Otázka: Pracuji jako zástupce ředitelky základní školy. Nedávno jedné pracovnici městského úřadu, s níž má naše škola velice dobrou zkušenost, její vedoucí dosti ostře „vyčetla“, že se spíše stará o zájmy školy, a nikoli radnice (…).
Tato vedoucí jí pohrozila, že v případě opakované nekvalitní práce (takto falešně byla označena její vstřícnost škole) bude o tomto informováno v městském zpravodaji. Také jí naznačila, že jí může být udělena veřejná důtka před všemi pracovníky městského úřadu. Existuje v dnešní době taková možnost? Údajně existuje pro radniční úředníky nějaký nový předpis?
Odpověď:
Podle stávající právní úpravy není takový postup v žádném případě možný. Vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci jsou obecně upraveny v zákoníku práce a dále pak speciálně pro úředníky územních samospráv (z dotazu vyplývá, že předmětná pracovnice pracuje na úřednické pozici, nikoliv jako kupř. uklízečka) platí zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků.
Zde jsou jasně vymezena práva a povinnosti zaměstnanců. Sankce za porušení pracovní kázně v podobě vámi zmiňované „veřejné důtky“, ani sankce v podobě jakéhosi veřejného informování v městském zpravodaji v současném zákoníku práce ani v zákoně č. 312/2002 Sb. obsaženy nejsou. Podle platného a účinného právního stavu není možné zaměstnance za porušení pracovní kázně sankcionovat ani veřejnou důtkou či napomenutím, ani převáděním na jinou práci. Také není možné používat sankci snižování platu (s výjimkou snížení či úplným zrušením složky tzv. „osobního ohodnocení“). Jedinou možnou legální sankcí dnes je rozvázání pracovního poměru, a to buď výpovědí, nebo okamžitým zrušením.
Pro úplnost je třeba dodat, že zavedení výše popsaných sankcí není z teoreticko- právního hlediska možné, ani pokud by byla zakotvena v kolektivní smlouvě u daného zaměstnavatele. Takové ustanovení kolektivní smlouvy by bylo ex lege neplatné, jelikož kolektivní smlouvy mohou zaměstnancům zajišťovat sice určité výhody nad rámec zákoníku práce, avšak nikdy nesmí zhoršovat jejich postavení. A zavedení jistých „mimořádných“ pracovněprávních sankcí, jako je veřejná důtka nebo veřejné napomenutí, je nutno za takové zhoršení postavení samozřejmě považovat. Zopakujme si, že pokud je určité ustanovení kolektivní smlouvy v rozporu s platnými právními předpisy, pak je v této části kolektivní smlouva neplatná.
Petr Kolman
0 komentářů:
Okomentovat