Česká škola: Vít Šebor: Školy mohou žádat o peníze na pilotní projekty vzdělávání s ICT

MŠMT schválilo metodiku čerpání dotací na pilotní projekty škol, realizované v rámci PII a PI SIPVZ. Úplné znění dvacetistránkového dokumentu naleznete na www.e-gram.cz; zde jsme pro vás vypreparovali jeho základní myšlenky a nádavkem přidali odpovědi ministerstva školství na některé otázky, které vás při jeho čtení mohou taktéž napadnout.

Kdo může o dotaci žádat?

Všechny školy základní, střední a speciální, které jsou zařazené v síti škol, bez ohledu na zřizovatele.

Na co je dotace určena?

Na pokrytí finančních nákladů na realizaci pilotních projektů, které implementují informační a komunikační technologie do výuky, příp. přispívají k informační gramotnosti veřejnosti.

Metodický pokyn poměrně přesně vymezuje tematické okruhy pilotních projektů, na něž lze o dotaci žádat:

„1. Okruh A – Implementace výukového softwaru na I. stupni základní školy
Okruh je zaměřen na uplatnění specifických výukových programů na prvním stupni se zvláštním přihlédnutím k rozvoji základních žákovských dovedností či odstraňování vývojových poruch učení.

2. Okruh B – Implementace výukového softwaru na II. stupni základní školy a víceletých gymnáziích
Okruh je zaměřen především na uplatnění výpočetní techniky v předmětech zahrnutých v učebních plánech jednotlivých typů škol.

3. Okruh C - Implementace výukového softwaru na středních školách
Okruh je zaměřen na specifické oblasti implementace výukových aplikací do výuky na středních školách různých typů. Implementace výukového softwaru by měla zaručit osvojování informační gramotnosti v úzké návaznosti na obor studia.

4. Okruh D - Implementace výukového softwaru na speciálních školách
Okruh je zaměřen na skupinu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kde ICT může sehrát velmi významnou roli při zapojování této skupiny žáků do denního života. V rámci tohoto okruhu se předpokládá široké využití softwarových pomůcek umožňujících žákům snazší osvojení vědomostí, ale především jejich adaptaci na život.

5. Okruh E - Informační gramotnost veřejnosti
Okruh je zaměřen především na rozvoj informační gramotnosti té části veřejnosti, u níž se předpokládá, že nemá možnost rozšiřovat svou informační gramotnost v rámci pracovního procesu či v domácnosti. Tento okruh prioritně řeší záležitosti přenosu informací mezi školou, rodiči a žáky pomocí ICT. Okruh pilotních projektů by měl podpořit rozvoj informační gramotnosti seniorů, dlouhodobě nemocných či specifických skupin obyvatelstva (matky na mateřské dovolené apod.).“

Požadovaná těsná souvislost projektu s výukou je v pokynu výslovně zdůrazněna: „Pilotní projekt bude posuzován jako celek ve vzájemné souvislosti s ostatní činností školy. Z popisu pilotního projektu musí proto zcela zřejmé, jak je zasazen do vzdělávacího programu školy. Nelze předkládat samostatné pilotní projekty bez kontextu s prací školy.“

Kromě tematického vymezení je druhým základním požadavkem přenositelnost projektu na další školy, což v praxi znamená, že žádající škola musí nalézt druhou, sobě podobnou školu, na níž bude zkušenosti nabyté v projektu přenášet; způsob tohoto přenosu pak musí v závěrečném vyhodnocení zdokumentovat.

Jaké náklady lze z dotačních prostředků pokrýt?

Pokyn též vymezuje strukturu nákladů, na něž lze/nelze dotaci uplatnit. Nelze např. hradit nákup hardwaru, i když je pro realizaci projektu nezbytný, nebo zahraniční cesty. Lze naopak hradit licence „výukového softwaru bezprostředně nutného pro splnění cílů projektu“, telekomunikační služby nebo tuzemské cesty.

Zajímavým způsobem je řešena finanční odměna řešitelům projektu, tedy především zúčastěným učitelům z dané školy. Dotační peníze pochopitelně nelze použít jako mzdové prostředky, na druhou stranu jsou povoleny „ostatní osobní výdaje bezprostředně související s pilotním projektem (v rámci dohody o provedení prací či činnosti) včetně odměn řešitelů“. Z toho přímo vyplývá, že učitel nesmí na projektu pracovat v rámci svých běžných pracovních povinností a do tvorby např. výukové webové stránky nemůže zapojit své žáky ve vyučovací hodině. Tedy aspoň ne oficiálně…

Kolik peněz?

