Mladí lidé chtějí mít co nejvyšší vzdělání a studují především kvůli finančnímu ohodnocení. Osudovou křižovatkou jsou však přijímačky na střední školy – pokud nemohou studovat obor, o nějž mají zájem, často ze školy odchází nebo pak pracují v jiné profesi. Nejen tyto skutečnosti vyplývají z nového výzkumu Národního ústavu odborného vzdělávání.
Minulý týden představili pracovníci NÚOV dvě studie, které jsou pokračováním před třemi lety zveřejněného výzkumu o přechodu absolventů středních škol do praxe. Jedna studie sonduje Přístup mladých lidí ke vzdělání a jejich profesní uplatnění a druhá je zaměřena na Vývoj vzdělanostní a profesní struktury žáků přijímaných do středního a vyššího vzdělávání.
Dosah obou studií doposud není schopno docenit ani samotné ministerstvo školství, které je slovy náměstka ministryně školství Jaroslava Müllnera hodlá využít pouze pro legislativní účely. Tragikomičnost takového náhledu je zřejmá, a to nejen proto, že náklady na jednu studii se pohybují kolem milionu korun, ale i z řady dalších, spíše profesních důvodů. Obě studie totiž přinášejí fakta, která mají co říct především výchovným poradcům v základních a středních školách.
Podle mladých lidí vzdělání příliš neovlivní kariéru
Vzdělanostní úroveň obyvatelstva zvolna stoupá. Zatímco v roce 1991 představovali lidé bez vzdělání a se základním a neukončeným vzděláním 30 % populace, v roce 2001 to bylo již jen 20 %. Stoupá naopak podíl středoškolsky vzdělaných – z necelých 60 % na 67 % populace.
Jak ukázala uvedená studie, která sledovala názory respondentů ve věku 20 až 29 let, chtějí mladí lidé dosáhnout co nejvyššího vzdělání. Překvapivě ale vzdělání chybí mezi hlavními faktory, které podle respondentů ovlivňují úspěch v kariéře. „Jako významnější podmínky úspěchu uváděli mladí lidé ´být ctižádostivý´, ´mít ambice´ a ´usilovně pracovat´,” říká náměstkyně ředitele NÚOV Helena Úlovcová a dodává, že „nejvýraznějším motorem ke studiu se ukázalo finanční ohodnocení zvolené profese a také potřeba získat diplom či maturitní vysvědčení.”
Fakt, že mladí lidé přikládají vzdělání velkou váhu a očekávají, že jejich děti získají vyšší vzdělání, než jaké mají oni sami, potvrzuje hypotézu, že určitý hodnotový systém, v němž má vzdělání své nezastupitelné místo, je mezigenerační povahy.
Přijímačky na střední školu jsou krizovým bodem
Jak bude cesta za vzděláním a budoucím uplatněním vypadat, rozhoduje především to, na jakou střední školu se mladý člověk dostane. „Přijímací zkoušky na střední školu jsou nejužším hrdlem českého vzdělávacího systému,” říká Helena Úlovcová.
Zásadním okamžikem vzdělávací dráhy je tedy přijetí žáka do maturitního, anebo naopak jen učebního oboru. „Vyučení mohou maturitu získat v nástavbových oborech. Cesta do vyšší kategorie vzdělání – na vyšší nebo vysokou školu – je pak ale jen velmi obtížná. Největším problémem žáka je projít skrze přijímací řízení do maturitního oboru vzdělání,” říká pak další spoluautor studie Jiří Vojtěch.
Důležitý je hlubší zájem o studijní obor
Úspěšný průběh středoškolského studia i budoucí uplatnění pak ovlivňuje identifikace s oborem. Studie poskytuje zajímavý vhled do problematiky první a druhé volby střední školy. Každý sedmý uchazeč o studium na střední škole (14 %) není přijat do oboru, který si vybral. To se nezdá jako příliš významný poznatek, ale jen zdánlivě. Odmítnutí uchazeči, kteří se věnují studijnímu oboru, který uvedli v přihlášce na druhém místě, totiž nedokončí středoškolské studium dvakrát častěji než spolužáci, kteří byli přijati bez problémů. Většinou jsou to ti, kteří začali studovat jiný obor, než o který měli původně zájem.
Stejně tak se ukazuje, že zájem o obor – spolu s finančním ohodnocením – ovlivňuje to, zda se absolventi v oboru snaží najít uplatnění. „Jakékoliv násilné ovlivňování volby oboru tedy nemá smysl,” tvrdí Helena Úlovcová, a to je jedna z významných informací, která by měla být předmětem zájmu zejména výchovných poradců, kteří se profesionální orientaci žáků na konci základní školy systematicky věnují.
Obtížně hledá zaměstnání třetina absolventů
Podle zveřejněné studie má obtíže s hledáním prvního zaměstnání jen třetina absolventů. Část úspěšných absolventů využila služeb úřadu práce, ale stejně tak využívali vlastních kontaktů a sociální sítě svých rodičů. V polovině případů kontaktují absolventi středních škol přímo firmy a reagují na inzeráty v tisku. Více než čtvrtina mladých lidí získala příslib pracovního uplatnění již v době studia.
Uplatnění absolventů škol na trhu práce sice do značné míry závisí i na situaci regionálního trhu práce, ale podle Heleny Úlovcové je aktivní přístup mladých lidí k hledání zaměstnání velmi pozitivní zprávou.
Antonín Mezera
0 komentářů:
Okomentovat