Rudolf Pecinovský: Kroužek programování na ZŠ (5) – letošní plány a výzva kolegům

úterý 1. října 2002 ·

S novým školním rokem jsou tu i předsevzetí, jak výuku ještě zlepšit. Dnes popíšu některé novinky organizačního rázu a své plány s pokročilejšími dětmi. Kromě toho bych vás chtěl vyzvat k účasti na vytváření webové sbírky jednoduchých programů pro výuku. Ta nám všem velmi chybí! Organizace

Rozesílat mailem to, co jsme vytvořili na hodině
V průběhu hodiny většinou připravíme s dětmi jeden či více programů, na nichž demonstruji vysvětlované obraty. Děti by si je vždy nejraději odnesly, aby měly doma inspiraci. Loni jsem jim je několikrát poslal mailem. Letos bych chtěl tuto praxi zpravidelnit. Rozhodl jsem se využít připojení školy k internetu a pověřit děti, aby ohlídaly, že jim před koncem hodiny vždy rozešlu všechny programy, které jsme na hodině vytvořili.

Docházkový list
Jak jistě víte, řada dětí se hlásí do kroužku programování s představou, že programování je stejná zábava, jako hraní počítačových her. V tom se sice nemýlí (mnohým programátorům to tak alespoň připadá), ale neuvědomují si, že k tomu, aby se člověk naučil programovat, musí obětovat i trochu vlastního “sádla”. Tyto děti pak v lepším případě (v lepším pro ostatní) začnou místo na kroužek chodil s kamarády na fotbal (ti starší s holkama na zmrzlinu), v tom horším se pak jejich jediným cílem stává co nejdokonalejší rušení hodiny. Odmítám se starat o to, co dělají ti, kteří na kroužek nepřišli, a stejně tak odmítám věnovat své úsilí na eliminaci rušících snah těch, co “milostivě” přišli.

Dohodl jsem se proto s rodiči, že letos zavedeme zvláštní docházkové listy, kam po každé hodině rodičům potvrdím, že jejich dítě danou hodinu absolvovalo a případně v něm také oznámím vzniklé problémy (paralelně též zasílám SMS). V přihlášce pak rodiče podepisují, že když ani po dvou oznámeních nedojde k nápravě, vyhrazuji si právo dítě z kroužku vyloučit.

Vysvětluji rodičům, že za kurzy pro dospělé, které vedu, platí jejich zaměstnavatel 25 000 korun týdně. To, že vedu dětské kurzy na škole zdarma neznamená, že mají menší cenu – je to vlastně zvláštní forma dotace ode mne a mého zaměstnavatele. Z mého pohledu proto rušící děti právě o tyhle peníze ty ostatní okrádají. Mým úkolem v kroužku je věnovat se těm, které látka zajímá, a ne se rozptylovat těmi, které látka nezajímá. (Doporučuji vám dívat se na své kroužky obdobně.)

Rodiče prozatím tuto úpravu přivítali, protože za prvé chtějí mít jistotu, že dítě na kroužek chodí, a za druhé si všichni myslí, že jejich dítě tím rušivým elementem nemůže být. Po pololetí vám povím, jak se docházkový list osvědčil.

Další výhodou docházkového listu je, že na něj mohou rodiče v klidu zapsat svoji žádost o dřívější uvolnění dítěte či jakékoliv další přání či dotaz.


Přihláška s podrobnými vysvětlivkami
Aby rodiče přesně věděli, co od nich požaduji, zavedl jsem letos speciální přihlášku (její PDF verzi si můžete stáhnout  zde ), v níž je seznamuji se vším, co by se podle mne měli dozvědět; mimo jiné i s tím, co si mají děti nosit na hodiny a jakou minimální konfiguraci má mít počítač, na kterém budou děti pracovat. Rodiče pak v přihlášce podepisují, že se uvedenými požadavky souhlasí.


