V minulých dvou článcích o Linuxu jsem psal především o jeho využití na serveru. Od té doby jsme na naší škole nasbírali větší zkušenosti i s nasazením na pracovních stanicích a také se skutečnou výukou pomocí Linuxu.
Linux je jeden z velmi zajímavých operačních systémů, který si díky svému výraznému vývoji v podobě GNU získává stále větší oblibu především v odborných kruzích. Na naší škole, VOŠ a SPŠ ve Žďáře nad Sázavou (www.spszr.cz) se Linuxem zabýváme přibližně dva roky. Původně se jednalo pouze o jednu s cestiček, jak vyřešit server pro uživatelské účty studentů a vyučujících. Později byl Linux přímo integrován do řešení administrace pomocí metodiky REPAIR 2000 (www.sweb.cz/repair2000) a nakonec se stal zajímavým řešením pro výuku alternativních technologií.
Dnešní článek si bere za úkol seznámit všechny Linux-nadšence, ale nejen je, s několika stěžejními zkušenostmi s nasazením Linuxu ve školství. Předem zdravíme pana Višňovského :O)
Instalace Linuxu
Prvním problémem je instalace Linuxu v učebně. Asi žádná škola na tom není tak dobře, aby si mohla dovolit samostatnou učebnu na výuku alternativních technologií, proto je třeba vyřešit umístění Linuxu v samostatném diskovém oddílu vašeho fyzického disku. Naštěstí je Linux ve svých posledních distribucích vybaven velmi kvalitním instalačním nástrojem, obsahujícím též nástroj pro rozdělení disků.
Nesmíte však zapomenout, že pro vytvoření primárního disku s Linuxem je nutné disponovat minimálně s 2 GB nepřidělené diskové kapacity, formátované jako ETX2 (lépe EXT3) file systém. Dále musíte vyšetřit přibližně 500 MB pro Linux SWAP.
Příprava disku pro sólo instalaci nebo dual boot s jiným operačním systémem
V některých případech při vytváření souborového oddílu narazíte na hlášení, že jste překročili cylindr 1024. To je trošku historický nedostatek, který může zapříčinit, že pokud je Linux startován z diskového oddílu uloženého příliš na konci disku, není zavaděčem LILO nalezen. Poslední distribuce Linuxu proto primárně využívají systémový zavaděč GRUB. Systémový zavaděč je uložen v MBR sektoru disku, proto jej můžete odstranit pouze příkazem fdisk /mbr (pak že prý je DOS k ničemu).
Instalace Linuxu v různých módech
Linux můžete instalovat prakticky v několika módech. Mód pracovní stanice je určen především pro běžné uživatele osobních počítačů – obsahuje základní aplikace využitelné z pohledu uživatele. Mód server obsahuje velké množství nástrojů určených pro vytvoření a administraci různých typů serverů, pracujících nejčastěji nad TCP/IP protokolem.
Intuitivita jednotlivých nástrojů pro konfiguraci je dána především jejich začleněním do XWindows. Přece jen běžný uživatel má radši GUI interface než příkazovou řádku. Existuje také uživatelská instalace, kdy si můžete vše upravit, například si nainstalovat přibližně 15 000 souborů tvořících zdrojový kód jádra a ten si zkompilovat. Pokud stojíte i o nějaké zážitky, stáhněte si liché verze jádra (2.4 – sudá stabilní, 2.5 – lichá nestabilní) z www.kernel.org.
Integrace Linuxu v heterogenní síti školy pomocí SMB
Linux zřejmě nebude tvořit stěžejní operační systém ve školní síti, proto musíme počítat s jeho integrací do stávající sítě. Prakticky lze říci, že Linux ve standardní instalaci se má docela rád se servery a stanicemi pracujícími s operačními systémy Windows 9x, ME, NT, 2000, XP.
Pro vzájemnou komunikaci se využívá standardně TCP/IP protokolu, který je nejen ve světě Unixu považován za standard, a transportní SMB (server message block). Polopatě řečeno: klepněte v RedHATu 9 na okolní počítače, spustí se Samba a uvidíte třeba váš oblíbený server. Spolupráce s Novell servery je samozřejmě podporována pomocí NCP, ale konfigurace komunikačního protokolu IPX již může dělat začínajícím uživatelům potíže.
