Jan Wagner: Lindoš: projekt Linux do škol

Takřka absolutní rýmování slova Lindoš s názvem jednoho známého projektu samozřejmě není náhodné… Nedávno vzniklá Jednota školských informatiků hodlá prokázat realizovatelnost alternativního řešení počítačové učebny na bázi OS Linux, nástrojů z projektu GNU a na ně navazujících projektů typu Open Source.

Státní informační politika ve vzdělávání (SIPVZ) se dostává do neřešitelné situace díky podpisu nevýhodného dodatku smlouvy MŠMT s generálním dodavatelem (GD) o platbě takzvané aktivace „standardního klientského počítače“ (SKP) ve výši 48 tisíc Kč a také díky oproti plánu předčasnému dokončování dodávek počítačových učeben v rámci Projektu III SIPVZ Infrastruktura, pojmenovaného zavádějícím názvem Indoš - Internet do škol. V ministerské kase chybí několik stovek milionů a platby GD se realizují na úkor dalších projektů: školení pedagogů jsou ve skluzu a o dodávkách či podpoře tvorby nových aplikací nebo o spuštění vzdělávacího portálu si mohou školy nechat jen zdát. Nejvíc jsou ale bité takzvané „červené“ školy, které „vinou“ svého pracně získaného vybavení dosud v rámci SIPVZ nedostaly žádné nové „železo“; šance na jeho získání, stejně jako třeba úhrady na konektivitu, je minimální.

Projekt Jednoty školských informatiků s „konkurenceschopným názvem“ Linux do škol (ve zkratce jen Lindoš) se pokouší najít řešení v úspoře nákladů nahrazením komerčního softwaru a klade si za cíl navrhnout a prokázat realizovatelnost alternativního řešení počítačové učebny na bázi operačního systému Linux, nástrojů z projektu GNU a na ně navazujících projektů typu Open Source. Počty jsou totiž evidentně jednoduché (citace z Prezentace projektu na semináři SLT 2002 a z příspěvku ve sborníku z téhož semináře):

Náklady na komerční software v projektu SIPVZ činí podle informací zveřejněných na Internetu Kč 380,- na jeden počítač za jeden měsíc. Tj. za rok přes Kč 4 000, -. Podle odhadů se nachází v českém školství cca 100 000 počítačů. Dá se tedy odhadnout, že při používání komerčních programů bude stát vydávat pouze za licence na jejich používání (bez jakékoliv podpory) 400 miliónů Kč ročně. Přitom se dá očekávat nárůst počtu počítačů na minimálně dvojnásobek, protože současný stav zdaleka neodpovídá ideálu, podle kterého by měla mít většina učitelů k dispozici svůj osobní počítač a ve škole má připadat 5-7 žáků na jedno počítačové pracoviště. Navíc ceny za používání komerčních programů stále rostou. Pokud nedojde k zásadním změnám, je možné, že stát v roce 2006 zaplatí za licence na využívání komerčních programů ve školství až 1 miliardu Kč.

Tvůrci projektu Linux do škol (těmi jsou především Martin Grombiřík - učitel VT na střední škole a šéfredaktor serveru Anti-Indoš, Pavel Roubal - učitel VT na střední škole a autor odborné literatury, Ondřej Rusek - učitel VT a Jiří Matyáš - student) rovněž vycházejí z faktu, že v rámci současného projektu SIPVZ jsou generálním dodavatelem otevřené platformy v rozporu se Zadávací dokumentací k Projektu III SIPVZ záměrně opomíjeny. Přitom podle zahraničních zkušeností je nasazení těchto systémů v rámci veřejné vzdělávací soustavy a státní správy výhodné z hlediska pedagogického, technicko-administrátorského i ekonomického. Podle autorů jde o návrat k původní Koncepci SIPVZ:

Jedná se vlastně o návrat k původní koncepci SIPVZ: otevřený systém, podporující vlastní zdroje a schopnosti školství. Komerční firma, jak je názorně vidět v projektu SIPVZ realizovaném prostřednictvím generálního dodavatele, spotřebuje až 50  % prostředků na správu systému, vlastní režii a zisk. Náš projekt předpokládá, že peníze půjdou do škol, které si díky tomu budou moci dovolit platit odborníky na VT. Jejich přítomnost ve škole je katalysátorem rozvoje informatiky, nikoli "dokonalý" uzavřený systém GD.

Projekt Linux do škol zahrnuje mnohé, pochopitelně s předpokladem využití zkušeností ze zahraničí a jejich adaptaci pro české prostředí:

• navržení a vytvoření vzorové počítačové učebny na bázi prostředí GNU/Linux pro výuku základních dovedností informační gramotnosti a zpřístupnění informačních a komunikačních zdrojů v lokálním měřítku i v rámci sítě internet;
• nasazení prototypu(-ů) do testovacího provozu v modelových lokalitách s průběžným a závěrečným hodnocením;
• vypracování metodiky širšího nasazení řešení (v případě úspěšnosti projektu a pozitivních výsledků testovacího provozu);
• vytvoření manuálů pro různé úrovně realizace této metodiky (uživatelské, lektorské, administrátorské, instalační…); 
• vytvoření výukových materiálů pro výuku vybraných programů, akcentujících obecné zásady práce určité skupiny programů (textové editory, tabulkové procesory, procházení a tvorba WWW stránek atd.);
• vytvoření organizačního zázemí pro instalaci, správu a školení programů zahrnutých do projektu s využitím potenciálu vysokých škol (případně vyšších odborných i středních škol) a soukromých firem.

