Dotaz: Pokud ředitel školy umístí fotografii učitelského sboru na internet, musí se každého z učitelů zeptat (či si nechat podepsat), že s uveřejněním souhlasí? Jak je to s uveřejňováním fotografií na webových stránkách školy, na kterých jsou žáci nebo učitelé? Je potřeba jejich souhlas s uveřejněním?
Odpověď na uvedený dotaz je podle našeho názoru nutno vyvodit z ustanovení § 11 a § 12 zákona č. 40/1964, Občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno:
§ 11:
- Fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy.
§ 12
- Písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením.
- Svolení není třeba, použijí-li se písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky nebo obrazové a zvukové záznamy k účelům úředním na základě zákona.
- Podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy se mohou bez svolení fyzické osoby pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též pro vědecké a umělecké účely a pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství. Ani takové použití však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby.
- Svolení není třeba, použijí-li se písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky nebo obrazové a zvukové záznamy k účelům úředním na základě zákona.
Citované ustanovení § 11 upravuje právo na ochranu osobnosti (též označované jako všeobecné osobnostní právo) fyzické osoby, a to jako právo jednotné. Jeho funkcí je zabezpečit v občanskoprávní oblasti ochranu respektování osobnosti fyzické osoby a její individuální integrity jako nutnou podmínku její důstojné existence i jejího celkového svobodného rozvoje. V tomto jednotném rámci práva na ochranu osobnosti existují jednotlivá dílčí práva, která zabezpečují občanskoprávní ochranu jednotlivých hodnot (stránek) osobnosti fyzické osoby jako neoddělitelných součástí její celkové fyzické a psychické integrity. Z textu citovaného ustanovení plyne, že jednotlivá dílčí práva na ochranu osobnosti fyzické osoby musí být chápána pouze jako příkladná. Do rámce všeobecné úpravy § 11, s ohledem na demonstrativní výčet jednotlivých dílčích práv, patří nesporně i právo na podobu (a to jak na zachycení vlastní podoby zobrazením, tak právo k podobizně). Obsahem práva na podobu je užívací a dispoziční právo subjektu ve vztahu k zachycení jeho podoby. Ve smyslu pozitivním zahrnuje toto právo oprávnění subjektu zachytit svou podobu a udělovat jiným svolení k jejímu zachycení. Ve smyslu negativním toto právo zahrnuje oprávnění bránit se proti neoprávněnému zachycení podoby ze strany jiného subjektu.
Obsahem práva k podobizně a k obrazovému snímku (§ 12 OZ) je užívací a dispoziční právo subjektu ve vztahu k podobizně. Toto právo zahrnuje ve smyslu pozitivním oprávnění používat jakýmkoli způsobem podobiznu sám, a to v originále nebo v rozmnoženinách, které zhotoví, právě tak jako udělovat jiným subjektům k takovému použití svolení. Ve smyslu negativním zahrnuje oprávnění bránit se proti neoprávněnému použití podobizny (obrazového snímku).
Subjektem práva k podobizně je vždy zobrazená osoba, popř. po její smrti osoby uvedené v § 15 OZ.
Je účelné připomenout, že subjektem práva na ochranu osobnosti (včetně práva na podobu) může být toliko fyzická osoba. Právo na ochranu osobnosti podle § 11 a násl. OZ náleží každé fyzické osobě bez rozdílu, tedy i nezletilé fyzické osobě. Vznik tohoto práva (a dalších práv) spadá časově v jedno se vznikem způsobilosti fyzické osoby k právům (viz § 7 odst. 1 OZ, že způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti vzniká narozením).
Své právo realizuje oprávněný především dispozičním právním úkonem, jímž uděluje svolení k zachycení podoby, popř. k použití podobizen a jiných obrazových snímků. Pro toto svolení není předepsána žádná forma. Svolení nemusí být dáno výslovně; může k němu dojít též tzv. konkludentním jednáním (popř. i opomenutím), jestliže nevzbuzuje pochybnost o tom, že oprávněný chtěl skutečně dát svolení (§ 35 odst. 1 OZ).
Z citovaných ustanovení občanského zákoníku a jejich výkladu podle našeho názoru jednoznačně vyplývá, že i k zveřejňování fotografií osob způsobem uvedeným v dotaze je třeba jejich souhlasu (příp. souhlasu zákonných zástupců žáků).
Vít Berka
0 komentářů:
Okomentovat