Slýcháme to už dlouho: se zavedením šestnáctitřídního platového systému dojde od 1. 1. 2004 ke skokovému zvýšení platů učitelů. Nyní se ale vyskytl malý háček: vláda na své sliby nemá peníze. Jaké budou praktické dopady plánovaných finančních škrtů? Co nastane, pokud bude nový systém zaveden, ale bez adekvátních prostředků?
Sotva rok stačil k uzemnění volebních slibů sociální demokracie a k naplánování rozpočtových škrtů, jež mají během následujících tří let přinést úsporu 80 miliard korun. Tu má kromě nízké valorizace penzí zajistit i pomalejší růst platů zaměstnanců veřejného sektoru. Že je plán myšlen vážně, vláda potvrdila na svém kolodějském zasedání v pátek 16. května. Hned poté začal kolotoč jednání mezi vládou, členy koalice a odbory, který ještě zdaleka neskončil. Vyjasňuje se však, co bude reforma znamenat pro jednotlivé oblasti veřejného sektoru, a tedy i pro školství.
Školské odbory již dříve prohlásily, že pokud má zavedení 16třídního systému vynést pedagogické platy na (téměř již mýtických) 130 % průměrné celostátní mzdy, tak jak to předpokládá dlouhodobý záměr rozvoje českého školství, bude potřeba 15 miliard navíc.
Na rok 2004 se státní zaměstnanci museli smířit s vládním slibem, že pro nasazení 16třídního systému, které bylo již jednou o rok odloženo, bude pro celý veřejný sektor uvolněno 13,5 miliardy. To má do 15 miliard jen pro školství dosti daleko, ale i tak by průměrný pedagogický pracovník nalezl v příštím roce na výplatní pásce zhruba o 2 000 Kč hrubého víc.
Nyní je však Ministerstvo financí ochotno na zavedení nové stupnice uvolnit pouhých 3,5 miliardy pro celý veřejný sektor, což Českomoravská konfederace odborových svazů pochopitelně odmítá. V případě uvolnění takto malé částky celá nová stupnice postrádá smysl, ba dokonce může mít negativní efekt – nejde totiž jen o rovinu čistě finanční, ale i mezilidských vztahů ve školách. Podívejme se, jak bude po zavedení nového systému vypadat odměňování učitelů.
Nový platový systém se snadno změní ve frašku
V současné době jsou učitelé (i ředitelé) základních škol zařazeni do 9. platové třídy, zatímco na středních školách do 10. třídy (viz tabulku). V novém 16třídním systému budou obě skupiny pedagogů zařazovány do 11.-13. třídy.
Tabulka platových tarifů, které budou přiřazeny k novým platových třídám a stupňům, se přímo odvíjí od uvolněných rozpočtových prostředků. Návrh aktuálně „seškrtané“ tarifní tabulky pro 16 tříd zatím není na světě (v současné době o ní jednají vláda s odbory). Pro hrubou orientaci ale můžeme vzít za základ výpočtu 2 000 Kč průměrného přidání při „spravedlivém zařazení do platové třídy“ a při původním rozpočtu 13,5 mld.; s rozpočtem 3,5 mld. nám pak vyjde 518 Kč průměrného zvýšení mzdy. V rámci tohoto průměru si více polepší učitelé základních škol než středních – postoupí v platových třídách více, resp. doženou náskok středoškolských kolegů.
Tím ovšem zklamání učitelů nemusí končit, háček je ještě v onom „spravedlivém zařazení do platové třídy“. O zařazení totiž bude v novém systému rozhodovat ředitel školy, a to na základě popisu vykonávané práce v katalogu, který je součástí zákona o zavedení 16třídního systému (do budoucna i na základě kariérního řádu – ten je však zatím nejasný). Katalog zvýhodňuje intelektuálně náročné a kreativní činnosti; to znamená, že učitel, který se vzdělává a pracuje s žáky nadstandardně (náročně, kreativně), by měl být ředitelem „povýšen“ do 12. či dokonce 13. platové třídy.
Jak ovšem dopadne zavedení nového systému bez toho, aby ředitel obdržel dostatečné finanční prostředky? Nezbude mu, než své učitele „úmyslně“ držet v nejnižší, 11. platové třídě a „nadstandardnímu“ učiteli argumentovat, že vlastně nepracuje až tak dobře. Případně se bude ohrazovat, že po učiteli nechce žádné nadstandardní pedagogické výkony, ale postačí mu, když si bude plnit svoje základní povinnosti.
Z manažerského nástroje, umožňujícího řediteli motivovat své zaměstnance, se tak stane fraška stejné motivační účinnosti, jako jsou dnešní minimalizované nadtarifní složky. V horším případě pak nový systém povede i ke zhoršení mezilidských vztahů na školách; podle neoficiálních informací odbory očekávají zvýšení počtu soudních pří mezi učiteli a jejich zaměstnavateli.
Protesty se zatím neplánují
O definitivní podobě reformy státního rozpočtu má být rozhodnuto do konce června. Do 11. června, na kdy je svoláno mimořádné jednání tzv. velké tripartity, se podle nového předsedy školských odborů Františka Dobšíka zatím žádné učitelské demonstrace neplánují. Pokud však vláda při jednání neprojeví vůli k ústupu od plánovaných škrtů, jsou odbory odhodlány zorganizovat protestní akce.
Být na místě vlády, jednání bych co nejvíce protahoval – blíží se přece prázdniny…
Vít Šebor
0 komentářů:
Okomentovat