Dnes probíhá prvé kolo přijímacích zkoušek na střední školy. Již tradičně je tento den prezentován jako zlomový pro děti vycházející ze základních škol, již tradičně je provázen jistou hysterií, nebo alespoň napjatým očekáváním. A to přesto, že většinu žáků už jejich Den nechává úplně v klidu…
Přijímací zkoušky jsou mimo jiné chápány jako konfrontace schopností žáků různých škol ve srovnatelných podmínkách. Anonymita, stejné zadání a stejná kritéria hodnocení vytvářejí dojem objektivity těchto zkoušek. Proto se míra úspěšnosti stává prestižní záležitostí učitelů, kteří žáky na základní škole ke zkoušce připravovali.
A tak se často nejen v běžných vyučovacích hodinách, ale též v nepovinných předmětech či kroužcích procvičuje a procvičuje… Atmosféru napjatého očekávání zvyšují i některé střední školy, které ještě před oficiálním termínem umožňují uchazečům, zpravidla za úplatu, zkoušku „nanečisto“. V ní si budoucí studenti na vlastní kůži mohou vyzkoušet, co je při řádné zkoušce v dubnu čeká.
U žáků jde o první samostatný životní krok, který významně ovlivní jejich budoucí život. Úspěšná zkouška změří jejich schopnosti studovat na vybrané škole. Zároveň jim dodá potřebné sebevědomí, se kterým pak v září vstoupí na půdu střední školy.
Přijímačky? V pohodě…
Předchozí odstavce ještě před nedávnou dobou platily víceméně univerzálně. Dnes už tomu tak není a nejdříve to pochopili samotní žáci. Na rozdíl od svých starajících se rodičů a ustaraných učitelů očekávají svůj velký den „v pohodě“.
Z klidu je nevyvede strašení učitelů, ani domluvy rodičů. Mají už své zkušenosti, které získali v průběhu posledního školního roku. To když se ve škole, ale často i přímo v jejich bydlišti, střídali dohazovači a manažeři ze škol a odborných učilišť, kteří usilovali o jejich přízeň. Slibovali jim nejrůznější výhody, které je čekají, pokud podepíší přihlášku právě na jejich školu, zlehčovali průběh a význam přijímací zkoušky – to vše s jediným cílem: získat další dušičku.
Není totiž žádným tajemstvím, že naplnění tříd se stává noční můrou středního školství. Tiskem prošla zpráva, že například v Královehradeckém kraji je připraveno pro žáky základních škol o polovinu více míst, než kolik jich vůbec vychází. Žáci to samozřejmě vědí a správně usuzují, že přijímací řízení je pro ně pouhou formalitou.
Znudění deváťáci
Tento trend lze samozřejmě hodnotit pozitivně. Vždyť obtížné přijímačky zdaleka ne každému přinesly zvýšení sebevědomí, naopak – neúspěch mnoha dětem přinesl vážné životní komplikace a psychickou újmu, která je negativně poznamenala do dalšího života.
Na druhou stranu se snížení významu přijímacího řízení odráží na výsledcích učitelů, kteří se snaží své žáky co nejlépe připravit ke studiu na střední škole. Vždyť hrozba blížící se zkoušky je poslední možností, jak deváťáky přesvědčit, aby se i v závěrečném roce povinné školní docházky zajímali o vyučování. Jenže v situaci, kdy žákům vlastně o nic nejde, kdy mají studium jisté už předem, je to snaha velmi nevděčná.
Situaci ilustruje příklad vycházející žákyně naší školy, která po hodnocení v pololetí měla na přihlášce nedostatečnou z jednoho hlavního předmětu. Přesto rodičům této žákyně škola studium maturitního oboru doporučila. Když prý nebude jejich dcera na studium v 1. ročníku stačit, přeřadí ji do učebního oboru na téže škole. Budoucí studentka tedy žije v pohodě. Neučí se, na přijímací zkoušky se nepřipravuje a na konci roku jí hrozí nedostatečné z dalších předmětů.
A tak přijímací zkoušky popohánějí už jen těch několik dětí, které se hlásí na elitní školu, zpravidla na gymnázium, kde počet uchazečů až několikanásobně překračuje počet budoucích studentů. Ostatním dětem už přijímačky adrenalin nezvedají.
Oldřich Suchoradský
0 comments:
Post a Comment