Na Svátek práce (nebo všech milenců – chcete-li) odstartovala hlavní část informační kampaně před červnovým referendem o vstupu země do Evropské unie. Jakou roli však v této kampani hraje jedno z ne právě nevýznamných témat – školství? Malou, sakra malou.
Nuda v televizi
Než proběhlo před nedávnem referendum o vstupu do Evropské unie v Maďarsku, vévodila mu dvě velká témata – ekonomika a vzdělávání. Dvě záchranná vesla, která jsou schopna postkomunistickým zemím zajistit návrat do společenství evropských zemí.
Na co ale vsadila Česká republika, aby přesvědčila své občany před nadcházejícím plebiscitem? Na billboardy, placené inzeráty a třikrát denně se opakující televizní spoty, v nichž vystoupí několik figurantů, kteří nám sehrají roli finské manažerky, irského počítačového experta, řeckého kavárníka a rakouské důchodkyně. Místo informací jen pár dojemných monologů, opěvující výhody vstupu do EU.
Tyto půlminutové „euroreklamy“ bez fantazie jsou jen dalším vyhozením státních peněz. Je to vycpávka času mezi televizními programy; něco na způsob nepovedené reklamy na poslední modely pracích prášků a sušenek s krémovou náplní, při kterých divák odchází k ledničce. Pro reklamní agentury je to docela běžný kšeft jako každý jiný, pro ministerstvo zahraničních věcí pak klasická metoda, jak utratit peníze.
Nicméně manažeři, počítačoví experti, kavárníci a důchodci mohou mít aspoň neurčitý pocit, že se na ně myslí. Kdo ale přesvědčí české učitele a rodiče o výhodnosti vstupu do EU? Že by absence školského tématu souvisel s názorem Petry Buzkové (prezentovaném na letošní Schola Nova), že naše školství je složitý a ucelený systém, který po vstupu do EU neprojde významnější změnou?
Ježíšmarjá, na to se mě neptejte!
Je neslušné uvádět někoho do rozpaků nemístnými otázkami. Občas se vám to ale chtě nechtě podaří. Třeba jednoduchou otázkou: „Jak se na právě zahájené informační kampani podílí ministerstvo školství, jakými akcemi a v jaké finanční výši? V Maďarsku i Polsku byla totiž informační kampaň orientována především na mladé lidi a nositele vzdělávání – maďarské a polské učitele, kteří tohle poselství šířili dál, mezi školáky a jejich rodiče.
„Ježíšmarjá, to já netuším! Takový informace my tady ani nemáme, to si musíte zavolat na ministerstvo školství na telefon, pište si, 257193111“, říká trochu vyděšeně dívčí hlas kdesi v dáli na bezplatné informační lince o EU (800 200 200) a raději preventivně zavěsí. Dobrá, třeba má pravdu, zkusím to přímo u zdroje.
Je neslušné uvádět někoho do rozpaků nemístnými otázkami. Občas se vám to ale chtě nechtě podaří i na napodruhé. Odpověď, kterou jsem dostal z tiskového oddělení MŠMT, obsahovala téměř stejná slova – chybělo jen citoslovce „ježíšmarjá“: „To já opravdu netuším! Takové informace my tady ani nemáme, to si musíte zavolat na analytické oddělení našeho ministerstva“, říká seriózní hlas ve sluchátku a čeká, až zavěsíte vy.
Podle Tomáše Grece z analytického odboru ministerstvo žádné finanční prostředky na kampaň nedostalo. „Paní ministryně se účastní různých diskusních akcí věnovaných Evropské unii, které organizuje ministerstvo zahraničních věcí, a v polovině května vyjdou dvě publikace o vysokoškolském studiu a vědeckém výzkumu v Evropské unii,“ říká Tomáš Grec. Je to sice strašně malý vklad do propagační kampaně, ale alespoň nějaký.
Daleko více se v této oblasti angažují kraje a dokonce i stínový ministr školství Walter Bartoš, byť by zrovna nemuseli. Vzdělávání v období po vstupu Česka do Evropské unie bude v polovině května věnován třídenní seminář, který pořádá v Kroměříži Zlínský kraj. O celoživotním učení v EU, koncepci uznávání kvalifikací v EU a zejména o způsobech využití evropských strukturálních fondů budou hovořit nejen vládní politici, zástupci ministerstev a předních firem, ale dokonce i dva nefiktivní členové Evropské komise. V závěru prý přijmou memorandum, v němž shrnou hlavní problémy resortů. V téhle části konference se asi dost zapotí.
Snad právě proto bychom v červnu, v pátek třináctého, měli říci vstupu do EU jasné ANO. Máme totiž na vybranou jen dvě varianty. Malé zlo spojené s nejistotou a velké zlo spjaté s jistotou izolace. To lze pochopit i bez televizních figurantů, billboardů, či placené inzerce, na které v následujících devadesátí dnech padne 70 z celkových 200 milionů korun.
Antonín Mezera
0 komentářů:
Okomentovat