které dotazovaní navštěvují pro získání požadovaných informací, ať už z řady českých či zahraničních, a diferenciace a vyvození závěrů, které informace potřebné pro výuku nelze na českých stránkách najít.
Zdá se nám, že některé otázky k oblastem II.1.2.5 Potřebnost čtvrtletního bulletinu, II.1.2.6 Potřebnost centrálního školského informačního a vzdělávacího portálu či II.1.2.7 Potřebnost jednotlivých typů informací jsou formulovány sugestivně a uzavřeně, tedy zavádějícím způsobem k očekávané odpovědi. Jsme přesvědčeni o možnosti členění Potřebnosti jednotlivých typů informací praktičtějším způsobem tak, aby stěžejním prvkem byla část vzdělávací. V nabídce postrádáme on-line vzdělávání s důrazem na e-learningové řešení pro studenty i pro distanční studium.
II.2 Srovnávací analýza školských webů zemí v rámci EU
Do analýzy bylo zahrnuto 18 členských či kandidátských zemí EU. Stránky byly vybrány na základě oficiální internetové stránky www.eun.org buď jako oficiální prezentace ministerstev školství jednotlivých zemí, nebo jako stránky, které jsou příslušným ministerstvem přímo spravovány.
Samotná Studie proveditelnosti konstatuje, že „vzhledem ke zvolené metodě nelze vyloučit určité zkreslení, které vnáší subjektivní pohled."
Jsme přesvědčeni o tom, že pokud by studie hodnotila minimálně dva weby – oficiální a neoficiální - z každé země, objektivita by byla větší.
Je evidentní omezení výběru webů, tudíž vypovídací hodnota není relevantní. Citelně postrádáme např. slovenský web www.infovek.sk, který často navštěvují pedagogové různých aprobací, obsahující velké množství informací z kategorií s největší evaluační hodnotou podle metodiky - zahraničních i domácích projektů.
II.3 Srovnávací analýza 25 českých školských webů
Zkoumaný soubor je rozsáhlejší než v předchozích bodech, nicméně web, na němž většina škol pravidelně hledá důležité informace, se v seznamu neobjevuje. Jedná se o stránky www.indos.cz - portál dodavatele projektu P III. Dále bychom doplnili seznam o web www.akademie.lidovky.cz/akademie – školská větev portálu Centrum.cz-Lidovky.cz, www.vzdelavani.ihned.cz – školská větev portálu iHNED.cz významného vydavatele Economia OnLine, www.studentweb.cz – samostatný studentský web vydavatele Economia OnLine.
Za zúžená považujeme kritéria hodnocení, u nichž postrádáme přesnější vypovídací efekt. Tomu by prospělo obohacení o aktuálnost informací, původnost informací, RSS, návštěvnost a sledovanost, úspěšnost v rámci obecně uznávaných vyhledávačů atd. K neméně podstatným kritériím náleží i úroveň webových stránek.
U hodnocení webů neobsahují slovní komentáře jasná pravidla pro sestavování pořadí webů. Některé weby jsou jednoznačně vyzdviženy, ale ve slovních komentářích kritizovány. Z tohoto rozporuplného hodnocení pak vyplývá i diskutabilní řazení webů z hlediska poskytování informací (str. 47 ) - UIV a z hlediska kvalitativního (str. 48) – Škola on-line. Podhodnocena je např. Česká škola, která nabízí obsah i v oblastech, který údajně podle provedené analýzy nenaplňuje (mezinárodní projekty, domácí projekty, informace o státních institucích a samosprávě).
V seznamu kritérií postrádáme především kritérium návštěvnosti webů, což považujeme za stěžejní ukazatel potřeb uživatelů. Při počítání návštěvnosti webů je třeba odlišit weby, které jsou navštěvovány dobrovolně internetovými uživateli od webů, které svoji návštěvnost získávají z povinnosti – např. ÚIV a zahajovací a další statistické výkazy, které musí všechna školská zařízení povinně realizovat prostřednictvím těchto stránek.
