Radek Sárközi: Alternativní návrh kariérního řádu – finální verze

Před několika měsíci Česká škola zveřejnila první pracovní návrh kariérního řádu od tehdy zakládaného Učitelského odborového klubu (UOK). Mezitím se k němu dle údajů UOK vyjádřilo 200 zástupců škol. Finální verzi návrhu nyní hodlá zakladatel klubu zaslat ministerstvu školství.

Shrnutí diskuze

Na začátku října jsem se rozhodl předložit k veřejné diskuzi vlastní návrh kariérního řádu jako reakci na dlouhodobou nečinnost ministerstva školství a ČMOS PŠ. Přestože se o jeho zavedení mluví minimálně od roku 1998 a Petra Buzková se nechala slyšet, že na jaře 2003 předloží vládě návrh příslušného zákona, nikdo se nezeptal řadových učitelů, zda kariérní řád chtějí a jakou podobu by měl mít. Nikdo také nepředložil informační materiál, jak je odměňování učitelů ošetřeno v zemích Evropské unie, aby si čeští učitelé mohli vybrat, který systém je jejich srdci nejbližší.

18. 10. 2002 jsem zveřejnil první verzi kariérního řádu, kterou připomínkovalo více než 200 ředitelů a učitelů základních i středních škol. Jejich náměty byly zařazeny do druhé verze. Tento materiál byl 11. 11. 2002 opět předložen k veřejné diskuzi a nesetkal se s žádnými výraznými výtkami, kromě vyjádření předsedy ČMOS PŠ Jaroslava Rösslera v rádiu BBC, že jde o pamflet… Konečná verze kariérního řádu se tudíž nijak výrazně neliší od druhé verze, pouze ji doplňuji o odpovědi na některé závažné dotazy týkající se zavádění kariérního řádu do praxe. Výslednou podobu chci předložit ministryni školství jako oficiální návrh Učitelského odborového klubu a doufám, že ho bude respektovat, protože jde o výsledek několikaměsíční veřejné diskuze, které se mohl zúčastnit každý.

Hlavní teze

1) Kariérní řád by měl zcela nahradit stávající tarifní systém, protože jsou oba způsoby odměňování vzájemně nekompatibilní. Tarifní systém je navíc demotivující (nenutí učitele zlepšovat metody práce ani zvyšovat si vzdělání), znevýhodňuje učitele, kteří se do školství chtějí vrátit (není jim uznána doba odpracovaná mimo školství jako součást praxe), a je v rozporu z mezinárodní Chartou učitelů z roku 1966 (v ní se požaduje, aby učitelé mohli získat maximální plat po 10 až 15 letech praxe, platné tabulky tuto dobu ale prodlužují na 32 let). Oproti tarifnímu systému je kariérní řád velmi efektivním motivačním nástrojem pro pedagogy a zároveň garantem růstu kvality vzdělávání.

2) Plat učitelů budou tvořit 3 složky – základní, nárokové a nenárokové. Základní složka bude vypočítána jako součet nástupního platu a příslušných atestací, které odpovídají vzdělání učitele. Nárokové složky obdrží učitel za činnosti nad stanovený úvazek, a to podle počtu studentů, s kterými pracuje, nebo doby, kterou s nimi stráví (např. třídnictví, exkurze, vedení školní knihovny atd.). Nenárokové složky budou plně v kompetenci ředitelů, kteří mohou zohlednit výsledky pedagogické práce konkrétních učitelů.

3) Pedagogové budou zařazeni do 3 kategorií podle dosaženého vzdělání – vychovatel, učitel a metodik. Vychovatel musí mít minimálně středoškolské vzdělání ukončené maturitní zkouškou a atestaci z pedagogického a psychologického minima. Ideální pro toto zařazení je absolvent střední pedagogické školy. Učitel musí mít vysokoškolské vzdělání v alespoň jednom aprobačním předmětu a atestaci z pedagogiky a psychologie. Ideální pro toto zařazení je absolvent pedagogické fakulty. Metodik musí mít takové odborné a pedagogické vzdělání, aby mu umožnilo kvalifikovaně se podílet na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků.

4) Financování kariérního řádu bude vícezdrojové – ze státního rozpočtu, rozpočtu zřizovatele a rozpočtu školy. Státní rozpočet bude garantovat výši základní složky platu, a to tak, že nástupní plat bude po zaokrouhlení na tisíce dolů odpovídat průměrné mzdě v zemi (nyní tedy 15 000 korun) a každá atestace bude znamenat 10  % z nástupního platu navíc. Škola bude mít nárok na plat pro 1 učitele na 20 žáků, vyšší počet učitelů bude moci dotovat zřizovatel školy. Zřizovatel školy odpovídá za zajištění nárokových složek platu, které budou stanoveny v minimální výši na žáka nebo na hodinu práce. Z rozpočtu školy může ředitel převést jakoukoliv částku navíc na platy učitelů (např. příjmy z pronájmu). Škola také může stanovit rodičovský příspěvek (školné) na nákup učebních pomůcek, otevření zájmových kroužků atd. Využití těchto peněz by mělo být pod kontrolou zástupců rodičů. Navýšení jednotlivých složek platu bude předmětem kolektivního vyjednávání na celostátní úrovni, v regionu a ve škole.

5) Atestace budou rozděleny podle typu do 3 kategorií – teoretické, praktické a dlouhodobé. Teoretickou atestaci lze získat na základě závěrečného testu (např. školské právo a management, evaluace výsledků vzdělávání). Praktickou atestaci lze získat na základě závěrečné zkoušky (např. ECDL, cizí jazyk). Dlouhodobou atestaci lze získat na základě trvalejších úspěchů v oboru (např. autorství učebnic, titul profesor).