Klonování Linuxu pro snadnou instalaci
Pokud zdárně nainstalujete jednu stanici tak zhruba za hodinku, můžete přikročit k další stanici a nastrkat do ní postupně všechny tři CD znovu. Existuje samozřejmě i jiná technologie, které se říká klonování nebo automatická administrace, jež tuto proceduru zkrátí z hodin na minuty. Zde si dovolím doporučit detailní studii informací na našem novém serveru věnovanému projektu REPAIR 2000 na adrese www.sweb.cz/repair2000.
Spuštění Linuxu
Pokud je vše dokončeno a zapíšete na výzvu instalátoru GRUB nebo LILO do MBR, můžete již restartovat počítač. Tento je aktivován do primárního zavaděče a nabídne vám několik typů startu systému, pokud máte na disku třeba ještě Windows (tzv. multiboot). Jestliže jste při instalaci zvolili přihlášení v textovém módu, naskočí vám pouze příkazová řádka. Pro školáčky a běžné uživatele proto bude lepší zvolit přihlášení v grafickém módu, prostě nějaká ta kytička na okně nebo jako v XPéčkách žabička… Fantazii se meze nekladou.
Pokud pracujete po přihlášení pouze v příkazové řádce, musíte si uvědomit, že neexistují žádné disky, takže například v Midnight Commanderu nefunguje nic jako ALT + F1 nebo F2 pro přepínání disků. Struktura je zkrátka logická v jediném stromu. A například vaše oblíbené CD s fotkami z dovolené hledejte v adresáři mnt. Tady opravdu Midnight Commander pomůže, musíte si jej ovšem nainstalovat v uživatelském módu instalace.
Nejsnadnější pohyb ve znakovém módu umožní Midnight Commander (klepnutím zvětšíte)
Vše ovšem směřuje ke grafice. Když kdysi dávno pánové z výzkumného střediska PARC (Palo Alto Research Center, www.parc.xerox.com) vymysleli GUI (Graphics User Interface), asi nepočítali s tím, kolik vlastně jejich nápad získá podob. Ať už se jedná o MAC OS, OS/2, Windows nebo XWindows, jedná se vždy o přátelské grafické rozhranní pro běžné uživatele.
Distribuce z posledních měsíců už využívají pro popis nabídek vyhlazování fontů, a tak vše vypadá opravdu pěkně. My jsme zvolili pro svou intuitivnost, ne příliš velkou složitost a mnoho nastavení desktop Gnome /Blue Curve. Jak to celé vypadá, si prohlédněte na obrázku.
Český uživatelský interface Gnome z distribuce RedHAT 9 (klepnutím zvětšíte)
Výuka Linuxu
V tomto díle vám nabídnu jen stručné nastínění toho, co jsme vyzkoušeli na naší škole (více k tématu si povíme v příštím díle).
Vyučovat Linux musíme na dvou úrovních. Ta první je opravdu odborná, „systémácká“ (jádro, služby, konfigurace apod.). Výuka probíhá v odborné specializaci zaměřené na informační technologie až ve čtvrtém ročníku.
Druhá úroveň je obecná, uživatelská. Zde bych doporučil ze zkušeností se zaměřit především na aplikace XWindow, root, internet a kancelářské aplikace. Moc se nezaplétat do systému – je to naprosto zbytečné.
Obecně lze však říci, že integrovat jakoukoli novinku do výuky informatiky je poměrně složitý problém, prostě oficiální studijní osnovy na alternativy nepamatují a času je poskromnu…
Odborná a obecná výuka Linuxu
Závěrem můžu říci, že co opravdu vyřešil Linux na naší škole, je souborový server a REPAIR server. Dokonce je ve speciálně upravené distribuci využíván jako malý tiskový server v několika učebnách. V tom je síla Linuxu – uděláte na jedné disketě třeba firewall nebo na Compaq serveru s RAID 5 polem výkonný server do sítě se stovkou uživatelů…
Petr Fořt
0 komentářů:
Okomentovat