Předpokládané přínosy projektu pro praktické nasazení z hlediska výuky VT ve školách:

• studenti pochopí zásady práce určité skupiny programů a naučí se pracovat s více programy zastupujícími určitou skupinu aplikací;
• práce s otevřenými formáty a otevřenými standardy bude studenty učit chápat standard jako dohodnutou transparentní konvenci pro snadnější výměnu informací mezi různými typy platforem než jako komerčním monopolem vnucený diktát majority;
• nadaní žáci a studenti se mohou prostřednictvím filosofie otevřených zdrojů seznamovat se špičkovými technologiemi přímo v praktickém provozu a eventuálně se i podle svých schopností podílet na „vylepšování“ systému na různých úrovních.

Ekonomická výhodnost projektu Linux do škol, jak z hlediska vstupních nákladů, tak z hlediska TCO (celkových nákladů na vlastnictví), se odbouráním licenčních poplatků projeví výraznými finančními úsporami. Školy, které budou disponovat odborníky schopnými instalovat a spravovat software, budou mít externí náklady na systém velmi nízké, ostatní školy budou platit instalaci a správu systému školám dočasně vyspělejším, tedy nikoliv komerční firmě sledující hlavně svůj zisk. Z administrátorského hlediska projekt nabízí stabilní prostředí a při zvolení terminálového řešení též výraznou redukci požadavků na údržbu systému i na klientské pracoviště. Pro nešťastné ICT koordinátory mnohých „zelených“ škol musí jako rajská hudba znít rozsah funkčnosti systému - například si ocitujme předpokládané desktopové či serverové služby:

• Standardní aplikace - GUI s možností volby správce oken a prostředí (jeden bude implicitní a podporovaný), balík kancelářských aplikací (textový procesor, tabulkový kalkulátor, prezentační program).
• Sítě a Internet - prohlížeč(e) webu, poštovní klient(i) s možností správy kontaktů, klienti různých komunikačních služeb (ICQ, IRC, Jabber apod.). 
• Grafika a multimedia - editor rastrových a vektorových obrázků, prohlížeč a konvertor různých grafických formátů, podpora různých zvukových a video formátů (přehrávání, konverze, v rámci možností i editace záznamů). 
• Vývoj a programování - alespoň 1 RAD nebo IDE nástroj, programátorské editory, překladače běžných jazyků (C/C++, Pascal), ladící utility.  Nástroj na výuku strukturovaného programování pro začátečníky typu robot Karel.
• Různé (volitelně) - různé aplikace pro specializované předměty (CAD, GIS, 
  modelovací programy pro matematiku, chemii atd.),  slovníky a programy pro podporu výuky jazyků, atd. 
• Souborové a tiskové - možnost sdílení souborů v rámci systému i s využitím externích zdrojů (sítě s jinými platformami - Windows, Novell; Internet - FTP, SCP).
• Terminálové - možnost vzdáleného přihlášení do systému a vzdáleného spouštění programů v textovém (ssh, telnet) i grafickém (systém XWindow, VNC aj.) prostředí, poskytování aplikačních služeb pro slabší hardware konvertovaný na tenkého klienta. 
• Webové, poštovní a komunikační - webový server s podporou min. 1 systému generování dynamických stránek, možnost tvorby a vystavování osobních stránek uživateli. Poštovní systém s možností vytvoření privátní schránky pro každého uživatele, POP a IMAP přístup. Server side podpora komunikace mezi jednotlivými uživateli i směrem ven (IM a chat daemoni, brány k některým službám), 1 redakční nebo groupwarový systém. 
• Proxy a bezpečnost - firewallové služby, podpora autentizace z více zdrojů a schémat, možnost ochrany komunikace silným šifrováním (SSL, SSH, PGP), monitoring sítě, řízení přístupu k prostředkům i k externím zdrojům (Internet).

Protože většina programů využívaných v tomto projektu, tedy především nástrojů z projektu GNU a na ně navazujících projektů typu Open Source na platformě operačního sytému Linux, existuje nebo je lze překompilovat pro běh pod operačními systémy MS Windows, bude možné připravit jejich odpovídající verze tak, aby mohly být současně používány na stanicích s Linuxem i s MS Windows. Tím budou dále využity investice do jejich přípravy a podpory.

Jak že to říkal bývalý ministr Eduard Zeman? Bořit je snazší…

Druhá část tohoto článku se bude věnovat možnostem získání hardwaru pro projekt Lindoš.

Jan Wagner