Německo, země básníků a myslitelů, se obává, že se stává zemí tupců. Pokulhávající univerzity, na nichž studenti běžně studují i deset let, a staromódní školy, kde se děti učí jen půl dne, nejsou schopny zásobovat průmysl dostatkem kvalifikovaných sil, píše agentura Reuters.
Kancléř Gerhard Schröder a jeho rival v nadcházejících volbách Edmund Stoiber se vzájemně obviňují z mizerných výsledků německého školství. Stoiber má v tomto sporu lepší pozici, protože může argumentovat tím, že „jeho" Bavorsko je na tom ze všech spolkových zemí ještě nejlépe, a voliči by tudíž měli dát 22. září přednost jemu. Školská tematika se však pohříchu vynořuje obvykle právě jen před volbami a letos byla navíc zatlačena do pozadí aktuálnějšími tématy.
Důvodem znepokojení je zejména poslední studie OECD věnovaná školství, podle níž byly německé školy druhého stupně zařazeny mezi 32 hodnocenými zeměmi až na 25. místo. To silně otřáslo dlouholetým přesvědčením Němců, že jejich školství je jedním z nejlepších vzdělávacích systémů na světě. Studie známá pod zkratkou PISA ukázala, že školy ve většině zemí EU jsou lepší než v Německu, a že více než 20 procent teenagerů v Německu je téměř negramotných.
Učitelé a vychovatelé jsou ale skeptičtí a nečekají, že studie přinese něco víc než jen politickou propagandu. „Vzdělání se dostává do módy a zase z módy podle zájmu politiků. Dokud je v módě, všichni si myslí, že by k tomu měli něco říct, ale ve skutečnosti nic nezmění," říká ředitel berlínské střední školy Ernsta Reutera Ulrich Kopitzki.
Podle názoru německých odborníků na otázky školství je roztříštěný a složitý systém vzdělávání v zemi důsledkem toho, že školství spadá do kompetence jednotlivých spolkových zemí, a nikoli federální vlády. Školství by podle nich potřebovalo zásadní reformu, která by mu dala především celonárodní standardy, jež by byly prosazovány a kontrolovány.
Jednou z překážek potřebných reforem je nacistická minulost země. Ta vytvořila zásadní odpor k jakýmkoli změnám, jež by dávaly státu větší kontrolu nad životy lidí. „Důsledky nacistické éry hrají větší roli v celé debatě než si lidé uvědomují," říká Ralph Fleischhauer, mluvčí ministerstva školství v Severním Porýní-Vestfálsku.
Problematika školství a vzdělávání byla na začátku volební kampaně vysoko na seznamu politických témat. Konzervativci využívali toho, že země, v nichž vládnou, byly na vnitroněmeckém žebříčku výše než země ovládané Schröderovou sociální demokracií. Schröder zase zpochybňoval kompetence regionálních úřadů při určování školské politiky a volal po vytvoření celonárodního systému.
Odborníci se shodují v tom, že předvolební rétorika zastínila vlastní problém. „Debata o tom, která spolková země je lepší, je směšná. Politici ztratili ze zřetele reálné alternativy. Měli by se raději dívat do zahraničí, například do Japonska, Finska nebo Kanady. Naprosto chybí posun k systému orientovanému na výsledky, neexistuje systém řízení škol podle jejich výkonů," říká Andreas Schleicher z OECD.
Avšak obavy z rostoucí nezaměstnanosti a aktuálně pak nejhorší záplavy za více než sto let vytlačily školství z centra pozornosti médií i politiků. Podle jednoho předvolebního průzkumu považují jen čtyři procenta dotázaných školství za jedno ze dvou hlavních témat volebního boje.
Reuters ČTK
0 komentářů:
Okomentovat