Česká škola: Ondřej Neumajer: Informační gramotnost učitelů na dánský způsob

Ve světle rodící se staronové metodiky pro kurzy Z, S a P v rámci SIPVZ je zajímavé rozhlédnout se, jak taková školení dělají za humny. V Dánsku jsou přesvědčeni, že učitelé by se měli počítačovým dovednostem učit společně s tím, jak informační technologie skutečně zapojit do výuky svých předmětů. Následování hodný příklad.

Dánské ministerstvo školství vyhlásilo v roce 1998 pětiletý Akční plán ICT ve vzdělávacím systému. Strategie tohoto plánu je rozdělena na pět oblastí:

žáci a studenti a ICT
učitelé a ICT
předměty a ICT
rovný a pružný přístup k celoživotnímu učení
koordinace mezi výzkumem v oblasti ICT a školstvím

Jedním z cílů Akčního plánu je předsevzetí, že do roku 2003 musí všichni učitelé dosáhnout přiměřené, relevantní, měřitelné a sourodé pedagogické ICT kvalifikace tak, aby byli schopni zajistit dostatečnou integraci ICT do všech předmětů na všech stupních vzdělávání. Jako prostředek ke splnění tohoto cíle byl vytvořen decentralizovaný model vzdělávání zajišťovaný a podporovaný lokálními partnery. Pro tento systém byl použit název Pedagogická ICT licence (The Pedagogical ICT Licence).

Pedagogická ICT licence – učitelské ECDL

Pedagogická ICT licence je doškolovací systém vzdělávání pro učitele, který kombinuje integraci ICT do pedagogického procesu se školením základních ICT dovedností. Model totiž vychází z přesvědčení, že oba jmenované prvky musejí jít ruku v ruce.

Aby byl systém natolik robustní a mohlo jím efektivně projít příslušné množství dánských učitelů, byl zvolen systém distribuovaných kurzů, který stojí na dvou zásadách:

faktická organizace kurzů není uskutečňována centrálně, takže není obtížné proškolit větší množství učitelů v kratším období;
samotné kurzy probíhají na krajské nebo místní úrovni, což samo o sobě podporuje a motivuje větší zapojení mnoha zúčastněných stran.

Původně byl tento systém vzdělávání a první Pedagogická ICT licence Skole–IT určen pro učitele základních a nižších středních škol. Jelikož systém prokázal značnou robustnost a efektivitu, byla tato první ICT licence modifikována a adaptována i na dalších sedm vzdělávacích úrovní, které dánský systém využívá.

Podle statistiky z března 2002 zajišťovalo ICT licence 160 školicích středisek a kurzy vyučovalo 800 lektorů. Celkem k tomuto datu prošlo kurzy 35 tisíc učitelů (ke konci roku 2002 to již bylo 45 tisíc) a bylo realizováno na 2 tisíce kurzů. 19 tisíc účastníků licenci již získalo, zbytek na jejím získání pracoval.

Organizace kurzů

Koncepce každé Pedagogické ICT licence je kontrolována politickým řídícím výborem, ve kterém jsou reprezentanti ministerstva školství, odborových svazů, profesních asociací učitelů, obecních a krajských úřadů a dalších důležitých institucí na poli vzdělávání. Tato řídící komise je zodpovědná za celkový vývoj, implementaci a udržování své ICT licence. Existence tohoto výboru má dále ten význam, že od prvopočátků je veškerá diskuse na téma nových kurzů, jejich obsahu, zájmu o ně, atd. vedena na politické úrovni. V okamžiku, kdy je kurz po obsahové stránce připraven, může být okamžitě realizován.

Pedagogická ICT licence je financována z centrálních zdrojů, nicméně samotné školení je placeno lokálně. To znamená, že zřizovatelé škol hradí školné za své učitele v kurzech a dále kompenzaci za dobu, kterou učitelé na kurzech strávili. Některé kraje použily takový model, kdy učitelé jako kompenzaci obdrželi osobní počítač. Výsledkem získané Pedagogické ICT licence by pro většinu učitelů mělo být i navýšení mzdy.

Ministerstvo školství neukládá pro učitele získání Pedagogické ICT licence jako povinnost. Přesto značné množství zřizovatelů (obecních či krajských úřadů) vyžaduje po svých učitelích tento certifikát. V roce 2001 a 2002 mohly základní a nižší střední školy nebo obecní úřady žádat o získání státního grantu, z jehož prostředků bylo možné uhradit náklady na školení učitelů (poplatek školicímu středisku).

Jak jsou kurzy vedeny

Každá ICT licence začíná úvodním šestihodinovým setkáním, kdy se účastníci kurzu sejdou a seznámí sami mezi sebou, s obsahem kurzu a mají možnost diskutovat společně s lektorem (daleko přesnější by bylo použít výraz facilitátor) cíle kurzu. Součástí prvního dne je také seznámení s těmi nejzákladnějšími technickými prostředky ICT, které determinují další pokračování v kurzu.

Následující části kurzu jsou založeny na týmové práci vedoucí k rozvoji kompetencí a jako bazální komunikační prostředek zde figuruje Internet. Flexibilita tohoto řešení nabízí účastníkům pružnou organizaci studia podle jejich individuálních potřeb a možností.

