Jan Wagner: Ty školské portály české... (3)

Studie proveditelnosti školského portálu vypracovaná ÚIV je nyní ve stadiu interního připomínkování MŠMT a nebyla dosud zveřejněna. Podívejme se dnes na návrh jednoduchého a především účinného a snadno uskutečnitelného řešení, které se dá realizovat ve velice krátké době. Tento návrh jsem prezentoval na konferenci na veletrhu Schola Nova. V předchozích dvou článcích seriálu Ty školské portály české… jsem se v  lednu  a v  únoru  pokusil o zmapování terénu českých serverů se školskou tematikou a rekapitulaci dosavadních publikovaných záměrů MŠMT. Od poloviny minulého roku čekáme na dokončení studie proveditelnosti školského portálu, kterou  vypracoval Ústav pro informace ve vzdělávání (ÚIV) a která je nyní ve stadiu interního připomínkování MŠMT. Ale ani více než tři čtvrtě roku staré zadání této studie nebylo dosud veřejně publikované, materiál Teze Školského informačního a vzdělávacího portálu (ŠVIP) - příprava podkladů pro výběrové řízení byl připomínkován a projednán již 2. června 2003 (!!!) pracovní skupinou pro tvorbu školského vzdělávacího a informačního portálu, kde byli i zástupci Unie CZESHA, IPPP, Rady VŠ, ČŠI, VÚP, NÚOV a ÚIV. Jednota školských informatiků (JŠI) pak jmenovala počátkem září do Řídicího výboru přípravy studie proveditelnosti Školského vzdělávacího a informačního portálu Dagmar Kocichovou, zdá se ale, že výbor nepracuje a čeká také na studii proveditelnosti z ÚIV.

Jak by mohl vypadat školský portál?

Nejprve několik stručných tezí k problematice školského portálu (používejte, prosím, pořadová čísla v případných komentářích) :

1. portál je příliš široký pojem;
2. realizace „megaportálu" je nákladná, zdlouhavá a vzhledem k existenci portálu státní správy i redundantní;
3. portál stojí a padá s komunitou, která ho vytváří i využívá;
4. školství je obecně zaostalé: ve vybavení ICT, ICT gramotnosti uživatelů i v způsobu řízení;
5. je nutné se poučit z vývoje portálových řešení na internetu i zavádění ICT v soukromé sféře;
6. dnešní školské portály jako e-gram.cz, skolaonline.cz, msmt.cz a indos.cz mají jen minimální návštěvnost, úspěšnější jsou menší neoficiální projekty;
7. portál se musí budovat zdola a postupně se silnou zpětnou vazbou.

Nyní pár poznámek ke komunitám jednotlivých škol:

1. komunita školy, jejích žáků a pedagogů a rodičů je nezávislá;
2. on-line portálový přístup se v takovéto komunitě osvědčuje a vyplácí;
3. jde však výhradně o kompetenci ředitele a nikdo nemůže nařídit školám náhradu jejich stávajícího informačního systému (IS);
4. setrvačnost užívání předpotopních IS je značná nejen ve školství, je nutná osvěta.

Další stručné poznámky mám k e-learningu:

1. opět tu je široké spektrum významů tohoto termínu;
2. existuje široká nabídka technologií (od free softwaru pro nákladné systémy);
3. důležitá je nabídka výukového obsahu a podpora jeho tvorby;
4. klíčovou roli má pedagog.

Faktory omezeného využití portálových a e-learningových technologií jsou nejspíše:

1. neinformovanost managementu škol, pedagogů i veřejnosti;
2. nedostatek finančních zdrojů, ale i techniky a kapacity připojení;
3. malá kapacita ICT správců a managerů.

Pokud máte dojem, že jsme zkrátka a dobře ve školství na portálové řešení ještě nedozráli, nejste daleko od pravdy, ale nerad bych se zapletl do plamenné diskuse na téma, co má být dříve – zda slepice, nebo vejce. V roce 2004 je možné v krátké době realizovat minimalizované portálové řešení, které by bylo postaveno na profesionálním outsourcovaném housingu/hostingu (dva dedikované škálovatelné servery, jeden s MS Windows 2000 Server nebo Server 2003, druhý s některou z distribucí Linux) s doménou edu.cz. V rámci tohoto portálu edu.cz by měly být poskytovány následující základní služby:

1. hosting pro školské subjekty;
2. správa domén 3. úrovně pro tyto subjekty;
3. nabídka nástrojů pro správu obsahu a metodiky práce s nimi;
4. nabídka nástrojů pro e-learning a metodiky práce s nimi;
5. evaluace účastníků a obsahů jednotlivých součástí;
6. vyhledávací a indexové služby obsahu portálu;
7. redakční systém s komunikačními nástroji: konference, chat, e-mail a dalšími;
8. redakční práce základní website www.edu.cz.

Součástí portálu budou samostatné a nezávislé informační website účastníků pilotních projektů, rozvojových programů a informačních center, škol, pedagogů a jejich organizací (Unie CZESHA, JŠI a další), organizací přímo řízených MŠMT a komerčních subjektů (ti se účastní samozřejmě za úhradu). K tomu mám ještě několik poznámek:

1. poskytování informačních stránek účastníků pilotních projektů, rozvojových programů a informačních center SIPVZ by mělo být povinné;
2. od počátku roku 2005 je nutné zeleným školám připravit a nabídnout náhradní služby související s doménou indos.cz, poskytovanými dosud generálním dodavatelem;
3. garantem portálu by měl být akceschopný řídicí výbor portálu, který by ale měl pracovat naprosto transparentně s veřejnou kontrolou;
4. na dodavatele je možné vypsat prakticky okamžitě standardní výběrové řízení (alternativou je začít hostingem na nededikovaných serverech výzvou několika největším ISP a poté teprve migrovat na servery vítěze výběrového řízení).

Jaký je váš názor na takovéto minimální řešení portálu?

Jan Wagner