Podle Milana Hausnera, vedoucího projektu PII, je na tyto pilotní projekty (další pilotní, resp. „rozvojové“ projekty zaměřené na informační gramotnost učitelů mají proběhnout v rámci PI) uvolněno zhruba 40 milionů korun, které budou zanedlouho odeslány krajům. Rozděleny budou podle jednoduchého klíče, kterým bude počet žáků v daném kraji. Žáků je v České republice cca 1,6 milionů, dotační normativ pro kraj tedy činí zhruba 25 Kč na žáka.

Podle Plánu realizace I. etapy SIPVZ by pilotních projektů tohoto druhu mělo do roku 2005 proběhnout 200. Milan Hausner ovšem odhaduje, že zájem škol nebude v tomto roce nijak enormní – počítá se s takovými 50 školami a až v dalším roce se zbývajícími 150.

Zajímavé je, že metodický pokyn nijak neurčuje stropní hranici dotace na jeden projekt. Podle Milana Hausnera je však „rozumné počítat s částkou do 200 000 Kč“.

Pojistkou proti plýtvání státními penězi má být princip tzv. vstřícného financování. Dotace totiž smí pokrývat maximálně 70 % celkových projekčních nákladů. Nikde ovšem není řečeno, že zbývajících 30 % nemůže školám doložit jejich zřizovatel (a některé kraje prý již pomoc přislíbily). Pokud u něj školy neuspějí, musejí sáhnout do vlastní kapsy, nejspíše do některého rezervního fondu.

Kdo bude peníze rozdělovat?

Klíčovou roli budou mít krajské úřady, které sestaví odbornou výběrovou komisi, jejímiž „členy jsou všeobecně uznávaní odborníci z praxe, zástupci škol a zřizovatelů, zástupci pedagogických center, zástupci krajského úřadu a zástupci Koordinačního centra SIPVZ. Členem komise je vždy zástupce MŠMT.“ Adresu, na niž budou školy žádost podávat, oznámí výběrová komise v rámci svého kraje (přímo řízené a církevní školy podávají žádosti na MŠMT, které bude žádosti pouze těchto škol posuzovat).

V principiálně chvályhodné snaze ministerstva o decentralizaci SIPVZ se dle mého názoru skrývá riziko, že krajské úřady budou v pokušení protežovat „své“ střední školy, které tak jako tak financují, zatímco pro základní školy bude mnohem obtížnější na dotaci „dosáhnout“. Snad právě proto je povinným členem výběrové komise zástupce MŠMT, aby tyto tendence potlačoval.

Bude ovšem těžké zpětně posoudit, nakolik se mu jeho úloha dařila. V pokynu je totiž výslovně uvedeno, že „důvody zamítnutí žádosti se neuvádějí“ a „hodnocení pilotních projektů se předkladatelům nesděluje“. Je pravda, že tento postup je z kapacitních důvodů běžný u mnoha grantových agentur, kromě veřejné kontroly by však zveřejnění hodnocení bezpochyby přispělo k tvorbě lépe zacílených projektů v následujícím roce.

Kdy bude možné o dotaci žádat?

Konečným datem pro podání žádosti je letos 30. červen 2003 a peníze bude možné čerpat pouze do 31. 12. 2003. To pochopitelně znevýhodňuje projekty, které by měly být realizovány v průběhu celého školního roku.

Ještě je třeba upozornit, že v dokumentu vystaveném na e-gramu.cz dosud není uvedeno datum účinnosti metodického pokynu. Podle dřívějšího prohlášení ředitele sekce SIPVZ Zdeňka Svobody pokyn nabude účinnosti zveřejněním ve Věstníku (květnovém, příp. až červnovém), nicméně dle Milana Hausnera již nedojde k jeho změně a školy, které mají zájem pilotní projekty realizovat, by neměly otálet s jeho přípravou. Při pohledu na mnohastránkový formulář, k němuž je ještě nutné přiložit podrobný popis projektu, vám bude jasné proč…