Ústav pro informace ve vzdělávání vydal v roce 2003 obsáhlý materiál České školství v mezinárodním srovnání. České školství zde v mnoha ukazatelích vychází jako podprůměrné nejen ve srovnání s chudšími zeměmi EU (Řecko, Portugalsko, Španělsko), ale také s kandidátskými státy (Maďarsko, někdy i Slovensko) nebo dalšími členy OECD (Mexiko).
Tato publikace vychází z analýzy Education at a Glance 2003, která vznikla na půdě OECD.
Samotná studie je postavena na srovnání dat z roku 1995 a roku 2001 nebo 2000. Zdůrazňuji, že finanční údaje se nepočítají podle aktuálních kurzů jednotlivých měn, ale jsou přepočteny podle parity kupní síly, takže jsou srovnatelné. Přínos studie je hlavně v tom, že přináší široké srovnání různých zemí.
Z hlediska České republiky potom uvádí na pravou míru některé neprávem tradované údaje. Například, že je české školství kvalitní, že ho vláda podporuje a že se zlepšuje. Bohužel, pravý opak je pravdou. Díky studii má česká politická reprezentace v rukou nelichotivé vysvědčení, které by se mělo stát impulsem k vyřešení těch nejožehavějších problémů.
Výdaje na žáka či studenta
Češi dopadli nejhůře v kapitole vysokého školství. Zatímco většina zemí ve sledovaném období zvýšila výdaje na jednoho studenta, v České republice došlo k poklesu o 32 %. Podobná situace je u mladších žáků, kde klesly výdaje o 9 %. Pro srovnání v Řecku došlo k navýšení 69 %, Portugalsku 35 %, Španělsku 31 %, Mexiku 15 % a Maďarsku 0,5%. Je všeobecně známo, že počet studentů vysokých škol v Čechách roste velmi rychle a že vláda tento nárůst nekompenzuje dostatečnými prostředky. Překvapivý je ovšem pokles na základních a středních školách, kde žáků zásadní měrou ubývá.
Změna výdajů na vzdělání
Zajímavý je také graf, který sleduje změnu výdajů na vzdělávání. V terciálním i nižším vzdělávání vede Turecko a Irsko. Tyto státy posílily školské rozpočty o 60 až 80 %. Česká republika dala na nižší stupně školství o 15 % méně, byla tedy jedinou zemí, ve které výdaje poklesly!
Přístup k vysokoškolskému vzdělání
„Hrdí“ můžeme být na výsledky, které srovnávají přístup k vysokoškolskému vzdělání. Tady jsme předhonili nejen Turecko, ale i Mexiko.
Počty žáků a odučených hodin
Průměrní jsme ve velikosti třídy (počtu žáků ve třídě), kde většina zemí uvádí čísla kolem 20, pouze v Koreji a Japonsku to je přes 30. Ohledně počtu žáků na učitele jsme také v průměru sledovaných zemí, a to většinou zcela přesně. Konkrétně jde o 20 a méně žáků. V platech učitelů jsme předhonili Slovensko a Maďarsko, ale například v Portugalsku jsou dvojnásobné.
Spíše pod průměrem jsme v počtu vyučovacích hodin. Český učitel odučí 600 hodin ročně, zatímco americký skoro dvojnásobek! Ve většině států musejí odučit více hodin než u nás pedagogové na prvním stupni.
Pokud se statistici nespletli, nevycházíme z celkového srovnání příliš dobře. Záleží na nás, jestli se k těmto údajům postavíme čelem.
Celý materiál si můžete stáhnout zde (*.pdf – 2,7MB)
Radek Sárközi
0 comments:
Post a Comment