Bylo by krásné, kdyby české školství bylo sice chudé, ale kvalitní. Mezinárodní srovnání ovšem ukazuje, že kvalita bude nejspíše souviset s investovanými prostředky více, než by politici vládních stran chtěli. Platí to nejen u vysokých škol.
Studenti českých univerzit nedávno demonstrovali za navýšení rozpočtu vysokých škol. Informace, že vzhledem k roku 1995 výdaje na jednoho vysokoškolského studenta poklesly o 32 %, jsou dostatečně známé. Mezi státy OECD zároveň patříme k zemím s třetím nejhorším přístupem žáků k vysokoškolskému vzdělání (za námi je pouze Turecko a Mexiko, naopak Švédsko, Finsko a Nový Zéland jsou na tom dvojnásobně lépe). Jaká je ale kvalita českých univerzit ve srovnání s podobnými ústavy jinde ve světě?
Opět nedopadáme příliš dobře. Institut vyššího vzdělávání v Šanghaji, který sestavil žebříček pěti set nejlepších vysokých škol na světě, nás zřejmě nadšením a optimismem nenaplní. Z českých vysokých škol se mezi nimi umístila pouze Karlova Univerzita, a to na 301 až 350 místě. Přitom vítězné Spojené státy americké měly v první desítce 8 vysokých škol (celkem 161 škol z 500), když na druhou Velkou Británii zbyly „pouze“ 2 školy (respektive 42 škol z celkového počtu). Následuje Japonsko (36 škol z 500), Kanada (24 škol z 500) a překvapivě Švýcarsko (8 škol z 500). Před Českou republikou se umístily státy jako Indie, Jižní Afrika, Čína, Jižní Korea, Mexiko nebo Brazílie. Zajímavé je srovnání s našimi východními „soupeři“ – Polsko je stejně jako my na 301 až 350 místě, ale má zde tři univerzity. Maďarsko má v žebříčku dvě vysoké školy, ale ty skončily o poznání lépe na 201 až 250 místě.
Důležitá jsou samozřejmě kritéria, podle kterých se vysoké školy hodnotily. Institut vyššího vzdělávání v Šanghaji použil běžný způsob citačního indexu, který rozšířil o další ukazatele. Rozhodovalo 5 základních kritérií:
- počet nositelů některé z odborných Nobelových cen (tedy kromě literatury a míru);
- počet výzkumů s vysokým citačním indexem;
- počet článků publikovaných v odborných časopisech Nature a Science v období 2000 až 2002;
- počet článků citovaných v časopisech Science a Social Science;
- kritéria 1 až 4 přepočítaná na jednu fakultu dané vysoké školy.
Kam tedy jít podle konečného žebříčku studovat? Zvítězily americké univerzity v Harvardu a Stanfordu, v Evropě potom britské školy Cambridge a Oxford. Vydat se ale můžete do většiny evropských zemích i do zmíněných států jako Indie, Jižní Afrika, Čína, Jižní Korea, Mexiko nebo Brazílie. I v Maďarsku najdete lepší školy něž u nás…
Čechy by ale asi zajímal jiný žebříček, a to kolik si absolventi dané školy vydělávají. Tím se naštěstí Institut vyššího vzdělávání v Šanghaji nezabýval…
Více informací a kompletní žebříčky najdete na adrese http://ed.sjtu.edu.cn/ranking.htm
Radek Sárközi
0 komentářů:
Okomentovat