Vládní představa o rozložení povodňových škod je vskutku spravedlivá: místo všech obyvatel je zaplatí především ti, kteří jsou první na ráně, tedy státní zaměstnanci. Toto rozhodnutí padlo nehledě na předchozí sliby a prohlášení. Opět si necháme vše líbit? Oživeno textem výzvy ke stávce.
Původně jsem chtěl napsat k začátku školního roku článek s název Budou učitelé stávkovat?, ale události mezitím nabraly zcela jiný směr a otazník už není na místě. Vláda se totiž ve středu rozhodla, že část povodňových škod zaplatí z peněz, které ušetří dalším odkladem rozšíření počtu platových tříd.
Den předtím přitom ministři tvrdili, že 20 miliard, které potřebují pro příští rok na obnovu země, co nejspravedlivěji rozdělí mezi všechny občany. Náhlá změna stanoviska ovšem znamená, že povodňové škody z velké části zaplatí nejchudší lidé v této zemi! Na tom nic nemění fakt, že odborové svazy v pátek předběžně vyjednaly slabou náplast v podobě navýšení tarifů o 7 procent, které pouze dohání zvýšení platů v soukromém sektoru.
Státní otloukánci
Při tzv. úsporných balíčcích přišli státní zaměstnanci o právě schválené 14. platy. Následně si vláda udělala ze státních zaměstnanců rukojmí, když odsunula rozšíření platových tříd z 12 na 16 (a tedy fakticky i nárůst platů pro vysokoškoláky) na začátek roku 2003. A ve chvíli, kdy většina státních zaměstnanců doufala, že konečně přijde vláda, která dostojí svým slibům, odsouvá je opět, dokonce na neurčito! A to nepočítám frašku s letošním ”zvedáním” učitelských platů, kdy ministr Zeman nejdříve odsunul zvýšení o několik měsíců a následně řada učitelů objevila na výplatních páskách méně peněz než před navýšením! Jak se ukázalo, chyba byla přes různé výmluvy na straně ministerstva, které narychlo vzalo peníze ze SIPVZ, kde doteď chybějí…
Jestli vláda potřebuje 20 miliard a chce, aby byly rozloženy na všechny občany rovnoměrně, musí škody financovat z privatizačních příjmů nebo z půjčky. Lze samozřejmě předčasně srovnat spotřební daň na pohonné hmoty, cigarety, alkohol s obvyklou výší daní v Evropské unii, lze v tomto smyslu upravit i daň z přidané hodnoty. Nikdo ale nemůže chtít, aby učitel s nástupním platem 7 000 korun financoval obnovu země částkou převyšující deset tisíc!
Pokud 20 miliard rozpočítáme na všechny obyvatele České republiky, vychází 2 000 korun na jednoho. Odkladem přesunu do vyšších platových tříd ale každý učitel ZŠ zaplatí minimálně 13 000 korun, každý středoškolský pedagog 26 000 Kč a vysokoškolský dokonce 52 000 korun. Podobně jsou na tom i lékaři a další státní zaměstnanci, mezi kterými je spousta lidí povodněmi přímo postižených. O spravedlivém rozložení tedy nemůže být ani řeč!
Zůstaneme opět pasivní?
Proč to vláda udělala, je jasné. Zatímco zvýšené příjmy z DPH, spotřebních daní a zvýšení daní z příjmu jsou nejisté, odklad zvýšení platů státních zaměstnanců se dá přesně kvantifikovat. A navíc státní zaměstnanci vždy vše trpně snášeli a nikdy se výrazně proti porušování slibů ze strany vlády nepostavili, nyní sklízejí plody své servility. Teď ale nastal čas, říct vládě rozhodné Ne! Vláda, která není ochotna nebo schopna plnit vlastní sliby, nemá právo vládnout.
Státní zaměstnanci by měli co nejdříve vyhlásit stávkovou pohotovost, a pokud vláda nepřehodnotí svá stanoviska, musejí začít od 2. ledna příštího roku opravdu stávkovat!
Oživeno: Text výzvy ke stávce "Učitelé, zvedněte hlavu!" naleznete zde .
Radek Sárközi
0 komentářů:
Okomentovat