Školský a vzdělávací portál z Projektu II SIPVZ má stále jen nejasné obrysy a jeho realizace zřejmě školám nechybí, přestože přímé i nepřímé náklady na něj jsou už v řádu desítek milionů. Co mají školy, učitelé, žáci a rodiče nyní k dispozici a co vlastně potřebují?
Státní informační politika ve vzdělávání (SIPVZ) byla a stále ještě je vděčným tématem médií, především díky výsledkům loňského šetření Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Výsledná podoba dodávek infrastruktury je stále předmětem laické i odborné kritiky, přestože jde o zřejmě o největší dodávku ICT u nás a je jistě pozitivní, že se realizuje právě ve školství . Většina nákladů Projektu III SIPVZ - Infrastruktura jde totiž na nákladné služby, které školy dle řady kritiků vůbec nepotřebují. Je nutné ale jasně uvést, že v případě dodávek hardware jde jen o zaplnění zejících děr a určitě ne o vyrovnání se s vyspělými státy: počet žáků na jeden počítač v našich školách je stále zoufale nízký a naše děti budou mít ještě dlouho k počítačům ve škole jen minimální přístup. O uspokojivé plošné aplikaci ICT ve výuce můžeme tedy stále jen snít.
Spojitou nádobou se železem ale má být obsah: v rámci Projektu II SIPVZ - Vzdělávací software a informační zdroje se realizovaly dvě významné dodávky. První takzvaný „softwarový balíček“ za 175 milionů korun koncem roku 2001 do většiny škol přinesl několik desítek multimediálních titulů, které ale ve většině škol zůstaly ve výuce nepoužity. Balíček za podivných okolností bez jakýchkoli odborných kritérií vybíral Petr Kordule z Fránkova týmu sekce SIPVZ MŠMT, který byl vyhozen na podzim 2002. Druhou dodávku výukového software se státní dotací ve výši zhruba 80 milionů korun mohly školy nakoupit v posledním čtvrletí loňského roku; vybírat mohly ze zhruba 175 evaluovaných titulů několika desítek výrobců.
Původní představy o portálu
V rámci Projektu II SIPVZ měl vzniknout kromě jiného i vzdělávací a školský portál. Jeho příprava se ale v průběhu prvních tří let „pětiletky“ SIPVZ nepohla příliš kupředu a vzniklé vakuum se snaží zaplnit mnozí povolaní či méně povolaní. Podle původních záměrů měly celkové náklady na portál dosáhnout téměř 61 milionů korun, dalších 307 milionů mělo být vynaloženo na Informační zdroje (cituji: „Zvyšování přístupu k informačním zdrojům {zpřístupňování informačních zdrojů, zřizovaní a vybavování školních informačních center}, využívání zvýšeného přístupu k informačním zdrojům ve výuce“). Zde je nutné podotknout, že jako informační zdroje byly v softwarovém balíčku z roku 2001 prezentovány například slovníky LANGMaster a encyklopedie Diderot a Petr Kordule se s tehdejším vedením MŠMT v první polovině roku 2002 pokoušel zakázku na portál „přihrát“ osvědčeným partnerům prostřednictvím takzvané Obecně prospěšné společnosti.
Původní Koncepce SIPVZ se o portálu vůbec nezmiňuje, jsou zde jen obecné teze: „Jeden z nejdůležitějších konkrétních programů, jehož cílem je poskytnout prostředky na dovybavení školních i veřejných a veřejně přístupných knihoven a knihovnicko-informačních center informačními zdroji (časopisy, knihy, digitální a multimediální informační zdroje, …). Relativně vysoké náklady jsou odrazem velkého počtu subjektů, s jejichž účastí se v programu počítá. Tento program může být vyhlášen a realizace zahájena již v roce 2000 (s nákladem pro rok 2000 v rozsahu cca 50 milionů korun).“
Vládou na jaře 2001 schválený Plán I. etapy realizace SIPVZ ale už o portálu uvádí k následující: „Vybudování komplexního Vzdělávacího portálu na Internetu jako místa interaktivních informačních, komunikačních a vzdělávacích aktivit škol, učitelů i žáků, jako nástroje šíření výsledků projektů SIPVZ, výměny zkušeností a veřejné kontroly (r. 2001 základní funkčnost a zahájení provozu portálu s dosahem informačních a základních zpětnovazebních služeb na všechny školy v ČR připojené k Internetu, v r. 2005 poskytování celého spektra služeb, jmenovitě vzdělávacích, pro všechny školy v ČR).“
Vývoj je tedy patrný od počátku realizace SIPVZ. Proto se podívejme nejprve na současný stav na straně nabídky, ať už ze strany MŠMT nebo ze strany komerčních subjektů:
Co nabízejí současné školské servery?
- Primární funkce vzdělávacího a školského portálu plní dnes především server E-gram.cz, redigovaný sekcí SIPVZ MŠMT. Zde nalezneme většinu informací souvisejících s realizací SIPVZ, chybí ale především ony „zpětnovazební služby“. Ani nové osazenstvo sekce SIPVZ s veřejností příliš nekomunikuje a o veřejné diskuzi na důležitá témata nemůže být ani řeč. Na poskytování celého spektra služeb nemá E-gram evidentně ambice.
