Do připravovaných rámcových vzdělávacích programů bylo zahrnuto také téma Mediální výchova, které se tak pravděpodobně stane součástí výuky na všech stupních škol. Z toho důvodu chceme na České škole věnovat mediální výchově několikadílný seriál, v jehož první části se dotkneme základních otázek: co učit, jak to učit – a proč vlastně.
Když jsem loni psal pro Českou školu svůj seriál Jak se dělá školní časopis, zklamala mě informace z ministerstva školství, že neuvažuje o zavedení mediální výchovy do škol. Věděl jsem ale, že na řadě škol pracují nadšenci, kteří s dětmi dělají školní noviny, rozhlas nebo televizi. Protože k nim patřím, rozhodl jsem se s ostatními podělit o své osobní zkušenosti. Později jsem ale zjistil, že původní informace z ministerstva byla zcela zavádějící. Výzkumný ústav pedagogický i Národní ústav odborného vzdělávání mediální výchovu do rámcových vzdělávacích programů ve skutečnosti zakomponovaly a v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání jde dokonce o samostatné průřezové téma. (Znění jeho návrhu si můžete stáhnout zde ; *.doc v zip, 27 kB)
Pokud tedy bude tato zásadní reforma obsahu vzdělávání přijata, stane se mediální výchova součástí výuky na všech stupních škol. Většina učitelů ale není na tuto změnu připravena, protože dnes se s mediální výchovou na školách prakticky nesetkáte. Pedagogové jsou zavaleni množstvím učiva a jsou rádi, že stihnou s žáky probrat alespoň většinu témat, které jim osnovy předepisují…
Proč učit mediální výchovu?
Někteří učitelé proto jistě namítnou, že musí naučit děti číst, psát a počítat, což je v době masového rozšíření LMD úkol skoro nadlidský. Proč učit kromě těchto základů gramotnosti ještě novotám typu funkční gramotnost, informační gramotnost a mediální gramotnost?
Samozřejmě se jimi zabývat nemusíme, ale potom stěží vychováme občana, který se bude orientovat v moderním světě. Nebude rozumět textům, nebude se umět zodpovědně rozhodnout, nebude schopen rozlišit informace od dezinformací a manipulování od sdělování názorů atd. Tyto základní kompetence by měl žák získat už na základní škole. Třeba i za cenu toho, že se naučí méně informací zpaměti. Západní školství je našimi učiteli často kritizováno, že nenaučí děti tolika informacím. Naučí je však zmíněným kompetencím, které jim umožní informace nejen rychle nalézt, ale také posoudit jejich hodnotu ze všech zmíněných aspektů.
Co učit v mediální výchově?
Vzdělávací cíle průřezového tématu Mediální výchova jsou v jeho návrhu pro základní školy definovány takto:
"Hlavním cílem tématu by mělo být dosažení základní úrovně mediální gramotnosti, tedy zajištění toho, že žáci pochopí a osvojí si tyto hlavní principy:
- v médiích se svět neodráží jako v zrcadle, sdělení v médiích nejsou prostou kopií světa;
- základními procesy, jež prodělají všechna mediovaná sdělení, než se dostanou k příjemcům, jsou zjednodušení, zestručnění, vytřídění a podřízení určitému účelu;
- příjemci nemusí být a nejsou pasivní masa, nýbrž aktivní uživatelé;
- média se podílejí na utváření veřejného života, pomáhají zaplnit volný čas a spoluvytvářejí životní styl;
- sdělení v médiích mají různé účely, které nejsou vždy zřejmé na první pohled;
- informace nabízené v médiích je nutné si ověřovat;
- média nabízejí nejrůznější typy obsahů, které mají tendenci se opakovat a vytvářet si vlastní jazyk;
- média jsou sociální instituce svého druhu mající svou strukturu (systém médií), svůj vývoj (dějiny médií) a svá ustavená pravidla fungování (od zákonných norem po nepsané představy o tom, co je správné);
- média jsou výrobní podniky s propracovanou dělbou práce a s orientací na ekonomické přežití, popřípadě tvorbu zisku."
Jak učit mediální výchovu?
K osvojení těchto cílů vedou dvě cesty. První je analýza (kritika) médií, která se na našich školách prakticky neprovozuje, a druhou je tvorba médií, která je na našich školách rozšířenější, ale na velmi amatérské úrovni. Žáci sami nebo pod vedením učitele tvoří vlastní časopis, málokdy se jim ale dostane hlubšího poučení o práci v profesionálních redakcích (nedostatečné je především vzdělávání v oblasti novinářské etiky).
Dá se říci, že mediální výchovu můžeme učit ve všech předmětech. Rámcové vzdělávací programy dokonce umožňují vytvořit speciální předmět nebo alespoň modul zacílený na tuto oblast. Podklady pro výuku mediální výchovy na základních školách počítají s tím, že mediální výchovu dostanou na starost hlavně češtináři, což je logické – už dnes musejí v rámci slohu vyučovat publicistický styl. S médii také pracují učitelé občanské výchovy a výpočetní techniky. Ideální by tedy bylo, kdyby se učitelé zmíněných předmětů sešli a jednotlivé činnosti si rozdělili. V rámci občanské výchovy lze média analyzovat, na hodinách českého jazyka produkovat články a v informatice a výpočetní technice sestavit z článků časopis.
Tvorbou médií jsem se podrobně zabýval v seriálu Jak se dělá školní časopis. Tento krátký seriál bych proto rád věnoval analýze médií a dalším aspektům mediální výchovy. Můžete se tedy těšit na články o reklamě, úloze médií v totalitní a demokratické společnosti, dezinformacích a historii médií.
Doporučené zdroje
- Rozcestník Zdeňka Fekara (www.fekar.cz) – zajímavé internetové adresy o médiích
- Média a moc, sborník, Votobia
- Burton, Jirák: Úvod do studia médií, Barrister & Principal
- Encyklopedie praktické žurnalistiky, Libri, Praha 1999, cena 195 Kč (www.libri.cz)
- Rada pro reklamu (www.rpr.cz)
- Elektronické učebnice (www.eucebnice.cz); kvalitní odkazy k jednotlivým předmětům, učební osnovy pro gymnázia, Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a další návrhy školských zákonů.
Radek Sárközi
0 komentářů:
Okomentovat