6) Získání atestace bude svobodnou volbou každého pedagoga a získání jedné atestace nebude podmíněno absolvováním jiné. Získání atestace nemůže být podmíněno vstřícností ředitele. Všem učitelům musí být zajištěn rovný přístup k vyššímu vzdělání. Proto nelze atestace udělovat pouze na základě docházky do nějakého krátkodobého kurzu, ale pouze centrálními testy a zkouškami, které budou vypisovány několikrát ročně a učitelé si je budou platit sami. Učitel ovšem musí mít právo zúčastnit se přípravného kurzu k dané zkoušce.

7) Udělování atestací bude mít na starost Atestační rada. Atestační radu budou tvořit zástupci vysokých škol, pedagogických center, institucí zřizovaných ministerstvem školství a dalších vzdělávacích institucí. Atestační rada stanoví, které atestace budou moci učitelé získat a za jakých podmínek. Možnost udílet atestace budou mít organizace zastoupené v Atestační radě.

8) Pracovní dobu učitele budou tvořit 3 složky – přímá výuka, didaktická příprava a další vzdělávání. Pracovní doba musí učiteli umožnit jeho další vzdělávání. To lze zajistit tak, že přímá výuka bude tvořit 20 vyučovacích hodin rozdělených do 4 dnů v týdnu, 5. den bude vyhrazen pro účast na kurzech, suplovací pohotovosti a studium v knihovnách. Didaktická příprava na vyučovací hodiny bude tvořit zbytek pracovní doby.

9) Zavedení kariérního řádu si vyžádá přechodnou dobu, během které si budou muset někteří učitelé doplnit příslušné vzdělání. V současné době učí na školách asi 10 000 zaměstnanců s nedostatečnou kvalifikací. Tito lidé si budou muset ve stanovené lhůtě 1 až 5 let doplnit vzdělání, které odpovídá jejich kariérnímu zařazení (vychovatel, učitel, metodik). Pokud to nezvládnou, budou muset školství opustit. Měly by pro ně být ovšem připraveny speciální programy, které by jim rychlé získání kvalifikace umožnily.

10) Kariérní řád bude platit pro pedagogy ve všech mateřských, základních a středních školách, tedy i soukromých. Neřeší platový postup ředitelů, inspektorů, pracovníků pedagogických center, vysokých škol a dalších zaměstnanců působících ve školství, ale umožňuje  využití i v případě těchto povolání. Lze též doporučit, aby při konkurzních řízeních na uvedená místa byly využívány vybrané atestace, jejichž získání je předpokladem ke kvalitnímu vykonávání daných funkcí. Kvalifikační požadavky by měly platit i pro osoby, které chtějí podnikat ve vzdělávání na živnostenský list.

11) Zavedení kariérního řádu je podmíněno skokovým navýšením rozpočtu školství, tato investice by se ale měla vyplatit, protože přinese obrovské zvýšení kvality výuky. Toto rozhodnutí je zcela politické a závisí na prioritách vlády a parlamentu.

Tabulka k bodu 4

	Zařazení	Požadavky	Plat (100  % = 15.000 korun)
1	vychovatel	maturita + atestace z pedagogického a psychologického minima	60  % + 10  % za každou atestaci
2	učitel	vysokoškolské vzdělání + atestace z pedagogiky a psychologie	100  % + 10  % za každou atestaci
3	metodik	vysokoškolské vzdělání (magistr) – státní zkouška z pedagogiky, psychologie a aprobačních předmětů + určené atestace	100  % + 10  % za každou atestaci

Tabulka k bodu 5 

Atestace A (teoretické)	Atestace B (praktické)	Atestace C (dlouhodobé)
Například: lektor akreditovaného programu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků; školské právo a management; evaluace výsledků vzdělávání (tvorba testů atd.)	Například: světový jazyk (TOEFEL…); počítačová gramotnost (ECDL); komunikační výchova; pedagogické a psychologické poradenství	Například: autorství učebních textů; odborná publikační činnost; vyšší titul než magistr; lektor pedagogické praxe (studenti, začínající učitelé)

Modelové příklady

Zaměstnanec základní školy vystudoval v roce 1980 Pedagogickou fakultu UK (aprobace dějepis – zeměpis). Má vysokoškolské vzdělání, atestace z pedagogiky a psychologie mu bude přiznána automaticky, jeho zařazení v rámci kariérního řádu tedy bude učitel.

Stejně na tom bude jeho manželka působící na gymnáziu, která vystudovala Filozofickou fakultu UK (obor český jazyk a literatura) a v rámci specializace vykonala závěrečné zkoušky z pedagogiky a psychologie. Přestože nemají charakter státní zkoušky, budou jí automaticky uznány jako atestace z pedagogiky a psychologie.

Její kolega vystudoval ČVUT (obor informatika). Nemá tedy titul magistr, ale inženýr. Zkoušky z pedagogiky a psychologie neskládal. Aby mohl ve škole zůstat, musí si během stanovené přechodné doby doplnit příslušnou atestaci z pedagogiky a psychologie. Akreditační rada mu nabídne různé formy studia (dálkové, denní) a termíny závěrečných zkoušek. Pokud je včas složí, bude dostávat o 10  % více než jeho kolegyně, protože mu bude informatika uznána jako akreditace z počítačové gramotnosti.

Radek Sárközi