Zatímco v minulém roce proběhlo pouze školení Z, pro letošek se konečně plánují i pokročilé kurzy P a specifické kurzy S. Jak budou patrně probíhat, čím se budou lišit pokračující kurzy Z, kdo je bude nabízet a další podrobnosti čtěte zde.
S prázdninovým příchodem nového vedení sekce SIPVZ (dnes SPRING) se toho hodně změnilo. O projektu PI, který se zabývá informační gramotností učitelů, toho však na novém webu e-gram.cz mnoho nenajdeme. Zřejmým důvodem je zpoždění metodiky projektu, jejíž konečná podoba se nyní pod vedením Stanislava Siňora utváří.
V tomto článku vám přinášíme výtah z poslední verze této metodiky. Upozorňujeme však, že dokument dosud neprošel poradou vedení MŠMT a může být ještě před konečným schválením pozměněn.
Školení pro tento rok jsou podle původní koncepce rozdělena na Z – základní uživatelské znalosti, P – školení poučených uživatelů a S – školení specifických znalostí.
Školení Z
V roce 2002 proběhla oproti původnímu plánu pouze školení Z. Forma, rozsah a další organizační podmínky se rozcházely s představami, které asi většina učitelů má o základním kurzu ICT, na němž lze stavět další vzdělávání pokročilejší úrovně. Mnohé výtky byly publikovány i zde na České škole.
Na základě požadavku MŠMT zpracovala Jednota školských informatiků „Připomínky ke školení učitelů Z“. Některé připomínky se do nové metodiky podařilo zapracovat, jiné nikoli. Hlavním důvodem ponechání kurzů Z v principiálně stejné podobě je fakt, že od června do prosince 2002 absolvovalo a obdrželo certifikát 51 tisíc pedagogických pracovníků. To odpovídá cca 30 % všech pedagogických pracovníků; cílový stav je 75 %. Bylo by tedy nefér diametrálně měnit pravidla za běhu. Dalším důvodem jsou jistá organizační pravidla, jejichž změna je na MŠMT zkrátka nemožná.
I nadále bude školení Z probíhat v rámci 24hodinové dotace u vybraných školicích středisek za cenu 1 800 Kč. Maximální délka školení byla prodloužena na tři měsíce. Certifikát bude možné získat absolvováním testu s výběrovými odpověďmi nebo, což je novinka, zpracováním praktických úkolů. Formu si zvolí každý účastník sám. Tento praktický „test“ si budou vytvářet samotná školicí střediska s tím, že bude dána povinná osnova a několik vzorů ke stažení. Testování bude zpoplatňováno částkou 300 Kč. Učitel tedy může absolvovat pouze test a zbylé finanční prostředky zůstanou k dalšímu využití pro jeho školu.
Poslední možností, jak získat certifikát, je tzv. administrativní uznání. To se týká absolventů vybraných vysokoškolských oborů (podmínkou je zkouška vykonaná maximálně sedm let nazpět), držitelů osvědčení ECDL a dalších. Na tuto formu uznání samozřejmě škola nemůže čerpat žádné finanční prostředky, protože bude poskytována zdarma.
Novinkou pro školicí střediska by měl být fakt, že jejich povinností bude vybavit frekventanty výukovými materiály. V současné době probíhají jednání s dalšími subjekty, které by vhodné publikace za tímto účelem uvolnily za nižší nežli běžnou cenu. Školicí střediska budou moci realizovat své kurzy i mimo své sídlo, např. tedy přímo ve škole, která si u nich školení objedná. Po skončení kurzu vyplní každý účastník elektronický hodnotící formulář. Pro organizaci školení by měl být opět nasazen informační systém dostupný přes webové rozhraní. Vzhledem ke stylistickým chybám budou patrně vydány nové tiskopisy certifikátů.
Školení P
Přihlásit se k účasti na kurz P mohou pouze držitelé certifikátu kurzu Z. Cena tohoto kurzu by se měla pohybovat kolem troj až čtyřnásobku ceny kurzu Z. Cílovým stavem je 25 % pedagogických pracovníků, kteří školení P absolvují.