Doprovodné materiály


Nabízet více hotových programů ke studiu
Již v minulých článcích jsem si stěžoval na nedostatek ukázkových řešení, z nichž by se děti mohly inspirovat před vytvářením řešení vlastních. Jak jsem již řekl, chci intenzivněji využívat učebnice programování v Baltíkovi, kterou jsem před dvěma lety napsal (její střední část je volně dostupná na této adrese). I to je však málo. Bohužel, všechny současné učebnice programování (včetně té mojí) trpí nedostatkem řešených programů, v nichž by si jejich čtenáři mohli prohlédnout různá použití vysvětlované konstrukce.

Rozhodl jsem se zkusit využít kroužek pokročilých k tomu, aby jeho členové řešili v rámci procvičovacích desetiminutovek nějaké dostatečně jednoduché problémy. Jejich řešení pak rozdám začátečníkům, aby viděli, jak to řeší ti zkušenější. O tomto využití výsledků pokročilým samozřejmě řeknu, takže doufám, že se budou patřičně snažit, aby jejich programy měly podobu přímo vzorovou.

Prozatím narážím na tři problémy: nápady, nápady, nápady. Ty, bohužel, po těch pokročilých chtít nemohu (alespoň ne ve větším množství).


Podělte se o své programy!
Na webu lze sice najít záplavy nejrůznějších programů i se zdrojovými kódy, jen málokdy jsou to však programy, které je možno ihned a bez úprav použít při výuce (výjimkou není ani známá hitparáda SGP). Rozhodl jsem se proto, že začnu sbírat (a v případě potřeby upravovat) jednoduché programy určené pro výuku jednotlivých programátorských obratů (dekompozice, volání podprogramů, cykly, podmínky, předávání parametrů, …).

Tímto prosím všechny, kdo si myslí, že takové programy mají a jsou ochotni se o ně s ostatními podělit, ať mi je pošlou na adresu rudolf@pecinovsky.cz. S redakcí České školy jsme se dohodli, že k tomuto účelu zřídí zvláštní, stálou WWW stránku, na níž budou tyto programy k dispozici všem zájemcům.

Nezáleží na jazyce (Baltazar, Baltík, C, C++, C#, Java, Pascal, Visual Basic, …), jde o nápady. Zasílejte však své programy pouze dobře zdokumentované i s odkazem na autora (nechce-li zůstat v anonymitě) – vystavím je přesně tak, jak přijdou. Objevíte-li obdobně zaměřené zdroje, informujte o nich, ať na ně můžeme dát odkaz.

Na tuto stránku bych chtěl dávat i vzory, o nichž jsem se zmiňoval v minulém článku v části Programátorské etudy.


Co učit?

Začátečníci – Baltík
Pro začátečníky je jasnou volbou Baltík. Proč si to myslím, jsem zde loni sáhodlouze vysvětloval (viz níže Související články).

Pokročilí – Java
U pokročilých je rozhodnutí složitější. Mohl jsem se rozhodnout mezi dvěma cestami

  • dál pokračovat s Baltíkem a učit je nejrůznější fígle a triky, které Baltík nabízí (a že jich nepočítaně)
  • opustit Baltíka a pokračovat dál ve výuce těch programátorských dovedností, jejichž výuku Baltík neumožňuje, především pak objektově orientovaného programování.
Ti z vás, kteří mne znají delší dobu, asi dopředu tuší, že b je správně. O tom, jak vybírat jazyk pro výuku pokročilejších jsem již psal v článku Přechod na klasické programovací jazyky - finální výběr a v jeho dvou předchůdcích. Rozhodl jsem se pokračovat výukou programování v jazyce Java. Potřeboval jsem však k tomu dvě věci
  • aby škola dozbrojila alespoň jeden počítač na takovou úroveň, aby na něm bylo možno demonstrovat všechny vykládané rysy za použití potřebných vývojových nástrojů
  • aby rodiče souhlasili s tím, že svým dětem umožní přístup na patřičně “nadupaný” počítač.
Obojí se podařilo, takže náš kroužek pokročilých bude od letošního roku pokračovat v Javě.
Příště se o této volbě rozepíšu podrobněji.


Autor pracuje jako EDU expert ve firmě Amaio Technologies, Inc.



Rudolf Pecinovský

0 komentářů:

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.