Antonín Mezera: Kariérní řád: Nekonečný příběh pokračuje

Představa, že kariérní řád významným způsobem zvýší platy českých učitelů, které jsou podle OECD lepší už jen než platy kantorů v Maďarsku, se stala po propadu školského zákona jediným významným tématem a současně i nadějí českého školství. Zda je tato naděje velká či malá, a zda je to záruka skutečných změn, je předmětem mnoha velmi odlišných názorů a pohledů na věc. Oživeno 14.11.: Odpověď MŠMT na otázky k přípravě kariérního řádu je zařazena do diskuse pod článkem. Kariérní řád je jako bílý jelen

Jak a čím je dnes vlastně možné nastartovat výrazné změny v českém školství? Ministryně školství v polovině října oznámila, že jednou z prvních legislativních lokomotiv, která tyto změny uvede do pohybu, bude kariérní řád pro učitele. Kvůli penězům se totiž do školství už řadu let nikdo moc nežene. Chybí především učitelé jazyků, matematiky, fyziky a obecně počítačově gramotní kantoři. To všechno by měl prý vyřešit nový kariérní řád, který by měl přesvědčit současné, ale zejména pak budoucí kantory, že budou-li po absolvování vysoké školy (a pak ještě po vyučování) trvale investovat do svého dalšího vzdělávání volný čas, mimořádné úsilí a nervy, bohatě se jim to vyplatí.

Drobným nedostatkem kariérního řádu, na kterém ministerstvo školství v tichosti pracuje, je skutečnost, že jeho pracovní, ani konečnou verzi nikdo doposud nezná. Diskuse věnovaná tomuto tématu připomíná legendy o bílém jelenovi kolující mezi bodrými nimrody, kteří ho sice při podzimní „šoulačce” nikdy neviděli, ale to jim nebrání, aby nevyjádřili svůj názor na to, jak asi tohle zvíře vypadá a hlavně jak by vypadat mělo.

Přesto, obecné myšlenky “filosofie” kariérního řádu jsou formulovány poměrně jasně. Učitelé by už neměli být placeni podle toho, kolik odsloužili let. Ti, co budou trvale motivováni ke zvyšování své odborné kvalifikace, budou na tom výrazně lépe než jejich kolegové, kteří tuto motivaci budou postrádat. Tak se dá popsat hlavní změna ve způsobu odměňování učitelů, kterou chce v rámci nového kariérního řádu prosadit ministerstvo školství. Řečeno slovy našich babiček: “člověče přičiň se a stát ti při zvyšování platu pomůže”, aneb kdo bude na sobě tvrdě pracovat, ten by měl být lépe zaplacen. Součástí platu učitele bude podle Petry Buzkové takzvaný nadtarif sestávající ze dvou složek. Jedna bude záviset na subjektivním rozhodnutí ředitele, druhá zajistí, aby učitel, který si zvyšuje kvalifikaci, měl automaticky nárok na vyšší část nadtarifní odměny než učitel, který to nedělá. Jednoduché, spravedlivé a průhledné řešení! Tedy, na první pohled.

Iniciativu ministryně školství údajně už přivítala většina ředitelů škol i učitelé. „Všechna ohodnocení a odměny se musejí odvozovat také od nějakého objektivního kritéria. Rozhodně by vyšší odměny neměly záviset pouze na počtu odučených let,“ řekla nedávno učitelka obchodní akademie v Brně Jana Hlaváčková. Rovněž předseda školského výboru Poslanecké sněmovny Walter Bartoš si myslí, že vyhláška o kariérním růstu v českém školství chybí a „měla zde být už dávno”. (Posunutí myšlenky kariérového vývoje českého kantora do roviny pouhé vyhlášky a nikoli zákona bylo docela určitě způsobeno novinářským šotkem.)

Naděje většiny kantorů však předseda školského výboru okamžitě rozptýlil svým článkem, který uveřejnily nedávno Učitelské listy. Podle něj je návrh zákona o kariérním řádu spíše jen staronovou nadějí, slibující vyřešit zapeklitý oříšek “jak zvýšit platy učitelů, aniž jediného haléře z kapsy vyjmeme”. “Může být kvalita a užitečnost učitele v konkrétní škole vůbec ’znormována’? Platí obecně rovnítko mezi splněním stanovených podmínek, kvalitou, jeho užitečností i výší mzdy českého kantora? Jakou podobu má mít tato norma? Má jí být jednostupňová nebo vícestupňová atestace s universálně stanoveným nebo podle aprobace diferencovaným obsahem? Nebo má být stanoven široký soubor různých certifikovaných aktivit a kreditů, z nichž by si učitel vybíral? Nebo kombinace obou metod? Co otázka, to tisíc názorů na řešení.”, říká Walter Bartoš. Množství vyslovených otazníků nad výsledným efektem kariérního řádu je tak značné, že je schopno ochladit i ty nejrozpálenější hlavy posledních optimistů.


Nevaž se, odvaž se!

Do diskuse nad podobou kariérního řádu vstoupil poměrně razantně i nový Učitelský odborový klub (UOK) založený Radkem Sárközim, který čtyři dny před ostravským vystoupením Petry Buzkové uveřejnil na svém webu vlastní návrh kariérního řádu pro učitele (v plném znění ho dnes souběžně publikujeme). UOK se prý obává, že na ministerstvu vznikne paskvil (jako prý v případě osnov, státní maturity a Internetu do škol), a proto v předstihu předložil zcela konkrétní návrh, který nabídl k veřejné diskusi nejen učitelům, ale všem občanům. Nevím jak občané, ale někteří učitelé, v případě, že neupadli okamžitě do hluboké deprese, si po přečtení tohoto návrhu začali ťukat na čelo. Návrh kariérního řádu má totiž zcela nahradit stávající tarifní tabulky, a místo počtu let strávených za školní katedrou bude rozhodující už jen kvalifikace učitele.

