V současné diskusi o českém školství nezazněla jedna kacířská otázka: Potřebujeme vůbec ministerstvo školství? Přinejmenším v lehké nadsázce si ji můžeme položit. Stačí se totiž podívat na dosavadní výsledky tohoto úřadu…
Osobně si myslím, že za šéfování ministra Zemana byl smysl existence ministerstva školství velmi zpochybněn. Ministerští úředníci léta pilně pracovali na novém školském zákoníku, ale ten nebyl opakovaně sněmovnou přijat, takže výsledný efekt jejich práce se rovná nule. Pod vedením ministerstva sice vznikla tzv. Bílá kniha, ale její realizace je v nedohlednu. Obrovská akce SIPVZ (Internet do škol) už od samého počátku vzbuzuje mnohá podezření, která se postupně potvrzují. To jsou tři největší projekty, které byly realizovány v uplynulém volebním období…
Ministerstvo školství je kromě vyjmenovaných aktivit zřizovatelem mnoha institucí, které fungují relativně samostatně a zřejmě by se bez jeho existence obešly. Je to Centrum pro reformu maturitní zkoušky (CERMAT), na jehož půdě vznikly testy pro státní maturitu, ačkoli její realizace není umožněna žádným zákonem. CERMAT tedy spolykal desítky milionů, aniž by čímkoli českému školství prospěl.
Další institucí je Výzkumný ústav pedagogický, jehož název je matoucí, protože ve skutečnosti žádný výzkum neprovozuje. Zdejší zaměstnanci píší učební osnovy a rámcové vzdělávací plány. Úroveň těchto osnov, které od roku 1991 nezaznamenaly výraznější změny, je skličující a právě osnovy jsou hlavní brzdou proměny české školy, protože se jimi musejí řídit všichni učitelé. Podobné zaměření má Národní ústav odborného vzdělávání, který tvoří učební osnovy a rámcové vzdělávací plány pro odborné školy a učiliště.
Zbývá ještě Česká školní inspekce, která školy kontroluje a jejíž inspektoři způsobují panickou hrůzu na všech školách. Např. po jedné kontrole byly na naší škole zakázány všechny exkurze, protože kvůli nim odpadalo příliš mnoho předmětů. To, že se žáci naučí nejvíce o zvířatech návštěvou ZOO a o umění návštěvou Národní galerie, inspekci nezajímalo…
Zřejmě jediná instituce, která by dokázala obhájit svou existenci, je Ústav pro informace ve vzdělávání. Výsledky jeho výzkumů jsou ale ministerstvem ignorovány a uvažuje o jeho zrušení, asi proto, že zjištěné poznatky nejsou pro české školství příliš lichotivé… Pokud zůstane ministerstvo školství a jeho instituce stejné i v tomto volebním období, nemůžeme výraznější zlepšení naší školy čekat.
Naštěstí jsou tu jiné, na ministerstvu zcela nezávislé instituce. Obecně prospěšná společnost Scio nabízí revoluční výukové programy nebo Národní srovnávací zkoušky, které porovnávají kompetence studentů v celé zemi. Kvalitní testy produkuje také Kalibro. Asociace debatních klubů, sdružení AISIS a k pozitivním změnám přispívají i soukromí vydavatelé.
Největší podíl na proměně českého školství má ale nadace Open Society Fund Praha, která financuje řadu progresivních projektů (nejen) ve školství. Poskytuje granty na studentské časopisy, pořádá Debatní ligu K. Poppera, podporuje neziskové organizace (Přátelé angažovaného učení) a řadu internetových stránek (I*Earn, Kritické myšlení, Začít spolu) atd. Bohužel v současnosti půdu České republiky opouští a těžiště svých aktivit přesouvá dále na východ. A protože není nikdo, kdo by ji nahradil, zřejmě proměna českého školství skončí.
Ministerstvo nepřišlo s žádnými inovativními programy, které by umožnily zlepšení českého školství, jeho vliv ale zůstává obrovský – velmi ostražitě si totiž hlídá toky peněz. Místo aby peníze dostával přímo zřizovatel nebo ředitel školy, putují složitě přes spoustu ministerských úředníků a každé finanční rozhodnutí ředitele musí být posvěceno shora – od pronájmu učebny až po rekonstrukci školy. Ministerstvo dokonce rozhoduje o platech učitelů, a přestože nejsou jeho zaměstnanci, diktuje ředitelům, do které platové třídy mají své pedagogy zařadit. Fondy na nadtarifní složky platu jsou přitom tak nízké, že neumožňují ocenit kvalitní učitele nebo nalákat mladé. Ředitelé proto nemají faktickou možnost školu řídit.
Poslední výhružka, které se učitelům od ministerstva školství dostalo, je, že budou propouštěni. Nikoho nezajímá, že propouštět zaměstnance má ředitel, že ve třídách je stále kolem 30 žáků, že na Západě je obvyklé, aby měl učitel k ruce asistenta, že ve školství je 10 000 nekvalifikovaných lidí a 11 000 důchodců a že v jiných zemích je mnohem více středoškolských i vysokoškolských studentů. Dokud se bude na školách a učitelích šetřit penězi i svobodou, české školství se nepromění.
Zdá se mi, že současné ministerstvo školství je přinejmenším zbytečné, pokud tedy není hlavní brzdou proměny české školy!
Radek Sárközi
0 comments:
Post a Comment