V předchozím dílu článku jsme se podívali na to, co mají na webu školy, učitelé, žáci a rodiče k dispozici. Dnes si ještě doplníme přehled webů o několik adres a podíváme se do textu některých materiálů MŠMT z loňského roku.
V první části řady článků na téma českých školských portálů jsem čtenáře požádal, aby mne v případě, že jsem některý portál či web přehlédl, doplnili. Takže nejprve ještě několik dalších českých školských webů:
- portál mujnet.cz je ambiciózní čerstvá novinka občanského sdružení AISIS, oficiálně spuštěná 22. ledna 2004. Tento portál je vytvořený na podporu seminářů, jimiž občanské sdružení AISIS iniciuje změny na českých školách, dále nabízí náměty, vzdělávací projekty a metodiky, které učitelům mají pomoci při přípravě a organizaci výuky. Sponzory jsou Philip Morris ČR a CISCO SYSTEMS, které ho chtějí propojit s Cisco Network Academy.
- vzdělávací portál eucebnice.cz provozuje Radek Sárközi, známý autor článků na České škole. Nalezneme zde širokou nabídku informací, kursů a výukových materiálů.
- Education On Line.cz/ se označuje jako informační server pro celoživotní vzdělávání a je dílem Ladislavy Knihové (opět autorky České školy).
- svépomocný server skolavpohode.cz navazuje na CDstudent.cz a má nyní již přes 40 000 registrovaných uživatelů a obsahuje přes 5000 textů nejrůznější kvality z různých předmětů
- server seminarky.cz nabízí pod vedením Gabriely Solichové především texty více než 2500 seminárních prací
Dalších často svépomocných serverů je celá řada: imaturita.cz, kampomaturite.cz, studentskestranky.cz/, vzdelani.cz a seznam by mohl ještě dlouho pokračovat.
Před dalším rozborem situace musím na tomto místě komentovat citace z materiálu MŠMT Teze Školského informačního a vzdělávacího portálu (příprava podkladů pro výběrové řízení) z června 2003, na základě kterého byl vypracováním studie proveditelnosti portálu pověřen ÚIV:
Prostor na českém internetu je v oblasti školských informací v současné době stále ještě málo přehledný. Komplexní oborové portály jsou zatím neúplné, mají různou úroveň své struktury a některé veřejností požadované informace jsou na nich málo aktuální či zcela chybí. Výrazným problémem je, že obsah existujících webových stránek a portálů není většinou garantován odborně a mnohdy je ovlivněn i komerčními zájmy jejich provozovatelů. Tím se stávají školské weby a portály velmi specifické a klientovi jsou nabízeny rovněž informace, které se školstvím nesouvisejí či souvisejí jen volně. Na vině je i poměrně vysoká finanční náročnost podobného projektu, a tím i omezená možnost financovat složitě strukturovaný a kvalitní školský portál pouze z prostředků kap. 333 bez připojení komerčních aktivit.
Prostor na internetu je obecně nepřehledný, ale úlohou a povinností MŠMT bylo a je v rámci SIPVZ tento prostor zmapovat. Jestliže internetové rozcestníky či katalogy jsou schopni vytvářet i amatéři, mohl být kvalifikovaně spravovaný rozcestník s hodnocením obsahu už dávno součástí serveru e-gram. Stránky s odkazy, jako je třeba Školství na webu, které na něm dnes nalezneme, jsou přinejmenším nedostatečné. Přiznám se, že nerozumím zmínce o odborné garanci a komerčních zájmech. Pokud se podíváme mezi autory již jmenovaných webů, jde vesměs o kvalifikované pedagogy, a komerční zájmy vyplývají z logiky věci. Nikdo, samozřejmě ani MŠMT nebo stát, nedává přeci nic zadarmo, i když se nám to často snaží namluvit! Systém pilotních projektů a rozvojových programů zatím příliš podobné aktivity nepodporuje. Filosofie internetu ale není v budování shora, ale podle mne je řešení především v podpoře aktivity zdola. A mělo by jít o aktivitu škol všech typů, pedagogů i žáků. Další citace z materiálu MŠMT:
Z výzkumné sondy, kterou provedl ÚIV na několika stovkách webovských stránek u nás i v zemích EU (2003), např. plyne, že
- i když je produkce webů se školskou tematikou značně rozsáhlá, je nepoměrně méně těch webovských stránek, které se zabývají skutečně vzdělávacími informacemi.
