V úterním článku jsme psali o Linuxu jako alternativě pro školní server, která poskytuje řadu výhodných funkcí. V navazujícím příspěvku se podíváme na konkrétní řešení takové sítě.
Je samozřejmě nad možnosti jednoho článku detailně téma rozpracovat (zde bych doporučil například stránky firmy www.compexdata.cz), ale pokusím se krátce shrnout jedno z ukázkových řešení, tak jak bylo prezentováno na semináři, který jsme minulý týden pořádali s výše uvedenou firmou na Ostravské univerzitě. Řešení odpovídá požadavku na vysoký výkon sítě, dlouhou životnost a současně snadnou údržbu i dostupnou cenu.
Jak drátovat?
Velký pokrok ve vývoji elektroniky v posledním roce odsoudil do propadliště dějin ještě donedávna využívané huby. Je paradoxní, že tato zařízení jsou u některých modelů dokonce i dražší než výrazně inteligentnější switche. Cenový vývoj šel dokonce tak daleko, že si dnes můžeme dovolit zakoupit pro potřebu školy i zařízení s managementem s podporou Gigabit Ethernetu.
Lze tak vybudovat výkonnou síť pro desítky až stovky uživatelů. Standardní provedení takovéhoto zařízení umožňuje připojení 24 Fast Ethernet zařízení a dvou Gigabit Ethernetových metalických nebo optických páteří. Gigabit Ethernetem je připojen také centrální server. Takto konfigurovaná síť umožňuje bez problémů přenášet i extrémně náročná multimédia. Nepotřebujete žádná CD ve stanicích, stačí jen síťová multilicence a vše je dostupné 24 hodin denně všem bez omezení.
Dobrý server je opravdový základ
Je otázkou, co lze nazvat dobrým serverem. Na naší škole máme výborné zkušenosti se zařízeními od firmy DELL, HP/Compaq. Jde o servery postavené na architektuře Pentium 2 až Pentium 4 s výkonným SCSI diskem a řadičem ADAPTEC, který společně s 256 až 512 MB ECC RAM udává serveru ten správný výkon.
Obr. 1: Kaskádové zapojení počítačové sítě Fast Ethernet/Gigabit Ethernet
Samozřejmostí by dnes již měl být integrovaný Gigabit Ethernet síťový adaptér. Server plní všechny důležité funkce sítě.
Vlastní síť může být řešena kaskádovanými switchy pomocí metalické nebo páteřní optické kabeláže. Jednodušším řešením, pokud dodržíte požadované vzdálenosti, je využití centrálního stohovaného switche. Tato vzdálenost je u metalické kabeláže do jednoho sta metrů skutečné délky vodiče a u optické kabeláže podle provedení až několik kilometrů.
Obr. 2: Stohované, levnější řešení vhodné pro méně rozsáhlé sítě
Linux na serveru
V našem řešení uvažujeme pouze s využitím Linuxu jako serveru. U stanic je to vždy otázka požadavků na aplikační software. Co nám tedy serverový Linux přímo poskytne svými integrovanými funkcemi z distribuce (pro RedHAT 8):
- Komunikaci s lokálními stanicemi prostřednictvím TCPIP protokolu.
- Připojení interní sítě na internet pomocí NAT překladače adres. Správu domény a doménových jmen.
- Dynamické přiřazování IP pro konfiguraci zařízení v síti pomocí DHCP démona.
- Poskytování dat do interní sítě a jejich sdílení uživateli pomocí SAMBA serveru.
- Poskytování uživatelských dat podle potřeby a jejich distribuci pomocí FTP serveru.
- WEB server pro potřeby intranetu a internetu.
- Poštovní server pro příjem a odesílání pošty pomocí SMTP, IMAP a POP3.
- Nástroje pro vzdálenou administraci serveru pomocí VNC démona a SWAT.
- Distribuční server záloh pro administrační řešení REPAIR 2000.
Vzhledem k jednotnému komunikačnímu protokolu TCPIP můžete na tento server připojit téměř libovolný operační systém. V našem případě připadá v úvahu DOS, Windows, MAC OS, Linux apod. Lze samozřejmě sdílet i tiskárny připojené přímo na server nebo vzdálený tiskový server.
Petr Fořt
0 komentářů:
Okomentovat