Kariérní řád UOKu se s tím skutečně moc nemaže. Základní podmínkou pro úspěšnou realizaci kariérního řádu je podle něj skoková metoda okamžitého zvýšení všech učitelských platů. Pyramida nástupních platů má jen čtyři prosté stupně a jste na vrcholu. Asistent učitele a pedagog v mateřské škole budou mít hrubý měsíční plat 9 000 korun, kvalifikovaný učitel (bez rozlišení stupně školy) bude nastupovat s 15 000 korunami a ředitel a školní inspektor si ihned při nástupu do funkce odnesou domů 30 000 korun.

Podle této vize by po nástupu do školy čekala kantora překážková dráha tvořená patnácti atestacemi. Přeleze-li učitel každou branku na své celoživotní pedagogické pouti, polepší si vždycky o patnáct stovek měsíčně. Kvůli vysoké poptávce po učitelích jazyků a výpočetní techniky (i náročnosti jejich práce) též navrhuje přímé zvýhodnění těchto aprobací. Je to dost jednoduché, ale doposud není jasné zda s touto revoluční ideou budou souhlasit učitelé výtvarné, pracovní a hudební výchovy, kvalifikovaní učitelé odborného výcviku a ostatní „méně žádaní” kantoři. Atestace pak budou udělovat speciální akreditovaná pracoviště, která budou pod veřejnou i odbornou kontrolou. Kolik desítek milionů spolkne činnost jednotlivých atestačních komisí doposud není jasné, ale budou-li pracovat zadarmo, určitě ušetříme.

Nekvalifikovaní učitelé, kterých je prý v současnosti asi 10  %, si budou muset “v cuku letu” doplnit vysokoškolské vzdělání z pedagogiky, psychologie a aprobačních předmětů, nebo budou muset ze školství zmizet. Ti, co zůstanou, pak hrdě zvednou hlavu, protože všechny částky budou právně vymahatelné, a stát či krajské orgány budou od rána do večera u soudu, kde budou čelit stovkám žalob za nedodržení zákona o kariérním řádu.

Počet odučených let, ale ani hodin nebude hrát roli, zachovány by však měly být i další “berně”, jako jsou stávající odměny za třídnictví, vedení předmětové komise, knihovny, studovny a jiné prostory školní. Výše těchto odměn bude ale na každé škole buď stejná, nebo bude naopak jiná a bude se odvíjet od počtu žáků ve třídě či škole, což určitě nejvíce ocení učitelé na středních odborných učilištích.

Ředitelé by měli mít možnost více ohodnotit učitele za pořádání různých soutěží a kroužků v jejich volném čase. Naopak učitelé, kteří budou mít dobré výsledky ve výuce, případně v celostátních srovnávacích testech, na tom budou daleko lépe než učitelé se špatnými výsledky ve výuce a v celostátních srovnávacích testech.

Nespornou výhodou tohoto návrhu je jeho značná jednoduchost, která je současně i eufemismem svého druhu. Kariérní řád, který v “atestačních pretěkoch” nesegreguje učitele základních ani středních škol, je bezpochyby nejen jednoduchý, ale i srozumitelný a průhledný. Na základní škole je totiž náročnější didaktická příprava, zatímco na střední škole zase příprava odborná. Všichni jsou si rovni podle hesla: Ty pán, já pán. Nedořešenou otázkou zůstávají soukromé školy. Měl by kariérní řád platit i zde? Pokud jde o pedagogickou kvalifikaci, pak prý rozhodně ano. Učitelům soukromých škol se určitě ulevilo, protože UOK s nimi počítá.


Sakra, rating nám klesá!

Kariérní řád prý bude mít skutečně smysl jen v případě, že učiteli, který formálně splní předepsané podmínky, vznikne vymahatelný nárok na platový postup nebo na zvýšení platu o stanovenou částku.

Do úvah o zvýšení platu českých učitelů ale vstoupila minulý týden další nepříjemná veličina, kterou je snížení kreditního ratingu ČR firmou Standard & Poor pro dlouhodobé úvěry v domácí měně o jeden stupeň z AA- na A+. Tato suchá zpráva ovšem není určena jen finančním expertům na kapitálových trzích, její informační hodnota má co říci i mnoha dalším lidem. Mimo jiné všem, kteří požadují výraznější zvýšení platů z veřejných rozpočtů. Tato zpráva je totiž i signálem oznamujícím nutnost budoucího velmi razantního snižování mandatorních výdajů, tj. snižování nejen sociálních příspěvků, ale zejména šetření ve všech veřejných rozpočtech státu. I když se to při pozorování nynějšího bezstarostného schvalování hluboce deficitního rozpočtu možná nezdá…

Bude mít tedy stát dostatek prostředků na finanční dopady vyplývající z kariérového řádu, je-li už nyní kapitola školství druhou nejvyšší položkou státního rozpočtu? Toť otázka, na kterou vám dnes nikdo, ale opravdu nikdo neodpoví.

V příštím díle tohoto článku přineseme odpovědi MŠMT na otázky po aktuálním stavu přípravy oficiálního návrhu kariérního řádu.



Antonín Mezera