Už od roku 1997 je problematika státních maturit velkým tématem diskuzí uvnitř pedagogické i laické veřejnosti. Nyní se zdá, že jakékoliv další diskuze budou zbytečné, protože ministerstvo schválilo koncepční dokument “Nová maturitní zkouška”, který se jeví jako konečný, přestože nebyl ani připomínkován školskými asociacemi. Kolik energie a peněz už bylo vyplýtváno?
Pět let diskuzí nastolilo řadu zajímavých problémů a přineslo velké množství otázek. Ne všechny byly však jasně zodpovězeny. Byl bych nerad, kdyby tyto zásadní problémy spadly pod stůl, a proto jsem se rozhodl je znovu nastolit.
Mýtus srovnatelnosti
Co je cílem společné části maturitní zkoušky? Na tuto otázku dostáváme zdánlivě jednoznačnou odpověď. Maturitní vysvědčení by mělo poskytovat srovnatelnou a jasnou informaci o znalostech a dovednostech maturanta. Je pravda, že současné maturity, kdy si každý učitel může zvolit počet (25 až 30) i konkrétní témata maturitních otázek, rozhodně žádnou srovnatelnost nenabízejí. Za stejné výkony může dostat žák u náročného učitele trojku a u jiného zase jedničku.
Nová podoba maturitní zkoušky ale tento problém neřeší. Žák bude opět skládat profilovou maturitní zkoušku tímto způsobem, pouze se přidají centrálně vytvořené společné testy. Jde vlastně o kompromis, který při zachování současné tradiční podoby maturit pouze přidává studentům další test, čímž zvyšuje náročnost maturitní zkoušky. Žák se musí připravit na 3 společné testy a 3 profilové zkoušky.
Nabízí se ovšem otázka, zda deklarovaná srovnatelnost není jen chimérou… Vždyť společnou část netvoří 3 stejné testy, ale vlastně pouze jeden test z českého jazyka, který opravdu dostanou všichni maturanti. Další testy už dostane jen určité procento žáků a argument srovnatelnosti zde tedy neobstojí. Žák si totiž vybírá test z 6 světových jazyků (angličtina, francouzština, italština, němčina, ruština a španělština) a možnosti výběru u třetího testu jsou ještě různorodější (matematika, občanský základ, přírodovědně technický základ, informačně technologický základ).
Pokud se chce ministerstvo školství ohánět srovnatelností, musí všichni žáci dostat pouze jediný shodný test. Základy matematiky jsou u maturanta stejně důležité jako znalosti z historie, filozofie, zeměpisu, biologie a informačních technologií! Logické by tudíž bylo všechny tyto výběrové oblasti spojit do jedné a vytvořit z nich kratší, nepříliš hluboký, ale zcela srovnatelný test.
Problémy s cizími jazyky
Vraťme se ještě ke druhému testu z cizího jazyka. Zde by striktní požadavek srovnatelnosti vedl k tomu, že by každý žák musel skládat zkoušku z angličtiny. Jistě se shodneme na tom, že jde o hlavní světový jazyk, ale ani já bych se neodvážil požadovat, aby cizí jazyk byl pouze jeden. Při současné skladbě učitelstva by i v případě jednoho jazyka nemohlo být o srovnatelnosti ani řeči, vždyť více než polovina jazykářů nemá potřebnou kvalifikaci! Logicky je tak většina žáků znevýhodněna oproti těm, které učí kvalifikovaní pedagogové…
Podoba společné části maturity
Problémy byly i s hledáním podoby maturity. Pro společnou část vznikly na půdě CERMATu za obrovských nákladů katalogy cílových požadavků pro jednotlivé předměty. Vysoké náklady byly způsobeny hlavně širokou diskuzí, kdy kromě vybraných oponentů (osobně jsem se podílel na katalogu k češtině), byly několikrát osloveny i všechny předmětové komise. V češtině se dokonce vybíralo ze 3 návrhů různých autorských týmů.
Tato široká diskuze byla jistě zajímavá, ale po jejím skončení vystoupila proti výsledkům Skupina CZ-21 se zcela jinou koncepcí a později se ke kritice přidal i Národní ústav odborného vzdělávání, který se původně podílel na založení CERMATu (společně s Ústavem pro informace ve vzdělávání a Výzkumným ústavem pedagogickým).
Nakonec tedy ministerstvo nabídlo 3 různé podoby maturitní zkoušky, ke kterým se tentokrát nevyjadřovali všichni učitelé, ale pouze asociace CZESHA, která reprezentuje především ředitele škol. Podle výstupů z této asociace nebyla nakonec vybrána varianta, kterou označila jako nejlepší. Vybrána byla totiž 4. varianta, kterou CZESHA vůbec nedostala k posouzení!!!