Frekventanti kurzů jsou lektorem motivováni k tomu, aby popisovali a dokumentovali vyučovací metody, které integrují ICT, a následně vytvořili určitý postup, který iniciuje použití takovýchto didaktických metod a aktivit. Učitelé spolupracují v týmech po dvou až čtyřech a diskutují nad vhodnými příklady z praxe. Společně se snaží nastínit situace ve vyučování, ze kterých budou vycházet při přípravě své vlastní práce.

Osnovu nebo rovnou koncept některé vlastní vyučovací aktivity poté tým odešle prostřednictvím internetu svému lektorovi k připomínkování. Lektor se detailně seznámí s obsahem, okomentuje jej a nabídne návrhy, jakým směrem svoji práci dále směrovat. Poté, co tým tuto zpětnou vazbu obdrží, pokusí se v duchu navržených změn svoji práci dokončit a již finální verzi opětovně zašle lektorovi. Mezi odesláním konceptu a přijetím závěrečné práce samozřejmě probíhá oboustranná komunikace k dílčím problémům (reaguje na elektronické dotazy nejpozději do 24 hodin). Přijaté a uznané práce lektor umisťuje na webovou prezentaci příslušného pracovního týmu.

Zajímavostí je skutečnost, že pokud učitel působí jako lektor těchto kurzů na své vlastní škole a učí své vlastní kolegy, pak musí školicí středisko uzavřít smlouvu s dalším, tentokráte externím lektorem, který přebírá hodnocení závěrečné práce. Tím se minimalizuje možný protekcionismus.

Složitost práce je vždy individuální a záleží na složení týmu – úroveň obtížnosti zkrátka není jednoznačně stanovena. Důraz je kladen na samotný proces tvorby práce a na skutečnost, že každý učitel má možnost se naučit něco nového.

Výše popsaný model funguje pro každý z osmi modulů, které účastník absolvuje v rámci své ICT licence v časovém rozpětí minimálně 24 a maximálně 52 týdnů. Celkem tedy každý účastník spolupracuje na vytvoření osmi závěrečných prací. Některé Pedagogické ICT licence počítají ještě s dalším prezenčním dnem ve formě workshopu, který se uskuteční po prvním nebo druhém modulu.

Učební a podpůrné materiály

Vzhledem k e-learningovému charakteru kurzů je velká pozornost věnována učebním a dalším podpůrným materiálům. K dispozici jsou cvičení zaměřená na dovednosti práce s ICT, ale i příklady a případové studie vhodného využití ICT ve výuce. Úplným začátečníkům jsou k dispozici instruktážní CD-ROMy, které popisují základní ovládání počítače. Všechna cvičení a manuály jsou nezávislá na platformě (nezáleží tedy, zda učitelé používají na svém počítači Windows, Linux nebo například Mac OS). Každé Pedagogické ICT licenci je věnován speciální web, na kterém se nacházejí veškeré informace.

UNI-C neboli The Danish IT Centre for Education and Research stálo u zrodu Pedagogické ICT licence a jeho úkolem je vývoj a údržba síťových služeb pro tato školení – informační systém obsahující veškerou agendu od evidence lektorů, přes údržbu uživatelských účtů jednotlivých učitelů, až po webové stránky.

Pedagogická ICT licence pro učitele základních škol

K získání této licence musí učitelé absolvovat nejdříve tři moduly povinné, poté si vyberou čtyři volitelné moduly z celkové nabídky devíti a na závěr absolvují poslední osmý povinný modul.

Povinné moduly jsou: vyhledávání a třídění informací na internetu, základy práce s textem, elektronická komunikace a spolupráce prostřednictvím počítačové sítě, nové metody ve vyučování.

Volitelné moduly: počítačové zpracování obrazu, tabulkový kalkulátor, multimediální prezentace, publikování na webu, databáze, modelování a simulace, DTP, předmětově zaměřený software, nové pracovní metody ve vyučování a jejich aplikace s pomocí ICT.

Jak napovídá seznam, nabídka na výběr je poměrně široká. Učitelé se mohou soustředit na moduly, které mají pro jejich vyučovací aprobaci význam, a naopak se vyhnout modulům, jejichž cíle již do jisté míry ovládají.

Lektoři musejí být učitelé

Za účelem dodržení kvality musí každý lektor projít certifikací. Musí se jednat o praktikujícího učitele a musí se profesionálně zabývat problematikou, kterou v rámci Pedagogické ICT licence vyučuje. Kromě toho musí být sám držitelem Pedagogické ICT licence a musí absolvovat pravidelné speciální kurzy pro lektory. V případě neúčasti platnost certifikace propadá. Všichni lektoři jsou přihlášeni do elektronické konference pro ICT licenci, kterou vyučují. Díky tomu jsou v denním kontaktu se svými kolegy. K dispozici mají též velmi detailně propracovaný manuál popisující všechny aspekty lektorovy práce.

Tento článek vznikl zkrácením rozsáhlejšího materiálu dánském doškolovacím systému pro učitele. Jeho plné znění bude zveřejněno na stránkách Učitelského spomocníka (www.spomocnik.cz).

Další informace na webu:

Dánské ministerstvo školství – http://www.umv.dk
Informační a komunikační technologie v evropských vzdělávacích systémech (EURYDICE) – http://www.eurydice.org
Information and Communication Technologies in the Education System, Action plan for 1998-2003 – http://pub.uvm.dk/1998/ICTstrat/1.htm
SCHOOL-ICT – Pedagogical ICT Licence – http://www.school-ict.org, http://www.skole-it.dk
UNI-C – The Danish IT Centre for Education and Research – http://www.uni‑c.dk