Dotaz: Zajímá mne, za jakých konkrétních podmínek může být veden výslech 9letého dítěte (s dysfunkcí řeči) ze strany Policie ČR ve škole bez přítomnosti rodičů. Zejména mne zajímá, zda policie může tuto skutečnost neohlásit rodičům. (…)
Jsem toho názoru, že rodiče by měli být ze strany policie vyrozuměni vždy, a teprve tehdy, jestliže neprojeví zájem, může policie vyslýchat dítě bez jejich přítomnosti.
Odchylky pro výslech osoby mladší 15 let obsahuje ustanovení § 102 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. Tyto odchylky respektují rozumovou, duševní a mravní úroveň těchto osob. Jinak se i na výslech osob mladších 15 let užijí obecná ustanovení o výslechu svědka. V zmíněném § 102 trestního zákona je uvedeno:
„(1) Je-li jako svědek vyslýchána osoba mladší než patnáct let o okolnostech, jejichž oživování v paměti by vzhledem k věku mohlo nepříznivě ovlivňovat její duševní a mravní vývoj, je třeba výslech provádět zvlášť šetrně a po obsahové stránce tak, aby výslech v dalším řízení zpravidla už nebylo třeba opakovat; k výslechu se přibere pedagog nebo jiná osoba mající zkušenosti s výchovou mládeže, která by se zřetelem na předmět výslechu a stupeň duševního vývoje vyslýchané osoby přispěla k správnému vedení výslechu. Může-li to přispět k správnému provedení výslechu, mohou být přibráni i rodiče. Osoby, které byly takto přibrány, mohou navrhnout odložení úkonu na pozdější dobu a v průběhu provádění takového úkonu navrhnout jeho přerušení nebo ukončení, pokud by provedení úkonu nebo pokračování v něm mělo nepříznivý vliv na psychický stav vyslýchané osoby. Nehrozí-li nebezpečí z prodlení, orgán činný v trestním řízení takovému návrhu vyhoví.
(2) V dalším řízení má být taková osoba vyslechnuta znovu jen v nutných případech. V řízení před soudem je možno na podkladě rozhodnutí soudu provést důkaz přečtením protokolu i bez podmínek uvedených v § 211 odst. 1 a 2. Osoba, která byla k výslechu přibrána, se podle potřeby vyslechne k správnosti a úplnosti zápisu, k způsobu, jímž byl výslech prováděn, jakož i k způsobu, jímž vyslýchaná osoba vypovídala.”
Postup uvedený v odst. 1 je ovšem předepsán nikoliv pro každý výslech osoby mladší 15 let, ale jen pro případ, kdy je taková osoba vyslýchána o okolnostech, jejichž oživování v paměti by vzhledem k věku mohlo nepříznivě ovlivňovat její duševní a mravní vývoj. Zda skutečně půjde o takové okolnosti, posoudí orgán činný v trestním řízení, který hodlá provést výslech osoby mladší než 15 let. Ve složitých případech se jeho rozhodnutí v tomto směru zřejmě neobejde bez předběžné konzultace s příslušným odborníkem.
Přibrání rodičů vyslýchané osoby není obligatorní (povinné) a zásadně nemůže nahradit povinnou přítomnost pedagoga nebo jiné požadované osoby podle věty prvé (srov. č. 17/1982, s. 119-120). Rodiče lze k výslechu přibrat jen za předpokladu, že to může přispět k správnému provedení výslechu, přičemž takový závěr by měl orgán činný v trestním řízení opírat o vyjádření přibraného odborníka – viz výše vysvětlivku č. 2. Rodiče, i když o to sami požádají, nemají právo být přítomni výslechu svého dítěte mladšího než 15 let.
V některých případech bude přítomnost rodičů nežádoucí, zejména jsou-li zainteresováni na výsledku řízení nebo hrozí-li, že dítě v jejich přítomnosti není schopno nebo ochotno pravdivě vypovídat. Z povahy věci pak vyplývá, že rodiče nesmí být přítomni výslechu osoby mladší než 15 let ve věci, v níž jsou nebo mohou být sami stíháni.
Zvláštní ustanovení týkající se nezletilých osob má i § 158 trestního řádu, upravující přijímání a prověřování oznámení a jiných podnětů (jde o postup před zahájením trestního stíhání), kde je v odst. 4 uvedeno: „Při podání vysvětlení má každý právo na právní pomoc advokáta. Je-li vysvětlení požadováno od nezletilého, je třeba o úkonu předem vyrozumět jeho zákonného zástupce; to neplatí, jestliže provedení úkonu nelze odložit a vyrozumění zákonného zástupce nelze zajistit.”
Pro úplnost upozorňujeme i na informaci školám o spolupráci škol a předškolních zařízení s Policií ČR při prevenci a při vyšetřování kriminality dětí a mládeže a kriminality na dětech a mládeží páchané (MŠMT ČR čj. 14 144/98-22 Věstník MŠMT č. 10/1998).
Vít Berka
0 komentářů:
Okomentovat