Plýtvání energií i penězi?
Tento postup můžeme označit jako plýtvání energií i penězi. Konečná podoba maturity totiž neumožňuje využití některých katalogů cílových kompetencí a prací, které zahájil CERMAT dříve, než došlo k jejímu přijetí. Původní koncepce dvou stupňů obtížnosti byla nahrazena jedním, nižším. Autoři i oponenti katalogů (včetně všech předmětových komisí) se tedy věnovali těmto problémům zbytečně. Nová koncepce navíc vyžaduje vznik katalogů dalších. Pokud vás to zajímá, náklady na přípravu nové podoby maturity dosud činily minimálně 150 milionů korun (náklady na provoz CERMATu a akce Sonda Maturant).
Výběr testů ve společné části
Už jsem naznačil, že ne každá škola bude moci personálně zajistit kvalitní výuku cizích jazyků, a tudíž i srovnatelné šance uspět u státní maturity. Je evidentní, že skoro žádná škola nebude moci zajistit, aby si její žáci opravdu mohli vybrat z 6 uvedených jazyků, protože tak pestrou skladbu jazykářů nemá. Také počítačové vybavení škol není srovnatelné. Na jedné straně existují školy s několika počítačovými učebnami, ale jsou tu i školy bez připojení k internetu. Jejich žáci opět budou znevýhodněni a nebudou si moci vybrat test z informačně technologického základu. Tedy, vybrat ano, ale jejich výchozí podmínky budou nesrovnatelně horší, což se projeví i ve výsledcích testů.
Kdy se začne maturovat podle nových pravidel? Nejoptimističtější odhady říkají, že nová podoba maturity bude čekat studenty, kteří nastoupí na střední školy v roce 2004/2005. Státní maturita je tedy čeká nejdříve v roce 2009. Upozorňuji ovšem, že tento termín byl už několikrát odložen (původně se počítalo s tím, že už v roce 2004 se bude maturovat podle nových pravidel) a že nás zřejmě čeká ještě pár odkladů. Nová podoba maturity je totiž závislá na přijetí nového školského zákona. Pokud se to nepodaří, byly všechny dosavadní přípravné práce k ničemu a desítky milionů vylétly oknem…
Obsah maturitní zkoušky
Nejdůležitější téma nechávám na konec. Diskuze o obsahu maturitní zkoušky zůstává totiž stále otevřená. Katalogy cílových kompetencí, které vznikly na základě připomínek pedagogů z praxe, budou totiž s největší pravděpodobností zásadně pozměněny nebo zcela nahrazeny jinými. Vycházely totiž ze současného stavu výuky i platných učebních osnov. Ty však v dohledné době nahradí rámcové vzdělávací programy (RVP).
V současnosti se RVP ověřují na 56 základních školách, aniž by se ostatní učitelé mohli s jejich oficiálním textem někde seznámit. Rámcové vzdělávací programy pro odborné školy jsou v nedohlednu (prý jich má vzniknout asi 200, prvních 6 už se ověřuje a lze se k nim vyjádřit na stránkách Národního ústavu odborného vzdělávání), stejně jako programy pro čtyřletá gymnázia (ty vznikají na půdě Výzkumného ústavu pedagogického).
Pokud by se postupovalo logicky, měl by nejprve vstoupit v platnost nový školský zákon, následně nové rámcové vzdělávací programy a na základě zkušeností s jejich aplikací požadavky ke společné části maturitní zkoušky. V Čechách je ale zřejmě oblibou dělat věci přesně naopak, což je finančně nejnáročnější. Nejdříve vznikly katalogy cílových požadavků k maturitě, pak nová koncepce maturitní zkoušky, následně jsou přepracovávány hotové katalogy, připravuje se reforma obsahu výuky prostřednictvím rámcových vzdělávacích programů a zároveň jde do vlády nový školský zákon, který by všechny změny umožnil.
Informační zdroje:
- Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy – www.msmt.cz
- Výzkumný ústav pedagogický – www.vuppraha.cz
- Národní ústav odborného vzdělávání – www.nuov.cz
- Ústav pro informace ve vzdělávání – www.uiv.cz
- CERMAT – www.cermat.cz
- Skupina CZ-21 – sweb.cz/cz-21
- Elektronické učebnice, www.eucebnice.cz, rámcové vzdělávací programy ZŠ a osnovy SŠ
- Česká literatura na Internetu, www.ceskaliteratura.cz/forum.htm, můj oponentský posudek na Katalog cílových požadavků ke společné části maturitní zkoušky (Český jazyk a literatura)
- Shrnující článek Jany Hrubé Jak vypadá maturita oděná v novém modelu 2003?
Radek Sárközi
0 komentářů:
Okomentovat