Ve zpravodajství Mladé fronty DNES se poslední dobou objevují články, o kterých lze prohlásit, že záměrně budují pozitivní obraz ministerstva školství a ministryně Petry Buzkové. Zatímco běžný čtenář si takových zpráv asi nevšimne, zasvěcený odborník na školství vidí jejich nedostatky na první pohled. Jde o neprofesionální přístup redakce, nebo o záměr?
Tyto články mají k objektivnímu informování veřejnosti velmi daleko. Zveřejňované informace totiž evidentně nejsou pravdivé. Buď obsahují polopravdy, neúplné a zavádějící informace, nebo se v nich dokonce lže. Můžete se o tom přesvědčit například u dvou náhodně vybraných článků z poslední doby:
MF DNES - 2. 12. 2003
Jana Blažková: Buzková láká do škol mladé kantory, slibuje jim vyšší platy
Praha - Kvalitní učitelé mají po včerejšku naději, že si finančně polepší. Vláda totiž ministryni školství Petře Buzkové na druhý pokus schválila zákon o pedagogických pracovnících, který má přinést revoluci v odměňování kantorů. Je to dobrá zpráva hlavně pro začínající pedagogy. I kdyby se dosud mladý kantor aktivitou a dobrými nápady třeba přetrhl, neuvidí na své výplatní pásce ani o korunu více než jeho líný starší kolega. Platy ve školství se odvíjejí výhradně od takzvaného věkového automatu: na tom, jak kvalitně učitel svou práci dělá, vůbec nezáleží.
To není pravda. Ředitelé škol mohou udělit učiteli osobní ohodnocení až do výše 50 % (ZŠ) nebo 100 % (SŠ) tarifního platu. Ministerstvo ale na tuto nenárokovou složku platu uvolňuje minimum prostředků, zhruba 15 %. Kdyby chtělo učitelům přidat, dávno mohlo navýšit tyto nadtarifní prostředky. Rozhodně nemuselo přijímat nový zákon. Tuto informaci lze ověřit u každého ředitele školy, ovšem stanovisko ředitelů ani učitelů nebo jejich reprezentativních asociací článek neobsahuje.
Jde o to, kolik let kantor ve školství „odsloužil“. Nový zákon, pokud ho schválí i parlament a podepíše prezident, systém razantně změní. Třicetiletý učitel, který na sobě bude pracovat, dobrovolně se školit a své poznatky uplatňovat při výuce, vydělá víc než jeho pětapadesátiletý kolega ignorující moderní metody výuky. „Zákon jsme připravili pro ty, kteří chtějí aktivně zlepšovat své pedagogické schopnosti a dovednosti. Učitel, který to udělá, si přilepší o tisícikoruny měsíčně,“ uvedla Buzková.
Součástí zákona žádné podobné ustanovení není, pouze odkazuje na případnou vyhlášku, která by problematiku kariérního řádu měla řešit. Jestli to bude způsobem popisovaným ve článku, není jisté. Ministerstvo interpretaci kariérního řádu vzhledem k veřejnosti již několikrát změnilo, aniž by něco měnilo v textu zákona. Vše záleží na jeho libovůli. Stačilo by zákon si přečíst. Asociace školských odborů k tomuto zákonu dokonce vydala negativní stanovisko, kritizoval ho i stínový ministr školství a předseda školského výboru Walter Bartoš (ODS). Tato stanoviska ale článek neobsahuje.
Ministerstvo se tak snaží do školství přilákat mladé kvalitní učitele. Čtvrtina nynějších kantorů je už v důchodovém věku, průměrný věk pedagoga je 48 let. Poukázku na vyšší plat kantor získá, když dobrovolně absolvuje několikatýdenní vzdělávací školení schválené ministerstvem školství.
Ministerstvo ve stejné době oznámilo, že zruší pedagogická centra, kde další vzdělávání pedagogů nyní probíhá. Není tedy jasné, kde by se učitelé vzdělávali. Jediná informace z ministerstva je, že obsahem „školení“ nebude odborné nebo didaktické vzdělávání, ale školský management. Jeho absolvování tedy nijak nezlepší výuku, protože půjde především o kurzy pro vedoucí pracovníky. Navíc má trvat několik semestrů, ne týdnů. I tyto informace jsou ovšem neoficiální. O podobě kariérního řádu se diskutovalo v Učitelských novinách nebo zde na České škole. V zahraničí funguje v různých podobách, o tom se ale článek nezmiňuje.
Vláda včera zákon schválila i přesto, že k němu má připomínky ministerstvo financí. To se obává situace, kdy by se vidinou vyššího platu nechalo zlákat všech 146 tisíc učitelů. Pokud by totiž všichni kantoři v zemi na sobě začali pracovat a vzdělávat se, stálo by to ročně jeden a půl miliardy korun na vyšších mzdách. A ty v rozpočtu nejsou. Buzková uchlácholila ministra financí Bohuslava Sobotku ujištěním, že tolik kantorů o školení zájem neprojeví. „Počítáme, že jich bude mnohem méně. Takže to pro rozpočet nebude znamenat žádnou katastrofu,“ řekl poradce Buzkové Martin Profant.
