Jihomoravské školské odbory v pátek vyhlásily časově neomezenou stávkou pohotovost. Nelíbí se jim vládou navrhované zavedení šestnácti třídní platové soustavy, které by prý vedlo ke snížení platů pracovníků ve školství.
Jihomoravské školské odbory také kritizují způsob rozdělování peněz z fondu rozvoje regionálního školství a přechod mateřských a základních škol do právní subjektivity. Jejich šéfka Růžena Šalomonová řekla, že odboráři chtějí jednat s vládou. Pokud neuspějí, uvažují o dalších protestech, včetně požadavku demise ministryně školství Petry Buzkové.
Šéf školských odborů František Dobšík v sobotu řekl, že pokud se vše bude nadále vyvíjet v neprospěch pracovníků školství, vyzve všechny učitele, aby se ke stávkové pohotovosti připojili.
Také Učitelský odborový klub (UOK) stávkovou pohotovost v sobotu podpořil. Volání po odstoupení ministryně školství Petry Buzkové je však podle jeho zakladatele Radka Sárköziho nepatřičné. „Odstoupit by měl ministr financí, který chce budoucí prosperitu země založit na likvidaci českého školství," píše UOK ve svém prohlášení.
Šalomonová tvrdí, že po zavedení šestnácti stupňové platové soustavy klesne většině učitelů plat. "Většina pracovníků by si podle nového zařazení do platových tříd pohoršila, poklesly by tarifní platy téměř všech zaměstnanců školství," míní Šalomonová. O nevýhodnosti změny platové soustavy ve čtvrtek marně jednali se zástupci vlády předáci Českomoravské konfederace odborových svazů.
Odborářům také vadí způsob, jakým ministerstvo rozděluje peníze z fondu na rozvoj regionálního školství. Fond má dorovnávat historicky podmíněné rozdíly v platech školských pracovníků v různých částech země. Ačkoli na jižní Moravě učitelé zaostávají s platem v průměru o 61 korun proti stanovenému průměru, ministerstvo do kraje poslalo jen 14 korun, tvrdí Šalomonová. Odboráři se tím cítí uraženi.
Už teď totiž jejich výplatní páska totiž hubne o náklady, které školy nesou po letošním přechodu do právní subjektivity. Po přechodu totiž školy musí platit vlastní ekonomické síly, které do loňska hradil stát. "V Jihomoravském kraji tak chybí 38 milionů korun, které muselo vedení škol vzít z platů a nenárokových složek mezd školských zaměstnanců," kritizuje odborářka.
V této souvislosti již odboráři kritizovali stát vícekrát. Podle nich totiž rezort školství přesunul starosti o školy na kraje, ale už do regionů nepřesunul potřebné peníze.
Vinu přikládají vedení ministerstva školství, jehož výměnu by v případě neúspěchu stávkové pohotovosti žádali. Šalomonová nevylučuje, že by uvítala, kdyby pak ministryně Buzková odstoupila. Ministryně prý řídí úřad povrchně a práci přenechává na podřízených, kteří vždy nerozhodují se znalostí věci. "Myslí, že (Buzková) už mohla proniknout do problémů školství, ale nechává to na svých podřízených," dodala Šalomonová.
Nynější stávková pohotovost není pro jihomoravské školské odbory první nátlakovou akcí. Už před pěti lety sdružení podpořilo hodinovou výstražnou stávku pracovníků rozpočtových organizací. Koncem loňského května odboráři hrozili stávkou a demonstracemi před Úřadem vlády, aby se domohli zvýšení mezd. V minulosti často ostře kritizovali i reformu státní správy a přechod základních a mateřských škol do právní subjektivity.
redakce ČTK
0 komentářů:
Okomentovat