- Oficiální ministerský server MSMT.cz, redigovaný redakční radou MŠMT, nabízí širokou škálu oficiálních dokumentů i informací, zpětnovazební služby zde budeme ale hledat obtížně, o dalších ani nemluvě.
- Školský portál European Schoolnet má nyní vstupní lokalizovanou stránku na webu Domu Zahraničních služeb MŠMT, jeho vzdělávací částí je pak eSchoolnet. Tento portál bychom měli brát jako jakýsi etalon pro další hodnocení.
- Indos.cz je určen především pro „zelené“ školy, připojené v rámci Projektu III SIPVZ. Od nástupu Daniela Dočekala do funkce managera odborné komunikace ACOL změnil výrazně vzhled, rozširuje stále záběr obsahu a zvyšuje se i jeho kvalita. V souvislosti s tímto serverem musíme zmínit nyní již jen zakonzervovaný server acol.cz, který do února 2003 pracoval se stejnou databází článků jako indos.cz. Zpětnovazební služby jsou velmi omezené, objevil se tu ale v poslední době například monitoring tisku Školské noviny a jednoduchý kurs obsluhy. Další vývoj postavení ACOL v SIPVZ je ale nejasný.
- SkolaOnline.cz má evidentně největší portálové ambice. Tento nyní společný projekt CCA Group a LANGMaster International nabízí prakticky všechny požadované funkce. Pokud se ale podíváme na seznam nejčtenějších článků tohoto portálu za posledních 30 dní, zjistíme, že jen osm článků z pětašedesáti mělo více než stovku shlédnutí, zatímco 24 jich mělo shlédnutí méně než dvacet. V zemi s 1,5 milionem žáků a s 150 tisíci pedagogů jde po více než roce provozu o neuvěřitelně marginální dopad.
- Česká škola.cz, server CP Online (dceřinná společnost nakladatelství Computer Press), nabízí řadu portálových služeb, známá je ale především jako nezávislý e-zine. V poslední době přibyla placená online e-learningová sekce, vytvořená ve spolupráci s Jednotou školských informatiků, a propojení s webem Učitelských listů. Oblíbená jsou na České škole i Diskusní fóra .
- Portál veřejné správy ČR by podle ministra informatiky Vladimíra Mlynáře mohl plnit funkce v SIPVZ plánovaném portálu a má již dnes části spravované MŠMT. Případná fúze portálů je ale dnes jen hypotetická.
- Portál ABCDE.cz, provozovaný Guild International s. r. o., nabízí překvapivě široké spektrum online služeb, zatím není ve školské veřejnosti příliš znám.
- Škola za školou.cz, projekt Centre for Modern Education (CZ), nabízí placený výukový obsah, který kromě jiného prošel i evaluací MŠMT, počet klientů je v řádu tisíců.
- Scio.cz stejnojmené obecně prospěšné společnosti nabízí s podtitulem Vše pro přijímačky výukový obsah. Scio se podílí i na aktivitách předchozího severu.
- Učitelský spomocník oddělení informační technologie pedagogické fakulty UK funguje již od roku 1997, nabízí mnoho materiálů pro pedagogy a je spjat především se jménem Ing. Bořivoje Brdičky .
- DTS.cz je portál s publikační rubrikou a s dalšími u portálů obvyklými funkcemi, který provozuje od roku 1997 jako fyzická osoba PaedDr. Jiří Týř pod značkou DTS (Didakticko-technický servis).
- Portál Moje škola tvoří a provozuje Václav Kos s řadou spolupracovníků od února 2001; záběr je opět široký, najdeme zde například i řadu e-learningových kursů zdarma.
- Školám.cz alias 1. školní rozcestník provozuje dodavatel odborných učeben a zařízení škol ŠKOLAB, spol. s r. o. od konce ledna 2001.
- Zlinedu.cz je zatím jen maketou informačního a vzdělávacího portálu Zlínského kraje, který obsahuje zhruba 280 stran textu a databázi školských zařízení.
- Školský portál Vysočina je připravovaným projektem, na kterém participuje jako dodavatel Unicorn a. s.
- Portálek Škola hrou.cz provozovala stejnojmenná v. o. s., od dubna 2002 jde ale o webovou mrtvolku.
- Skola.iol.cz je další mrtvý projekt, na kterém se podílely Úřad pro veřejné informační systémy (transformoval se do Ministerstva informatiky) a ČESKÝ TELECOM, Internet OnLine.
Pokud jsem některý portál či web přehlédl, prosím laskavé čtenáře o doplnění. V další části se budu věnovat rozboru kladů a záporů jednotlivých řešení, situaci jinde v Evropě a ve světě a pokusím se o formulaci potřeb žáků, kantorů a managementu na portálové služby. Zde opět prosím čtenáře o spolupráci, internetový prostor je natolik rozsáhlý, že k zajímavým řešením i názorům se člověk ani nemusí propracovat…
Jan Wagner
0 comments:
Post a Comment