Vít Šebor: Nemalé ambice Jednoty školských informatiků

Jaké jsou cíle, připravované projekty, vztahy s ministerstvem i možnosti členů nedávno založeného profesního sdružení přibližuje Daniel Janata, ředitel ZŠ Horáčkova a mluvčí jednoty v rozhovoru pro Českou školu. Vstoupit, nevstoupit, počkat…? Posuďte sami. První otázka by asi měla znít: Proč vznikla Jednota školských informatiků?
Jednota školských informatiků je v podstatě pokračovatelem předcházejících aktivit, které probíhaly zhruba od podzimu 2001 v souvislosti se Státní informační politikou ve vzdělávání. Je dalším logickým krokem po Zlenické iniciativě a Petici k realizaci SIPVZ a těsnějším zformováním určitého okruhu lidí, kteří na této půdě pracovali.

Kdo jsou tedy zakládající členové?
Jsou to předseda Pavel Knobloch, místopředseda Ondřej Neumajer, tajemnice Lenka Suchánková, dále David Hawiger, Martin Grombiřík, já … a omlouvám, jestli jsem na někoho zapomněl, ale všechny informace najdete na našich webových stránkách.

Předchozí aktivity, které jste jmenoval, měly spíše neformální charakter. Jaká je právní podoba dnešní jednoty?
Jednota je občanské sdružení, které je součástí nadnárodní společnosti ACM Chapter, což je sdružení lidí pracujících kolem informatiky, které vzniklo v Americe již před několika desítkami let. Myslíme si, že tento model nám umožňuje stát se součástí dejme tomu nadnárodního celku, ve kterém se pracuje s určitými zkušenostmi a vědomostmi.

Představme si, že jsem poněkud nedůvěřivý učitel informatiky. Zaplatím vám členský poplatek – a co mohu od vás, jako svého profesního sdružení, na oplátku očekávat?
Výhody členství vyplývají z cílů Jednoty školských informatiků. V prvé řadě je to možnost stát se partnerem pro nejrůznější jednání s dalšími stranami a podílet se na vytváření image informatiků. Pak se snažíme vytvořit i viditelné výhody, jako jsou slevy na různé členské akce, semináře a konference. Dále je to možnost podílet se na rozvoji našeho serveru www.jsi.cz, kde mají členové právo publikovat, mohou se zapojovat do řízených a pro veřejnost uzavřených diskuzí a podobně. Samozřejmě mají právo rozhodovat o věcech, které budou v jednotě probíhat, a mít přístup ke všem informacím nebo doporučením. To jsou takové obecné výhody. Mně osobně se líbí podíl na konkrétních projektech, které jednota připravuje. Informatika v České republice je svým způsobem nepopsaný list papíru a myslím si, že právě aktivní participace, podíl na tvorbě těchto projektů, by mohl být tím největším důvodem.

Jednota byla oficiálně založena v dubnu tohoto roku na semináři v Sedmihorkách. Kolik má již členů?
Dneska je to kolem 80 členů. Ale až poslední dobou, řekněme od září, se snažíme prezentovat, co se od dubna vytvořilo. Počítáme s tím, že se nám členská základna začne právě ve chvíli, kdy předkládáme určité aktivity, rozšiřovat. My jsme nechtěli hned od počátku veřejně vystoupit jen s nějakými proklamacemi a sliby, chtěli jsme nabídnout konkrétní projekty a funkční server, který je nyní krátce v plném provozu.

Na České škole jsme již informovali o projektu Linux do škol, lidé mohou navštěvovat váš web – má jednota ještě další želízka v ohni?
Ještě chystáme jeden projekt pracovně nazvaný KING, čili Království informační gramotnosti. Ten se zabývá informační gramotností dětí v základních školách a měl by nabídnout nejen měření úrovně gramotnosti formou testů, ale nabízí i funkční modely, osnovy a náplně, jak k této gramotnosti dospět. Projekt chce zároveň nabídnout určitý standard vzdělávání v oblasti informatiky na základních školách. A Lindoš nabízí alternativu prostřednictvím komplexního řešení linuxového serveru, kterým škola získá za velice přijatelných cenových podmínek např. nadstandardní řešení internetových služeb. Jednou z nejzajímavějších je dynamický web s redakčním systémem, na kterém mohou image školy vytvářet žáci a jejich učitelé.

Jaké jsou vaše vztahy s jinými školskými organizacemi a asociacemi? Máte něco společného třeba se sdružením školských asociací CZESHA?
Přímo společného zatím moc nemáme. Spolupracujeme ale v rovině konzultační a teď se zrovna chystáme nabídnout projekt KING, protože bychom rádi zajistili jeho návaznost směrem ke středním školám. Rádi bychom, aby ohodnocení žáků, kteří projdou testy, bylo zohledněno např. v přijímacím řízení, v zařazování do pracovních skupin v další výuce informatiky a tak podobně. Myslím, že máme dobré vztahy.

A s ministerstvem školství?
Zde v podstatě začínáme také, a to jak s projektem LINDOŠ, tak i s projektem KING. Právě se chystáme oslovit ministerské úředníky, konkrétně vrchního ředitele SIPVZ pana Svobodu, a získat jeho podporu pro oba dva zmiňované projekty. Ale jak říkám, zde teprve začínáme – projekty jsou ještě velmi čerstvé, nezaschlé.

Dostávám se k vašemu vztahu k SIPVZ. Hodláte, jako určité dědictví Zlenické iniciativy, pokračovat v konstruktivní kritice tohoto projektu?
Samozřejmě ano, protože SIPVZ se týká všech informatiků. Chceme být těmi aktivními, kteří na poli Státní informační politiky vystupují. Je to ostatně i jeden z definovaných cílů jednoty a věnujeme mu místo i na našem serveru. Nechceme už ale zůstat jen na úrovni petice nebo Zlenické iniciativy. Jde nám o to, vstoupit do jednání s konkrétními návrhy, a tím jsou právě projekty LINDOŠ a KING, které nabízejí určitou alternativu – to se týká především prvního z nich, který nabízí alternativu k řešení generálního dodavatele.

Na jaké nejbližší školské konferenci či semináři se bude jednota prezentovat?
Shodou okolností to bude zítra večer (tj. ve čtvrtek; pozn. red.) ve Zlenicích, což je skoro symbolické, protože právě před rokem jsme zde řešili problémy Státní informační politiky a založili Zlenickou iniciativu. To bude nejbližší seminář. Chystáme se ale vystupovat i nadále víceméně na každém větším semináři.


Vít Šebor