Propagační články ministerstva školství typu „Ve školách skončí biflování“ nebo „V příštím roce zmizí ze škol osnovy“ postupně ztrácejí na věrohodnosti. Zdá se, že je to pouhý začátek a že výtky směřované k zavádění rámcových vzdělávacích programů se budou dále množit a zostřovat.
Asociaci učitelů dějepisu se podařilo vyvolat nevídaný mediální rozruch kolem Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání. Dějepisáři si myslí, že hrozí významné omezení výuky dějepisu. Další skandál vypukl na ZŠ Londýnská v Praze (dočíst se o něm můžete zde ), kde deset rodičů uvažuje o změně školy pro své děti v poslední roce docházky. Zdá se jim, že škola, která rámcový vzdělávací program prakticky ověřuje, není schopna připravit na přijímací zkoušky.
Obě kauzy mají leccos společného. Především je to pocit nejistoty, který rámcové vzdělávací programy vyvolaly v učitelích, rodičích i žácích. Propagační články ministerstva školství typu „Ve školách skončí biflování“ nebo „V příštím roce zmizí ze škol osnovy“ náhle ztrácejí na věrohodnosti, a dokonce skutečnost vypadá tak, že rodiče, žáci i učitelé biflování a osnovy vyžadují. Dovolím si odhadnout, že jde o pouhý začátek a že výtky směřované k zavádění rámcových vzdělávacích programů se budou dále množit a zostřovat. Stejně jako v případě státní maturity. A možná, že budou mít i stejný výsledek – neustálé odkládání tu o 2 roky, jindy o 4 roky až do vytracena.
Ostře střežené tajemství
Hlavní příčinou je způsob vzniku rámcových vzdělávacích programů. Do roku 1998 vznikaly na půdě Výzkumného ústavu pedagogického učební osnovy pro gymnázia, případně vzdělávací programy pro základní školy. Málokdo ví, že každý předmět měl na starost jeden zaměstnanec, který bez širší konzultace s učitelskou veřejností a veřejné oponentury prostě něco napsal. Už v roce 1998 jsem např. upozorňoval na skutečnost – plný text zde, že autorka osnov češtiny pro gymnázia za 8 let práce pouze vyškrtala jména všech spisovatelů a ponechala v nich jen názvy uměleckých směrů. Výsledný dokument od té doby slouží jako závazný dokument pro všechny učitele a zřejmě ještě dlouho platit bude!
Stejní lidé nyní začali obdobným způsobem pracovat na rámcových vzdělávacích programech. Za přísných bezpečnostních podmínek a naprostého utajení, které připomíná spíše práci CIA nebo BIS než demokratizaci školství, kdosi sepsal „reformní programy“. Protože utajení stále pokračuje, dodnes nemá veřejnost možnost seznámit se s oficiálním výsledky tříleté práce celého Výzkumného ústavu pedagogického nebo alespoň se současným stavem prací (neoficiální verzi najdete na adrese www.eucebnice.cz).
Přitom tvorba rámcových vzdělávacích programů tvoří skoro 100 % náplně jeho činnosti. Kdyby zde nevznikaly, zřejmě by byla celá instituce zrušena! Nyní tedy známe hlavní důvod jejich realizace – je to čirý boj o existenci několika úředníků ministerstva školství. Výzkumný ústav pedagogický totiž na rozdíl od všech kvalitních vědeckých pracovišť nezřizuje Akademie věd ČR nebo nějaká vysoká škola, ale právě ministerstvo školství. O odborné kvalitě zdejších zaměstnanců nejvíce svědčí jejich publikační činnost a citační index.
Zkušební provoz
Protože obsah rámcových vzdělávacích programů neznáme, můžeme je hodnotit pouze podle úspěšnosti škol, které se je rozhodly ověřit. Z 56 škol, které se dobrovolně přihlásily k ověřování této novinky a začaly pracovat na školních vzdělávacích programech, se ke stanovenému datu podařilo dosáhnout cíle pouhé desítce. Přitom lze očekávat, že se projektu účastnily školy, které už s reformou začaly, nebo které byly reformně naladěné. Kauza ZŠ Londýnská navíc ukazuje, že jejich odvaha neměla pouze pozitivní výsledky. Někteří rodiče už řekli těmto snahám jasné ne, stejně jako někteří učitelé dějepisu.
Je otázka, zda toto ne někdo vyslyší. Z reakce ministryně školství se zdá, že učitelům, rodičům ani dětem nikdo naslouchat nebude. Výzkumný ústav pedagogický sice částečně změnil svůj postoj a v případě Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia zveřejnil první návrh na svých internetových stránkách. Bohužel ve formátu PDF, se kterým nemusí umět pracovat každý, a navíc v podivném fontu, který nezobrazuje písmena s diakritikou, takže jeho četba může zaujmout nanejvýš notorické křížovkáře. K návrhu se můžete vyjádřit do konce prosince 2003, ale pouze pokud jste učitelé, ředitelé nebo odborníci. Se žáky a rodiči se jaksi nepočítá, což je příznačné pro celý český vzdělávací systém.
Co říkají rámcovým vzdělávacím programům odborníci a pedagogové, se zřejmě dozvíme v roce 2004. Dají za pravdu dějepisářům z ASUDu a rodičům ze ZŠ Londýnská? Vrátí se do Výzkumnéhu ústavu pedagogického k přepracování? Na kolik let? A co bude tento ústav vytvářet, když se je podaří přijmout? Myslím, že ještě dlouho pojedou učitelé podle současných osnov.
Internetové zdroje:
Platné středoškolské osnovy, vzdělávací programy pro základní školy a připravované rámcové vzdělávací programy:
Radek Sárközi
0 komentářů:
Okomentovat