Tiskové prohlášení ministryně školství proti krácení výdajů na vývoj a výzkum je doposud nejtvrdším vystoupením člena vlády proti škrtům, které navrhuje ministerstvo financí. Petra Buzková se konečně projevila jako rázný obhájce svého resortu.
„Odmítám se podílet na nesmyslném ohrožení budoucnosti naší země, kterou navrhované necitelné krácení již nedostatečných výdajů na vývoj a výzkum představuje, a odmítám asistovat snaze o zahájení sestupu České republiky na úroveň rozvojových zemí."
Takový je závěr středečního tiskového prohlášení, které zveřejnila na ministerských webových stránkách ministryně školství Petra Buzková. Je jen málo kroků, kterými si politik může získat sympatie voličů, ale tohle je určitě jeden z nich.
Ať si škrtají, já budu odškodňovat!
Takové prohlášení by ovšem člověk čekal spíše od Petra Mareše, kterého by měly plánované finanční škrty zvednout nejvíce ze židle. Nestalo se! Pan místopředseda vlády pro výzkum a vývoj je kliďas. Více než dvacetiprocentní krácení výdajů na českou vědu v příštím roce ho nechává v míru.
Prioritu totiž vidí někde úplně jinde. Tou je návrh na odškodnění sudetských Němců, na něž se nevztahovaly Benešovy dekrety a kteří po válce zůstali spolu s námi v socialistickém Československu. Nic proti nápravě křivd, zvlášť bude-li rozšířena i na zbývající část etnických Čechů, Slováků, Poláků či Romů, kteří se po válce, a zejména po roce 1948, každým rokem rozhodli opět zavařovat a zůstali definitivně doma. Den po zveřejnění plánovaných škrtů v mnoha resortech je však Marešův návrh nešťastný. Není totiž nejen na pořadu dne, ale dokonce ani na pořadu jednání vlády.
Především je ale nešťastné ticho, které vládne v kabinetu vicepremiéra Mareše po zveřejnění záměru ministerstva financí ušetřit právě na českém výzkumu. Vláda již několik let svým občanům slibuje, že výdaje ze státního rozpočtu na výzkum budou činit 0,7 procenta HDP, což je slib, kterým se snaží vstoupit mezi ostatní vyspělé státy, které vynakládají na vědu a výzkum 0,8-0,9 procenta HDP. Při navrhovaných škrtech ve výši 3,8 miliardy však výdaje na vědecký výzkum a vývoj oproti letošním 0,58 procenta HDP neporostou, ale naopak ještě klesnou.
Ovšem i fakt, že ministr financí se ani neobtěžuje konzultovat se svými kolegy ve vládě plánované restrikce, je také poněkud zarážející. Jeho ministerská kolegyně se o změnách ve vlastním resortu dozví z novin a je nucena se domáhat nezbytně nutné výše financí prohlášením na svých webových stránkách. Je to stejný Kocourkov jako skutečnost, že vláda při plánování těchto škrtů kašle i na Radu vlády pro vývoj a výzkum.
Návrat do role?
Naprosto jasně to včera vyjádřila Petra Buzková, která se vrátila do původně očekávané role nesmlouvavé obhájkyně resortu, kterou v době jejího nástupu předvídal šéf školských odborů Jaroslav Rőssler. Ministryně Buzková si ve svém prohlášení skutečně nebere servítky a nahlas upozorňuje, že v roce 2004 se předpokládalo zahájení Národního programu výzkumu a řešení nových výzkumných záměrů, které měly pokračovat i v roce 2005.
Faktické zrušení Národního programu výzkumu a zmražení výzkumných záměrů by tedy znamenalo dost velký řez do nejprogresivnější části aplikovaného vývoje a výzkumu u nás, který by načrtl sestupnou křivku i do dalších let. Faktickou ztrátu by totiž nepředstavovala jen částka 3,8 miliard ze státního rozpočtu, ale vzhledem k podílovému charakteru financování výzkumných projektů by vědecká obec přišla o nemalé prostředky ze soukromých a zejména zahraničních zdrojů, což by se negativně projevilo v celé ekonomice.
Je až k nevíře, že na tyto skutečnosti je nucena upozorňovat ministryně školství veřejným tiskovým prohlášením. Je až k nevíře, jak to ve vládě nefunguje, když členka kabinetu je nucena vlastní vládu upozorňovat na riziko porušení programového prohlášení, přijatého ani ne před rokem, a stejně tak na riziko porušení mezinárodních závazků ještě před samotným vstupem do EU.
Přesně takovou ministryni by školský resort potřeboval nejen v této kauze. Jaké tiskové prohlášení Petra Buzková vydá ke škrtům, které se mají dotknout základního a středního školství?
Antonín Mezera
0 komentářů:
Okomentovat