Závěrem lze konstatovat, že v článku není dán prostor druhé straně (učitelům, ředitelům, opozici atd.), a je tudíž nevyvážený. Obsahuje nepravdy a neověřené údaje, které předkládá jako pravdivé. Hovoří zde pouze Petra Buzková a její poradce Profant. Buzková dokonce „chlácholí“ ministra financí a vytrhuje ho z omylu, že zákon bude učiteli využíván.
Budování pozitivního obrazu ministerstva školství u čtenářů MF DNES zasahuje i do článků, u kterých bychom to vůbec nečekali. Například do zprávy, která informuje o zasedání dětského parlamentu. Není třeba říkat, že ostatní média, která o této události informovala věcně, se názorům ministerských úředníků vůbec nevěnovala.
MF DNES - 30. 10. 2003
Jana Blažková: S pány profesory končíme, shodli se školáci
Středoškolští „páni profesoři“ skončili. Žádnými „profesory“ totiž ve skutečnosti nejsou. Poslanci dětského parlamentu se usnesli, že kantory budou oslovovat jen titulem, který jim opravdu náleží.
Praha - Možná je to tím, že poslanci dětského parlamentu mohou schůzovat jen ve vlastním volnu. Nebo tím, že si svého zvolení do parlamentu váží a věří, že dokážou prosadit dobrou věc. Každopádně se jejich zasedání od schůzí opravdové Poslanecké sněmovny hodně liší: v kuloárech se neintrikuje - není totiž s kým. Všichni poslanci spořádaně sedí v sále, hlásí se o slovo, a když přijde čas, svorně hlasují. Mohl se o tom přesvědčit každý, kdo v uplynulých pěti dnech navštívil pražský Obecní dům, kam se z celé republiky sjelo 73 dětských poslanců. Toho, co děti na českém školství trápí, není málo a nejde o žádné maličkosti. Kritické postřehy žáků si se zájmem vyslechli i úředníci ministerstva školství. „Navrhl jsem jim, aby požádali o schůzku paní ministryni. Jejich podněty se pokusíme naplnit v praxi,“ tvrdí Jindřich Fryč z ministerstva školství.
Na tom, že si středoškolští učitelé vynucují oslovení „pane profesore“ neprávem, se shodli všichni dětští zastupitelé. Rozhodli se proto, že se to změní. „Do budoucna budeme kantory oslovovat titulem, který jim skutečně náleží: tedy `pane učiteli`,“ řekl František Staněk z Ostravy. „Na to mají samozřejmě právo. Je pravda, že středoškolští učitelé žádnými profesory nejsou. Na druhou stranu jde o tradici v našem školství. To bychom si mohli říct, že my naše žáky také nebudeme oslovovat zaběhlým slovem studenti,“ komentuje rozhodnutí ředitel brněnského gymnázia Josef Filouš.
Školní hřiště by podle žáků měla být otevřena po celý den. Tak, aby děti nemusely platit drahé vstupné v komerčních sportovních areálech, když si chtějí zacvičit. Dětští poslanci se obuli i do školních jídelen, které nemyslí na vegetariány. Žáků, kteří odmítají jíst maso, přitom ve školách přibývá.
Zdrcující kritiku těch, kterým měl sloužit, si odnesl i projekt Internet do škol. „Ministerstvo školství by mělo smlouvy s dodavatelem okamžitě vypovědět a zajistit, aby počítače dostaly konečně i ty školy, na které se zatím nedostalo,“ upozornil student Michal Černý. Žáci se zamysleli i sami nad sebou, když se zastali svých pedagogů: odsoudili šikanu učitelů. Vyzvali ředitele škol, aby dětem týrání kantorů nedovolili. A vedle seznamu svých práv si děti odhlasovaly i výčet vlastních povinností.
Je zajímavé, že řada představitelů oficiálních asociací si stěžuje, že nedostávají odpovědi z ministerstva školství ani na doporučené dopisy. Pokud ministerstvo požádá např. sdružení CZESHA o odborné stanovisko, vůbec se jím neřídí, jako v případě státní maturity. Bylo by tedy velkým překvapením, kdyby naslouchalo jakýmsi studentům. Úředníci to samozřejmě prohlásit mohou, ale je to výrok důvěryhodný?
Kvůli objektivitě je třeba zdůraznit, že se v Mladé frontě DNES neobjevují pouze zprávy tohoto typu. V rubrice komentářů mohou svobodně zveřejňovat názory odboráři, opoziční poslanci, představitelé profesních asociací i učitelé. Ty ale nevydávají své názory za fakta a čtenář je nevnímá jako informace, ale jako postoje. To, co jsem napsal o dvou vybraných zprávách, neplatí pro všechny zprávy, které v MF DNES vycházejí. Články tohoto typu produkuje pouze jedna redaktorka – Jana Blažková. Je to ovšem hlavní novinářka, která se v tomto deníku zpravodajstvím o školství zabývá. Protože se na tuto oblast specializuje, pravděpodobnost, že by se v problematice školství neorientovala a prostě články „odbyla“, je velmi malá. Tento deník má navíc funkci editora, který za kvalitu článků odpovídá.
A jaký je váš názor na kvalitu informací o školství publikovaných v českých médiích?
Radek Sárközi
0 komentářů:
Okomentovat