Nejobsáhlejším dokumentem z výše tří uvedených je Předprojektová studie zaměřující se na technologické řešení ŠVIP. Zabývá se studiem pouze dvou technologií MS a Oracle, přičemž jiná řešení nejsou ani zmiňována. Řada institucí Evropské Unie používá systém Typo3. NASA, mnohé světové univerzity, guvernérské úřady několika států USA zase CMS Plone. Rakouské ministerstvo školství jej po evaluaci asi 280 různých komerčních i free publikačních systémů doporučuje. Oba systémy (Typo3 i Plone) jsou Open Source a free software, přestože disponují kvalitní profesionální placenou podporou.
Má-li ŠVIP sloužit specifické skupině uživatelů, která jej má užívat a spoluvytvářet, pak by se jeho tvorba měla odvíjet od obsahu vzdělávací části. Učiteli nejvíce využívané nástroje pro výuku musí být v souladu se současnými trendy vývoje vzdělávacích metod tak, jak jsou formulovány v Národním programu rozvoje vzdělávání v ČR v tzv. Bílé knize. Nejvyšší úrovní Systému více úrovní vzdělávacích programů je státní program vzdělávání (národní kurikulum). Další úroveň kurikulárních dokumentů je centrálně zpracovaná a jsou jí Rámcově vzdělávací programy. V nich je kladen důraz na získání klíčových kompetencí. Tyto nástroje podporují konstruktivní pojetí a vedou k posílení funkční gramotnosti, jež byla charakterizována ve výzkumu PISA v širším slova smyslu jako schopnost porozumět a prakticky využívat informace uložené v libovolné formě.
Navíc Bílá kniha (str. 39) doporučuje „Podporovat rozvoj klíčových kompetencí jako nástroje přeměny encyklopedického pojetí vzdělání”.
Ze zasedání Rady EU v Lisabonu 2000 vyplynul Akční plán eEurope a odtud i iniciativa E-learningu. Proto s nelibostí vnímáme, že tento moderní nástroj výuky pro studenty a pro distanční studium je ve velké míře ve Studii opomenut.
Studie proveditelnosti vycházela z Tezí ŠVIP, ale prakticky nebyly z dvanácti okruhů plnění uvedených v kap. 7.1 Přípravná fáze - studie proveditelnosti mnohé splněny. Jedná se o:
1. Návrh metod pro podporu vývoje on-line nástrojů pro výuku vzdělávání včetně nástrojů na podporu výuky po síti a realizaci on-line formy výuky ve všech druzích vzdělávání, jmenovitě v distančním vzdělávání, v dalším vzdělávání učitelů a v celoživotním vzdělávání.
2. Analýza vhodných metod a návrh řešení podpory realizace pilotních projektů využití ICT ve výuce a vzdělávání na vybraných školách a na nejlepších z nich podpora vzniku vhodně geograficky rozložených a tematicky zaměřených center excelence, poskytujících metodickou podporu a služby pro zavádění výstupů projektů do praxe všech škol.
3. Vytipování relevantních problémových okruhů v oblasti státní správy a samosprávy, organizace a řízení školství, otázky didaktiky, výchovy a poradenství, také nejčastější dotazy ze strany veřejnosti a zájmových oblastí sdělovacích prostředků.
Ostatní byly splněny jen zčásti. Např. zajištění personálního zajištění portálu a navázání odborných kontaktů se spolupracujícími subjekty z oblasti vzdělávání, výchovy, správy a státních institucí zabývajících se shromažďováním a analýzou dat týkajících se dětí a mládeže. Nebyly kontaktovány JSI, Unie CZESHA a pravděpodobně ani významní producenti vzdělávacího obsahu či firemní poskytovatelé on-line služeb. Možná je to také jeden z důvodů odklonu Studie proveditelnosti od školní praxe a jen částečného odrazu reality.
Závěr
Jednota školských informatiků má výše uvedené výhrady k předloženému materiálu, a to zásadního charakteru. S ohledem na snahu spustit pilotního provoz od 1. září 2004 se jeví tato problematika jako nanejvýš aktuální. Domníváme se však, že Studie proveditelnosti neodráží potřebné požadavky budoucích uživatelů a nereflektuje skutečný stav a realitu.
Současně se domníváme, že navrhovaný konspekt školského informačního a vzdělávacího portálu směřuje k vytvoření „monopolu” dodavatele školských informací nejen v oblasti školské správy, ale i v oblasti vzdělávacího software a jeho hodnocení, kde se naopak ukázalo velmi prospěšné konkurenční prostředí.
Jednota školských informatiků
0 komentářů:
Okomentovat