V uplynulých letech proběhly dvě rozsáhlé diskuze češtinářů, i když jejich praktický dopad byl nakonec sporný. Nedávno však byly dokončeny rámcové vzdělávací programy pro základní a střední školy i gymnázia. Změna, kterou mají do výuky přinést, je zásadní. Učitelé dějepisu již začali o „svých“ RVP veřejně diskutovat a média jejich názorům věnovala nebývale velký prostor. Začnou opět diskutovat i češtináři?
První diskuzi zorganizovalo samo ministerstvo školství a týkalo se obsahu státní maturity. Předmětové komise češtiny ze všech středních škol se mohly opakovaně vyjádřit k podobě Katalogu cílových požadavků ke společné části maturitní zkoušky (Český jazyk a literatura) a velkou měrou to dělaly. Výslednou podobu tohoto katalogu najdete na oficiálních stránkách CERMATu (www.cermat.cz). Už se jen čeká, zda bude skutečně státní maturita zavedena…
Druhá diskuze vznikla „zdola“. Známý češtinář Jiří Kostečka se rozhodl oslovit češtináře a položil jim v rámci „celonárodní diskuze češtinářů“ 4 otázky, ve kterých se ptal, zda se má předmět rozdělit na literární a jazykovou část, zda mají mít takto rozdělené předměty minimální týdenní dotaci 2 hodiny, zda se má literatura rozdělit na roční úvodní kurz literární teorie a zbylé tříleté studium literární historie a jestli by nebylo lepší maturovat povinně pouze z jazyka a literaturu nechat jako volitelný předmět. Následná diskuze byla spíše hlasováním, zda se češtinářům předložený model líbí nebo ne.
Nyní jsou prakticky hotové rámcové vzdělávací programy pro základní a střední školy i gymnázia. Jejich součástí je samozřejmě také čeština, ale kupodivu se žádná veřejná debata nad jejich podobou nevede. Přitom budou tyto učební materiály zcela zásadně ovlivňovat podobu a obsah tohoto klíčového předmětu, protože se počítá s tím, že nahradí stávající osnovy a že na jejich základě budou jednotlivé školy vytvářet vlastní školní vzdělávací programy.
Pokud by nějaká diskuze vznikla, šlo by v pořadí již o třetí výměnu názorů v rámci středních škol, ale vůbec první mezi učiteli škol základních! Nad současnými osnovami a vzdělávacími programy se totiž prakticky vůbec nediskutovalo, byly prostě shora nařízeny. Stejný problém hrozí i v případě rámcových vzdělávacích programů, a proto by bylo dobré, aby všichni učitelé dostali možnost zaujmout k jejich podobě i obsahu své stanovisko. Jinak půjde o dokument, který nebude odrážet potřeby učitelů z praxe, ale bude pouhým slohovým cvičením jeho tvůrců.
Zásadní změna oproti osnovám je, že rámcové vzdělávací programy popisují nejen učivo, ale také očekávané výstupy a kompetence. Například veškeré literární učivo v RVP pro gymnázia je definováno následovně (cituji materiál tak, jak je k dispozici na webu Výzkumného ústavu pedagogického):
- Základy literární vědy – literární teorie, literární historie, literární kritika, poetika; interdisciplinarita literární vědy; literatura a její funkce; vztah písemnictví a lidové slovesnosti
- Metody interpretace textu
- Jazyková složka literárního díla – tropy; figury; zvukové prostředky poezie; monolog, dialog, přímá a nepřímá řeč, nevlastní přímá a polopřímá řeč; jazykové prostředky kompoziční výstavby
- Literární druhy a žánry – žánry lyrické, epické a lyrickoepické, dramatické
- Text a intertextovost (intertextualita) – kontext, předmluva, doslov, motto, citát, aluze, parodie
- Vývoj literatury (české a světové) v kontextu dobového myšlení, umění a kultury
Ano, toto je učivo pro 4 ročníky gymnázia. Stručnost je velmi překvapující, zvláště pokud text srovnáme s platnými osnovami, kde definice učiva pro jeden ročník zabírá mnohem více místa:
- Slovesné umění a jiné druhy umění Literatura krásná a věcná. Funkce literatury. Složky literární struktury. Literární žánry. Próza a poezie.
- Neevropské (orientální) literatury (čínské, indické, perské)
Literatury Předního východu. Bible. Starý zákon. Nový zákon. - Antická literatura
Homérské eposy. Lyrika. Řecká tragédie a komedie. Orientačně - dějepisectví a řečnictví starého Řecka, řecká filozofie. Satira. Římská literatura doby klasické i císařské. Římské divadlo. Satirická próza. - Středověká literatura
Středověké pohledy na svět a středověká kultura. Náboženské hry.
Literatura v církevním prostředí. Evropská hrdinská a rytířská epika. Dvorská lyrika.
Staroslověnské písemnictví, latinské písemnictví. Počátky literatury v českých zemích. Počátky česky psané literatury.
Literatura městského typu v Evropě a v českých zemích. Komedie a frašky.
Mayská literatura po španělské conquistě, lidové báje. Africká černošská literatura pouze orientačně. - Husitská literatura
Funkce a formy husitské literatury. Husovo dílo. Literatura husitského a polipanského období. - Renesanční literatura evropská
Italská, francouzská, španělská a anglická renesance. Mistři renesančního románu.
Odborná próza. Divadlo. - Renesanční humanismus a baroko v české literatuře
Vzdělavatelský ráz českého humanismu. Latinsky a česky píšící humanisté.
