Mimo obor svého vzdělání dnes pracuje každý třetí absolvent střední školy a tento trend se i nadále prohlubuje. K tomuto ne příliš optimistickému poznatku dospěla poslední studie s názvem „Shoda vzdělání a vykonávaného zaměstnání“, kterou ve čtvrtek zveřejnil Národní ústav odborného vzdělávání.
Například dvě třetiny maturantů-strojařů pracuje v zaměstnáních, která nesouvisejí s jejich odborem, kterému se během svého středoškolského studia věnovali. Téměř čtyřicet procent vyučených absolventů do 24 let pracuje v zcela jiné oblasti, než v jaké získalo výuční list.
Autor studie Jiří Vojtěch z NÚOV přitom uvádí, že průměrná hodnota shody dosaženého vzdělání a vykonávané profese mírně přesahuje 40 % a je vyšší spíše u starších zaměstnanců. Míra shody vzdělání a zaměstnání, která se snižuje s věkem absolventů, je podle něj ukazatelem profesní stability starších pracovníků. Přes třicet procent všech absolventů získanou kvalifikaci ve svém zaměstnání vůbec neuplatní, dalších deset procent uplatní znalosti a dovednosti pouze zčásti. “Ve srovnání s rokem 1996 je zřejmý pokles úplné shody vzdělání a zaměstnání a naopak zvyšování podílu absolventů, jejichž zaměstnání je v hrubé neshodě se získaným vzděláním,” říká Vojtěch.
A – úplná shoda: absolvent je pro uvedenou práci přímo připravován
B – částečná shoda: absolvent není pro uvedenou práci přímo připravován, ale jeho uplatnění je odpovídající, přiměřené (např. absolvent skupiny strojírenství pracuje jako důlní či hutní technik)
C – dílčí neshoda: absolvent není pro uvedenou práci připravován, ale lze předpokládat, že získané znalosti a dovednosti alespoň zčásti uplatní (např. absolvent skupiny stavebnictví pracuje jako obchodní agent)
D – hrubá neshoda: uplatnění absolventa v této činnosti je v protikladu s přípravou, své kvalifikace vůbec nevyužije (např. absolvent skupiny technická chemie pracuje jako barman, sekretářka)
Výsledky studie podle ředitele NÚOV Miroslava Procházky na druhé straně ovšem prokazují schopnost absolventů přizpůsobovat se měnícím se podmínkám a požadavkům současného trhu práce. “Školství nemůže okamžitě reagovat na prudké změny nabídky a poptávky po určitých oborech vzdělání. Musí ale produkovat takové absolventy, kteří se s těmito změnami úspěšně vyrovnají,” tvrdí Procházka.
Značné rozdíly v uplatnění získaného vzdělání panují mezi jednotlivými obory. Vysokou míru úplné shody mezi vzděláním a zaměstnáváním vykazují zdravotnické obory (u nejmladších absolventů 83 %). V hodnotách značné neshody vedou zejména nejmladší absolventi čtyřletých studijních oborů s maturitou. Naopak u vyučených absolventů vyučených ve tříletých učebních oborech nalezli autoři studie nejvyšší hodnoty úplné shody. Dobře se v oboru uplatňují také absolventi učebních strojírenských oborů, oborů zpracování dřeva a osobních služeb. Obdobná míra shody je u absolventů maturitních oborů skupin gastronomie, hotelnictví a turismus. Naopak varující výsledky přinesla analýza učebních oborů kožedělné a obuvnické výroby, textil a oděvnictví a dále v oborech elektrotechnických a chemických.
Studie Shoda dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání tak znovu potvrdila paradoxní situaci odborného vzdělávání – hodnoty hrubé neshody často přetrvávají u těch skupin oborů, o které zaměstnavatelé projevují velký zájem a poukazují na nedostatek žáků a studentů v oborech (např. stavebnictví nebo strojírenství). “Ukazuje se, že problémem není nedostatečná nabídka škol a nepomůže umělé navyšování počtu žáků těchto oborů. O vzdělání v dané skupině oborů nemají zájem sami žáci a jejich rodiče, a navíc si mnozí žáci po absolvování najdou jiné zaměstnání,” dodává Jiří Vojtěch.
Jedna z cest jak zatraktivnit odbornou přípravu a jak také zajistit požadovanou kvalifikaci budoucích absolventů, je podle autorů studie zapojování zaměstnavatelů do tvorby vzdělávacích programů. Jako klíčovou se ukazuje také kvalitní výchovné a kariérové poradenství na základní škole, kde se žáci rozhodují o volbě profese.
Studii Shoda dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání naleznete zde.
redakce
0 komentářů:
Okomentovat