Milan Hausner: Mléko (opravdu?) v každé škole

V současné době se na mnoha základních školách realizují dva projekty s celoplošným dosahem – Mléko do každé školy a Státní informační politika ve vzdělání. Mají tyto dva projekty něco společného? Od minulého týdne alespoň trochu. Docela slušné cédéčko. Budou ho ale moci využít opravdu v každé škole?

Když jsem v minulém týdnu recenzoval multimediální titul Rekultivace a v diskusním příspěvku pak poznamenal, že právě podpora sponzorů je jednou z cest, jak do škol dostávat kvalitní výukové multimediální programy, ani jsem netušil, že se mi do rukou dostane další propagační titul prakticky vzápětí.

Projekt podpory spotřeby mléka se setkal na školách i mezi rodičovskými sdruženími s poměrně dobrým ohlasem. Mléko se dodává zhruba do 2600 škol a bylo dodáno v objemu 16 milionů krabiček mléka a 4,5 milionů ostatních mléčných výrobků (údaje za školní rok 2001/2002). Jen od září 2002 do 5. října je objednáno 2 900 000 krabiček mléka a 1 100 000 ostatních mléčných produktů. Tedy objem nemalý. Projekt je plně podporován ze strany MŠMT a stal se nedílnou součástí našeho školství. Součástí propagace mléčných výrobků je i celá řada doprovodných aktivit, soutěží a přehlídek. Teď je k dispozici i CD-ROM Mléko v každé škole.

Titul byl distribuován prostřednictvím školských odborů krajských úřadů a zřizovatelů na všechny školy. Bohužel, současná situace projektu SIPVZ neumožňuje žákům a učitelům „zelených“ škol čerpat z tohoto disku informace. Ty jsou velmi dobře utříděné a mohly by přispět k lepším stravovacím návykům žáků. Značné množství sponzorských prostředků tak vychází zcela nazmar.

CD se spouští rovnou z mechaniky. Na domácím počítači i na školních stanicích jsme s ním neměli nejmenší problémy. Mléko v každé škole je graficky členěno do tří sekcí – pro malé, větší a největší. Podle toho se také mění výrazové a vzdělávací prostředky, které autoři projektu zvolili. Videoklipy doplňují klasická pexesa, omalovánky, skládačky a nakonec encyklopedie mléka, která vysvětluje základní pojmy vztahující se k výrobě, distribuci mléka a přípravě mléčných výrobků. Myslím, že právě tato encyklopedie, která je doplněna celou řadou kvalitních fotografií a kreseb, je velmi dobrou učební pomůckou pro předmět Praktické činnosti, který by měl žákům základních škol poskytnout alespoň povšechnou informaci o potravinářské výrobě.

Mléko v každé škole je dalším dobrým příkladem reálných možností využití výukového softwaru ve výuce. Je využit učitelem tehdy, kdy je k tomu vhodná příležitost, a nikdy nemůže sloužit jako ucelený výukový program stylu se softwarem na věcné časy a nikdy jinak.

Chápání softwaru jako jediného zdroje informací (není to bohužel ojedinělý názor) se stejným rozhraním lze podle mého názoru považovat za vážné přehlížení lidské zkušenosti s učícími stroji v 70. letech minulého století a na úplné zapomenutí jedné historicky ověřené zkušenosti: Jedinou zárukou dalšího vývoje lidské společnosti je variabilita vzdělávacích zdrojů. Navzdory tomu, že takový proces je složitější a komplikovanější pro jeho realizátory, je jedinou cestou, která v kontextu vědomostí přinese skutečnou informační gramotnost.


Mléko v každé škole jako učební pomůcka přímo podporovaná MŠMT ČR se objevila v pravý okamžik – v době, kdy vrcholí diskuze nad oprávněností jiných vzdělávacích zdrojů a hlavně nad právem každé školy si určit, jaké zdroje a v jaké podobě využije.

Pokud snad někdo z laskavých čtenářů nechápe, kam mířím, najděte si, prosím, v rámci osvěžení své vlastní informační gramotnosti odpovídající paragrafy Školského zákona.

Milan Hausner