Václav Bělík: Vzdělávání seniorů na Univerzitě třetího věku v Hradci Králové

Ve školním roce 2002/2003 byl na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové proveden výzkum týkající se přístupu seniorů ke vzdělávání a jejich vztahu k studující formě Univerzity třetího věku v Hradci Králové. Zkoumanou skupinou bylo 139 seniorů ve věkovém rozmezí 45 až 85 let. Tady jsou závěry výzkumu. Dotazníkovou formou odpovídali na deset otázek a následně byl s nimi veden rozhovor o tématech, která je tíží nebo zajímají. Všechny otázky se vztahovaly k studiu na Univerzitě třetího věku v Hradci Králové.

Zkoumali jsme, co bylo prvotním impulsem, který je dovedl k počátkům studia. Ukázalo se, že v převážné většině to byla potřeba sociálního kontaktu (uvádělo 99 dotazovaných), který, jak sami uvádějí, je nutný pro zdravý psychický, fyzický i sociální život. Díky tomuto sociálnímu kontaktu se také dozvěděli o Univerzitě třetího věku (dále jen U3V). Dalšími zdroji byla především média – televize, noviny, časopisy, internet, ale i veřejné vývěsky Univerzity Hradec Králové (dále jen UHK) či jiných institucí. Celkově se projevilo, že senioři mají o vzdělávání velký zájem.

Dále jsme zkoumali geografickou zaměřenost zájmu studujících. Zjistili jsme, že spádová, ale i zájmová oblast je spíše regionální než národní. Vliv mohla také mít v současnosti již poměrně široká nabídka univerzit pro tuto věkovou skupinu. A tak senioři si mohou poměrně snadno najít tu svou vzdělávací instituci v daném regionu.

V třetím bodě jsme zkoumali zamýšlenou hnací sílu, která seniory vedla ke studiu. Dvoutřetinová většina dotazovaných uváděla získání nových vědomostí a dovedností, dále pak setkání se s přáteli. Nezanedbatelná část rovněž vyjádřila názor, že se chtějí díky této instituci vyhnout nudě, která je v jejich věku velkým životním rizikem.

Čtvrtá otázka byla záměrně položena tak, aby provokovala k diskusi. Tento záměr se povedl a senioři se velmi hojně této diskuse účastnili. Otázka zněla: Domníváte se, že vzdělávání by mělo vést k cíli „obohatit“ člověka, který má snahu „obohatit“ společnost? Téměř všichni souhlasili, že by tento cíl měl být splněn, ovšem velmi se lišili v nahlížení na tuto problematiku. Jedni viděli hlavní cíl základního, středoškolského a vysokoškolského typu vzdělávání v práci „pro společnost“. Ti druzí o tomto faktu nepochybovali. Dodávali však navíc myšlenku celoživotního smyslu vzdělávání a neustálého „obohacování“ společnosti svými znalostmi. Někteří vyjádřili i myšlenku sysifofské práce. Takové práce pro společnost, která je plná nezdarů a nikdy nekončí. Ojediněle se objevil i pocit touhy po zapojení se do pracovního procesu.

V páté části jsme se pokusili vyvodit závěry myšlenek seniorů, zaměřující se na praktickou využitelnost vzdělávání na U3V. Také tato otázka vyvolala diskusi. Převážná většina dotazovaných se klonila k pozitivní odpovědi. Nakonec se všichni shodli na společném stanovisku. Za předpokladu, že jejich hlavním důvodem vzdělávání je touha po vzdělání, pak chápou dobrou využitelnost jako pocit uspokojení, relaxaci a větší zapojení do společenského systému.

V dalších otázkách jsme se více zaměřili na konkrétní problematiku vzdělávání seniorů na Univerzitě Hradec Králové. Seniorům byla dána možnost vyjádřit se, která témata jim jsou nejbližší. Šíře záběru témat je velmi rozsáhlá, zajímavostí však je, že se senioři shodli v několika klíčových tématech. Důvodem může být celospolečensky populární zájem o tato témata nebo také osobnost přednášejícího, který umí i méně populární téma podat formou na seniory silně působící. Zde uvádíme šest nejčastěji zmiňovaných témat: historie, zdravý životní styl a zdraví, psychologie, umění, regionální témata, cizí země a cestování.

Sedmá až devátá otázka se orientovala na využívání informačních zdrojů a institucí. Ukázala, že senioři se neorientují „pouze“ na tradiční zdroje, jako jsou přednášky, knihy, časopisy, rozhlas, ale že se mnozí z nich orientují v problematice internetu a vyhledávání na něm. Z pohledu institucí jsou silným informačním zdrojem knihovny na všech úrovních, dále pak přátelé a s nimi související už výše popisovaný sociální kontakt.

Poslední otázka se snažila najít témata, která by senioři postrádali v nabídce U3V. Soubor problémů, které by senioři rádi vyřešili, je velmi pestrý. Objevuje se zde „hlad“ po informacích. Nelze jednoznačně říci, že některý z problémů byl převažující. Spíše se zde projevovaly individuální touhy po sebevzdělání. S určitostí však můžeme říci, že seniorům více vyhovují témata obecného humanitního zaměření a vybraná technická či přírodovědná (např. práce s počítačem a internetem).

Pro práci na tomto výzkumu mne zlákalo několik návštěv U3V a její zcela netradiční a inspirující pojetí ze strany vyučujících i samotných studentů. Zaujal mne jejich až mateřský přístup k populaci našich rodičů a prarodičů. Zajímavý byl i samotný přístup seniorů. Jejich nadšený zájem o vše, co je jim nabízeno, a následné desítky dotazů k dané problematice.

Výsledky výzkumu jsou podrobně zpracovány v diplomové práci Univerzity a vzdělávání seniorů. Autor Mgr. Václav Bělík, vedoucí práce Doc. PhDr. Iva Jedličková, Csc., Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové.

Václav Bělík