Jaké znaky vzdělávacích systémů a jaké další podmínky jsou důležité pro úspěšné umístění ve výzkumu PISA - mezinárodním výzkumu čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti 15letých žáků? Pracovní skupina německého Ústavu pro mezinárodní pedagogický výzkum shromáždila informace o pozadí tohoto výzkumu a odvodila hypotézy o příčinách rozdílného umístění států.
K detailnějšímu srovnání byly vybrány úspěšné západní průmyslové státy: Kanada, Anglie, Finsko, Francie, Nizozemsko a Švédsko.
Důležitý rozdíl: přístup k rozdílnostem
Ve všech šesti zemích (v Kanadě pouze na úrovni provincií) existují národní kurikula (cíle, obsahy a doporučené postupy výuky) a zčásti také vzdělávací standardy. Školám se většinou ponechává ještě možnost volby. Výsledky žáků se hodnotí průběžně a formou centrálních závěrečných zkoušek (Anglie, Francie, Nizozemsko, ve Finsku centrální a závěrečné zkoušky neexistují). Běžné posuzování výsledků učiteli se zčásti doplňuje zprávami o pokroku žáků v učení a sebehodnocením žáků (Finsko, Švédsko).
Ve všech srovnávaných zemích určuje každodenní práci učitelů přístup k heterogenitě, přičemž různorodé složení tříd a učebních skupin podle prospěchu a výkonů se zpravidla hodnotí pozitivně. Učitelé disponují rozsáhlými zkušenostmi ve styku s rozdílnými učebními skupinami a zpravidla jsou po absolvování odpovídajícího vzdělávání a dalšího vzdělávání na práci s výkonnostně a sociálně heterogenními učebními skupinami připraveni.
Migranti: kombinovaná podpora v mateřském a vyučovacím jazyce
Ve všech šesti zemích byla zvláštní situace ve vzdělávání migrantů včas podchycena a reagovalo se na ni. Zdá se, že strategie kombinované podpory v mateřském a vyučovacím jazyce přispívá k dosažení žádoucího účinku.
Ve Finsku žije zdaleka nejméně mladistvých, kteří se narodili v cizině, nebo jejichž rodiče jsou přistěhovalci. Opatření pro tyto žáky jsou však zvláště rozsáhlá a cílená. Podstatu tvoří příprava učitelů a posílení jejich kompetence pro zacházení s heterogenními skupinami. Tím Finsko dociluje dobrých výsledků nejen u etnicky znevýhodněných dětí. Ve Francii se klade důraz především na výuku ve francouzštině. Tam jsou skupiny migrantů z velké části jazykově a kulturně formované ve francouzském prostředí. Pro žáky, kteří v domácím prostředí nehovoří vyučovacím jazykem, tato strategie není dostačující.
Důležitá je spolupráce s rodiči, aby se zvýšila podpora specifických skupin žáků a zároveň docházelo k lepší sociální integraci rodin do života obce.
Úspěšné země podporují další vzdělávání učitelů
Další vzdělávání učitelů se stalo ve srovnávaných zemích každoroční samozřejmostí. Vedle univerzit a státních středisek se v některých státech využívají nabídky poskytované trhem. Vícedenní další vzdělávání pořádané jednou ročně se koná nejen během školního roku, ale i o prázdninách. Programy dalšího vzdělávání jsou často povinné a kromě toho umožňují získat finanční podporu, dosáhnout zvýšení platu nebo si zlepšit vyhlídky na kariérní postup.
Většina zemí uchazeče o studium učitelství vybírá. Výběrové řízení má regulovat počet uchazečů, nevhodným zájemcům včas zamezit přístup k profesi a zvýšit status učitelského povolání.
Školy musejí skládat účty
Ze srovnávacího sledování zaměřeného na sociálně kulturní pozadí jasně vyplývá, že vzdělání hraje v těchto zemích velmi důležitou roli. Především se projevuje v očekáváních společnosti a rodičů, pokud jde o učební výsledky.
Všechny státy začaly nejpozději v 90. letech, některé o dost dříve, s rozsáhlými reformami vzdělávání doprovázenými systematickým empirickým monitorováním. Reformy byly zpravidla spojeny s intenzivní veřejnou diskusí. Jeden základní princip charakterizuje reformní strategie všech šesti států: odklon od řízení vstupu ve prospěch většího důrazu na účinky, tedy na kvalitu školní práce, a zvláště na výsledky učení, které se hodnotí také zvenku.
Školy mají povinnost skládat účty, což je předpokladem pro úspěch školní autonomie. Pro školy je samozřejmostí evaluace i tzv. monitorování systému – tj. pravidelné, centrálně plánované a vyhodnocované průzkumy výkonů, prováděné buď na náhodném vzorku, nebo plošně na národní úrovni. Účast v evaluaci a zpětná hlášení jsou vnímána jako šance pro další rozvoj škol.
V některých zemích se od zveřejnění výsledků jednotlivých škol, které samozřejmě vyvolává konkurenční situaci, očekává pozitivní vliv na vývoj kvality (především v Kanadě, Anglii a v Nizozemsku, v rostoucí míře i ve Švédsku). To se nepřenechává tržním mechanismům, nýbrž se sází na cílené intervence převážně státních poradenských agentur v těch školách, které vykazují špatné výsledky. Ve všech státech se při studiích týkajících se výsledků škol netestují pouze kognitivní výkony, nýbrž se zachycuje i kontext a aspekty kvality procesu
Z článku, který uveřejnil časopis Pädagogik 55/2003, zpracoval Zpravodaj Odborné vzdělávání v zahraničí, vydávaný Národním ústavem odborného vzdělávání. Celý text najdete na www.nuov.cz.
NÚOV
0 komentářů:
Okomentovat