Pro tento typ školení byl zvolen modulární systém, v němž může každý účastník ovlivnit, ve kterých oblastech se chce vzdělávat. Kurz by se měl skládat ze tří modulů a závěrečné práce (projektu).
První, povinný modul má být celkem třicetihodinový. Prvních deset a posledních deset hodin by proběhlo prezenční formou, prostřední část pouze on-line. Obsahem tohoto kurzu by mělo být prohloubení znalostí a dovedností nabytých v kurzech Z a dále jakýsi přehled možností využití ICT ve vyučování. Na základě těchto nových zkušeností by si pak učitelé volili z nabídky další dva moduly o obdobné hodinové dotaci.
Počítá se, že volitelné moduly by učitel mohl absolvovat na specializovaných pracovištích, která jsou vybavena potřebným technickým vybavením (např. datovým projektorem pro kurz prezentace, střižnou a kamerou pro kurz digitálního videa atd.).
K získání certifikátu by musel učitel vytvořit praktickou závěrečnou práci zaměřenou na využití nových technik ve vyučování (takovou, kterou by mohl ihned použít ve svém vyučování). Práci by průběžně konzultoval se školicím střediskem, u kterého absolvoval první, povinný modul.
Výše popsanou strukturu školení úrovně P lze však považovat pouze za nástin možností, jak bude tato úroveň ve finále realizována. Řešitelský tým se podrobnostmi této problematiky v současné době intenzivně zabývá a je pravděpodobné, že dojde k určitým změnám.
Školení S
Jednotlivá školení této úrovně se budou velmi lišit jak po obsahové, tak po organizační stránce. Hlavní myšlenka je totiž taková, že bude na zvážení ředitele, které kurzy pro vybrané učitele objedná. Jedinou podmínkou je akreditace v systému DVPP. Moje osobní představa je taková, že ředitel bude moci například hradit pověřenému pracovníkovi školení Bakalářů, jinému školení práce s projekčním programem typu CAD, jinému didaktické aspekty využití virtuálních laboratoří a informatikovi například účast na semináři POŠKOLE. V rámci tohoto školení by měly být realizovány i tolik potřebné kurzy pro školní management.
Program realizace SIPVZ sice procentuálně popisuje cílový stav proškolení pedagogických pracovníků úrovní Z a P, o S ale v tomto smyslu nehovoří.
Finance, akreditace
Finanční prostředky by podle současných odhadů měly dorazit na krajské úřady v průběhu května a odtud pak na školní konta. Peníze nebudou striktně rozděleny na kurzy Z, P a S a ředitel školy bude moci sám rozhodnout o jejich využití s tím, že mu bude jen doporučena určitá osnova. Před odesláním financí musí být pochopitelně schválena celá metodika PI.
MŠMT počítá s tím, že dříve neprávem opomenuté „červené“ školy budou mít zájem tyto kurzy školit a alespoň částečně si tak kompenzovat „socialistickou“ politiku předchozí realizace SIPVZ v projektu PIII – Informační a komunikační infrastruktura. Stát se školicím střediskem je totiž poměrně finančně zajímavé (např. ve srovnání s Národním programem počítačové gramotnosti, tzv. Centrem internetu).
Školicí střediska, která byla již loni akreditována pro kurzy Z, je budou moci školit i v tomto roce – akreditace bude automaticky prodloužena. Pro kurzy P proběhne nová akreditace (jedná se o odbornější pedagogickou činnost, vyžadující technické vybavení). Detaily však závisí na konečné verzi metodiky.
Projekt PI se zabývá i dalšími oblastmi. Připomeňme například vzdělávání ICT koordinátorů, granty pro pilotní projekty, plán využití ICT na škole nebo počítačovou gramotnost veřejnosti. Tato problematika je nad rámec tohoto článku.
Autor je členem řešitelského týmu PI SIPVZ. Zápis z poslední porady týmu je umístěn na portálu e-gram.cz na této stránce.
Ondřej Neumajer
0 comments:
Post a Comment