Když jsme v rámci SIPVZ dostali novou počítačovou učebnu, chtěli jsme, aby odpovídala platným hygienickým normám i dalším ergonomickým požadavkům. Pátrali jsme tedy po vhodných informačních zdrojích a zajímali se, po čem „šla“ hygienická kontrola, která proběhla v některých okolním školám. Zde jsou výsledky.
V čem je problém ?
Vždyť zásady pro výrobu a užívání školního nábytku jsou obecně známé, výrobci i školy je dlouhodobě využívají. Problematika počítačových pracoven je ovšem specifická. Zdaleka se tu nejedná o klasickou školní třídu. Prostor je zaplněn přístroji a přitom má současně sloužit jako běžná třída pro výklad učitele, jejíž součástí je bezprašná tabule nebo alespoň zpětný projektor.
V tak malém prostoru se během dopoledne střídají žáci velmi rozdílného věku, a tím i tělesných parametrů. Třeba na naší škole to jsou žáci od prvňáčků až po žáky s tělesnými parametry dospělých v třídách devátých. Jak zajistit, aby nábytek i uspořádání pracovny vyhovovalo všem? To je úkol takřka neřešitelný!
My jsme se rozhodli situaci zatím řešit kompromisem. Starou pracovnu s dosud užívanými počítači jsme vyhradili mladším dětem - žákům do 5. ročníku. Novou, vybavenou Indošem pak starším žákům od 6. do 9. třídy. Ani to není ideální řešení a rozhodně není trvalé. Vždyť přístup k internetu mají v nové pracovně pouze ti starší a mladším je zatím zapovězen.
Pátrání po předpisech
AutoCont dodal v balíčku tiskových materiálů k Indoši podklady s titulem Rozměry a ergonomie pracovního místa. Jsou zde ale uvedeny jednoznačné parametry, které lze v konkrétních podmínkách školy jen obtížně splnit. Chybí limit, v němž je možné z hlediska hygieny dítěte zvolené rozměry ještě tolerovat jako vyhovující.
Pátrali jsme tedy v dostupné literatuře. Zdrojů bylo poskrovnu. V publikaci Miroslavy Černochové s názvem Využití počítačů při vyučování, vydané Portálem v roce 1998, jsme se v kapitole označené Počítač a hygiena práce dozvěděli hlavní zásady. Když jsme sháněli podrobnější údaje, které nabízí v knize uvedená Směrnice č. 46, sv. 39/1978 Sb. o hygienických požadavcích na pracovní prostředí, bylo nám na hygienické správě řečeno, že jde o předpisy zastaralé, dnes již neplatné.
Každopádně jsme ale chtěli upravit místnost a objednat nábytek do nové pracovny tak, aby odpovídal zásadám ergonomie a nepoškozoval dlouhodobým užíváním pracovního místa zdraví žáků. V tomto smyslu nám značně pomohla publikace Petry Zemanové Jak si zachovat zdraví u počítače, vydaná nakladatelstvím Computer Press v roce 2001. Spíše než souhrn zásad pro zřízení takového pracoviště však tato užitečná knížka obsahuje návody na cvičení, jak odstranit potíže, se kterými se uživatel při dlouhodobé práci u počítače setkává. (Viz též recenzi knihy Počítače a zdraví; pozn. red.)
Dalším vodítkem se nám stal článek na České škole Uspořádání počítačové učebny a mýtus o zářících monitorech z března letošního roku. Rozsáhlá diskuse k článku potvrdila rozmanitost názorů a nemožnost určení jednoznačného řešení.
Nakonec jsme se paradoxně nejvíce dozvěděli z Příručky bezpečnosti a pohodlné obsluhy, kterou jsme našli přiloženou u počítačů COMPAQ dodaných na školu. Vznikla prý po žalobě a prohraném soudu s jednou z uživatelek, která zažalovala firmu, že ji předem neupozornila na možná rizika práce s počítačem. V příručce jsou popsány (a doplněny četnými fotografiemi) zásady hygieny při užívání počítače.
Hygienická kontrola na škole
Na sousedním okrese byla na několika školách provedena prověrka dodržování hygienických pravidel provozu v počítačových pracovnách. Výsledky jsou pro školy, ale i děti a rodiče alarmující. Na každé škole se našlo hodně závad, které hygienickým zásadám odporují.
Zjišťoval jsem si požadavky, podle nichž byly pracovny ve školách kontrolovány – jde o normu zpracovanou Ministerstvem zdravotnictví. Tuto normu naleznete v plném znění na webu Jednoty školských informatiků nebo v Učitelských novinách, zde jsou hlavní parametry, které byly na zmíněných školách kontrolovány:
- orientace oken učebny nejlépe na sever, SV, SZ;
- plocha na osobu nejméně 2 m2;
- vzduchová kostka na osobu minimálně 6 m3;
- vzdálenost monitoru od očí 50-60 cm, jeho horní okraj ve výšce očí;
- výška obrazovky nad zemí 90-115 cm;
- klávesnice na desce nebo výsuvná, 70-85 cm nad podlahou;
- obrazovky bez zrcadlení;
- volná pracovní plocha stolu minimálně 60x30 cm;
- povrch desky matný, ve světlých barvách;
- nastavitelná výška židle s opěrkou, s kolečky po zemi (není podmínkou);
- 1 počítač nejvíce na 2 žáky;
- při řešení umístění počítačů v řadách dodržet vzdálenost 1 m mezi řadami stolů;
- malba v místnosti matná a světlá, nejlépe bílá;
- čistitelná podlaha, koberec není vhodný;
- teplota vzduchu mezi 20o – 26 oC, možná regulace topení;
- vlhkost vzduchu koncem vyučovacího dne 40-60 %;
- na regulaci světla žaluzie, závěsy nebo rolety;
- hladina osvětlení v místnosti minimálně 300 luxů;
- pitná tekoucí voda v místnosti.
Je pravda, že jednotliví žáci tráví v počítačové pracovně jen omezenou dobu. Naopak doma tráví u svého počítače, možná za horších hygienických podmínek, daleko větší čas. Přesto má dodržování uvedených parametrů svůj význam. Pomineme-li možné důsledky kontroly pro vedení školy, můžeme hovořit i o výchovném vlivu na žáky, kteří ve škole přejímají zásady práce s počítači, jež budou uplatňovat ve svém dalším životě. Otázkou je, zda školy budou mít dostatek prostorových a finančních možností, aby požadované parametry byly schopny zajistit a naplňovat.
Oldřich Suchoradský
0 comments:
Post a Comment