- Další zjištění ukazuje, že weby se školskou tematikou, které vycházejí z informatiky, jsou zaměřeny spíše na proces učení než na proces vzdělávání.
- Podíváme-li se na převažující typ provozovatele www stránek, zjišťujeme, že podnikatelské subjekty oslovují, zcela logicky, především učitele s nabídkou softwarových produktů a nabídkou dalších informačních technologií.
- Neziskové subjekty se zabývají obvykle jen velmi úzkými tématy a pouze subjekty řízené státní správou vytvářejí vzdělávací prostředí na www, tj. zabývají se např. koncepčními a metodickými otázkami procesu vzdělávání nebo učení.
Kupodivu nejsou vůbec zmíněny weby vysokých škol a především pedagogických fakult, které se školské problematice rovněž věnují. Zde, jak se zdá, částečně pokračuje tendence k odtržení SIPVZ od akademické sféry, způsobená pokusem o absolutní a monopolní komercializaci školského prostoru v prvních dvou letech realizace SIPVZ (viz třeba článek Proč není OPS dobrým řešením pro Internet do škol a články Karla Hepnera ).
Školský portál v pojetí MŠMT je poněkud megalomanským projektem (další citace):
Portál by měl poskytovat garantované informace (data, databáze), přinášet školské a vzdělávací zpravodajství, jež by bylo poskytováno celou řadou masmédií (rozhlas, TV, ČTK, deníky), zajistit pravidelnou a rychlou aktualizaci těchto informací, zprostředkovat data, informace a databázové prameny pro oblast primárního, sekundárního i terciálního školství v rámci koncepce celoživotního vzdělávání; z pohledu prezenčního, distančního, on-line vzdělávání s důrazem na e-learningová řešení, vedle standardních dokumentů dokládajících absolvování daného typu studia, výrazně podporovat formování kompetencí (stromy kompetencí) prostřednictvím vzdělávání, zpřístupňovat oficiální i pracovní školské dokumenty (standardy, kurikula, vyhlášky), podporovat proces vzdělávání i učení na úrovni koncepcí i praktických procesů (inzerce, kursy, nástroje, materiály, metodika…) a to v multimediálním provedení, sdílet a propojovat zkušenosti na úrovni centrální, krajské i na úrovni obecního školství, skloubit rozcestníková řešení s metodicko-didaktickými potřebami ve vzdělávání, vyučování, učení atd., v neposlední řadě pak akcentovat zvláštnosti vzdělávání (učení) v prostředí www.
Vzhledem k předpokládané modulárnosti nebude tedy problém obhájit tezi ministra informatiky Vladimíra Mlynáře, že školský portál může být snadno součástí Portálu státní správy, s tím, že výstupy celé řady jednotlivých garantů modulů (například ústavů a institucí, které jsou přímo řízené MŠMT) nebudou vyžadovat prakticky žádné další náklady.
Studie proveditelnosti zpracovávaná ÚIV není stále k dispozici a termín jejího dokončení byl posunut do konce února (zde je i jeden z důvodů dlouhé pausy mezi prvním a druhým dílem této série článků). Podle řady signálů můžeme očekávat, že výsledek bude stejně nepoužitelný jako dvoumilionová studie samozvaného odborníka Gary Rostocka z roku 2002. Po třech letech od počátku realizace pětiletky SIPVZ tedy vlastně školský portál jakoby nikomu nechybí. Plánované prostředky na jeho realizaci byly zatím spotřebovávány na něco jiného a stále chybí stručné a jasné vymezení potřeb jeho předpokládaných uživatelů. V jednom nedávném rozhovoru jsem zaslechl dokonce tento názor: "Všichni o něm mluví a nikdo neví, co to je!" Podobný odsudek následoval i k dalšímu téměř fetišizovanému termínu, kterým je e-learning. V příštích pokračováních se proto pokusím o zamyšlení nad vztahem těchto dvou fenoménů a také se podíváme na školské portály jinde v Evropě.
Jan Wagner
0 komentářů:
Okomentovat