Dílo Komenského. Oficiální, lidová a pololidová tvorba doby barokní. - Klasicismus a osvícenství
Rozvoj tragédie, komedie a satiry. Encyklopedisté. Ruský klasicismus. - Preromantismus
Francouzský a anglický preromantismus. Německé hnutí Sturm und Drang. - Obrozenecká literatura
Vznik českého národního hnutí. Obrozenecká věda. - Ze současné literatury
- Ze současného divadla
- Informatická výchova
Práce žáka v knihovně.
Pod obě definice učiva se dá schovat prakticky cokoliv. Probírání tématu Neevropské (orientální) literatury (čínské, indické, perské) může vypadat stylem „v Číně, Indii a perské říši vznikla řada významných náboženských a literárních textů, například Š’ting, Mahábhárata a Avesta“, nebo lze dva měsíce rozebírat jednotlivé orientální texty. Totéž umožňuje i téma Vývoj literatury (české a světové) v kontextu dobového myšlení, umění a kultury, které najdeme v RVP. Také rozdělení učiva do ročníků je už dnes v kompetenci předmětové komise dané školy, což je obdoba ŠVP. Podstatná změna tudíž nenastane.
Na rozdíl od osnov ale RVP zahrnuje také očekávané výstupy. Ty jsou pro výuku literatury na gymnáziu definovány takto:
žák
- rozliší a specifikuje jednotky vyprávění (časoprostor, vypravěč, postavy) a zhodnotí jejich funkci a účinek na čtenáře
- rozezná typy promluv a vyprávěcí způsoby a posoudí jejich funkci v konkrétním textu
- objasní rozdíly mezi fiktivním a reálným světem a popíše, jakým způsobem se reálný svět promítá do literárního textu
- rozliší umělecký text od neuměleckého, nalezne jevy, které činí text uměleckým
- na konkrétních příkladech popíše specifické prostředky básnického jazyka a objasní jejich funkci v textu
- identifikuje využití jednoho textu v textu jiném (intertextualita) a objasní jeho funkci a účinek na čtenáře
- postihne smysl textu, vysvětlí příčiny různých interpretací téhož textu, porovná je a zhodnotí, odhalí eventuální dezinterpretace textu
- při interpretaci literárního textu ve všech jeho kontextech uplatňuje prohloubené znalosti o struktuře literárního textu, literárních žánrech, literárněvědných termínech (zejména z poetiky a naratologie)
- rozliší texty spadající do oblasti tzv. literatury vážné, středního proudu a literárního braku a svůj názor argumentačně zdůvodní
- vystihne podstatné rysy základních period vývoje české i světové literatury, významných uměleckých směrů, uvede jejich představitele a kriticky zhodnotí jejich přínos pro vývoj literatury a literárního myšlení
- vysvětlí specifičnost vývoje české literatury a zhodnotí její postavení v kontextu literatury světové (vzájemná inspirace, příbuznost, odlišnosti a jejich příčiny)
- získané schopnosti a dovednosti tvořivě využívá v produktivních činnostech rozvíjejících individuální styl
- kriticky posuzuje dramatické, filmové a televizní zpracování literárních děl
- využívá informací z odborné literatury, internetu, tisku a z dalších zdrojů, kriticky je třídí a vyhodnocuje
To už jsou náročné sofistikované dovednosti, k jejichž osvojení vede mnohem delší cesta než se pouze naučit díla a životopisná data určitého spisovatele nazpaměť. Tyto očekávané výstupy jsou podle mě spojeny s řadou nevyřešených problémů. Jak je budou současní pedagogové, kteří nyní učí tradičně, vyučovat? Co s žákem, který tyto kompetence nezíská? Jak se budou tyto výstupy ověřovat? Nepředpokládá státní maturita něco jiného? Neobsahují přijímací zkoušky na vysoké školy zcela jiné požadavky?
Naštěstí většina pedagogů, zvláště na gymnáziích, uvedeným kompetencím dávno učí. Pouze to nemají posvěceno v oficiálních učebních dokumentech. Nabízí se tedy otázka, zda je vůbec důležité mít podobné oficiální materiály, které zaštítí svou autoritou ministerstvo školství. Neučili by učitelé totéž, i kdyby osnovy nebo RVP vůbec neexistovaly? Neurčuje obsah vzdělávání něco jiného? Nezáleží spíše na atmosféře ve škole? Není zásadní motivace učitele a jeho dovednosti? Nejsou prubířským kamenem požadavky, které má na kvalitu výstupu vzdělávání společnost, především rodiče, zaměstnavatelé a proklínaní autoři přijímacích testů? Možná by si měl na tyto otázky odpovědět každý, kdo se rozhodne napsat dokonalé učební materiály, nejlepší osnovy nebo geniální rámcové vzdělávací programy.
Učitelé dějepisu již začali o rámcových vzdělávacích programech veřejně diskutovat a média jejich názorům věnovala nebývale velký prostor. Začnou opět diskutovat i češtináři?
Osnovy a rámcové vzdělávací programy najdete na následujících webech:
- Výzkumný ústav pedagogický: www.vuppraha.cz
- Národní ústav odborného vzdělávání: www.nuov.cz
- Elektronické učebnice: www.eucebnice.cz
- Česká literatura na Internetu: www.ceskaliteratura.cz/forum.htm
- Diskuze češtinářů nad materiály Jiřího Kostečky: www.ucitelskenoviny.cz/zr1.html
- Katalogy cílových požadavků ke společné části maturitní zkoušky: www.cermat.cz
Radek Sárközi
0 komentářů:
Okomentovat