Ondřej Neumajer: Vytváříme školní web (2) – jednoduché metody

V minulém díle tohoto seriálu jsme si představili hlavní důvody, proč mít na internetu svoje školní stránky. Dnes si povíme něco obecnějšího o webu a především o jednodušších způsobech, jak WWW stránky vytvářet. Služba World Wide Web (WWW) je vedle e-mailu nejpopulárnější službou počítačové sítě internet. Tuto slávu jí kromě samotné podstaty – možnosti snadného publikování multimediálních informací (kompozic textu, grafiky a zvuku) – přineslo nejvíc to, že její využívání je až neuvěřitelně jednoduché a na straně uživatele k němu stačí jediný program – webový prohlížeč. Díky němu můžeme procházet hustou sítí webových stránek, vzájemně propojených hypertextovými odkazy, tzv. linky.


WWW.populární_služba_internetu.CZ

Základní “jednotkou informace WWW” je stránka (anglicky page). Ve skutečnosti se jedná o dokument, který může být téměř libovolně rozsáhlý a se svojí papírovou obdobou má společný jen název. Tento dokument je zapsán v jazyce HyperText Markup Language (HTML). Obsahuje speciální příkazy, které říkají “zde je název stránky”, “tento text je odkazem” či “tento text je nadpis”. Webový prohlížeč musí tento text analyzovat, zformátovat a zobrazit uživateli. Několika vzájemně propojeným stránkám a nacházejícím se na stejné adrese (to je ta formule s magickým www.neco.cz) se říká webová prezentace (anglicky site).

Ačkoli existují přesné standardy, které definují jazyk HTML, jednotlivé prohlížeče od různých výrobců interpretují (zobrazují) stejnou stránku mírně odlišně. Mezi nejznámější současné prohlížeče patří Internet Explorer, Netscape, Mozilla a Opera. Rozdílná interpretace stránek v různých prohlížečích způsobuje jejich autorům (webmasterům) značné potíže. Zvláště pokročilejší formátovací příkazy jsou bohužel různě zobrazeny nejen v závislosti na typu prohlížeče, ale také na jeho verzi a platformě, na níž prohlížeč používáme (Windows, Apple, Linux, atd.). “Opravdoví” webmasteři se tedy snaží psát stránky v souladu se standardy HTML (v současné době ve své čtvrté verzi) a zároveň tak, aby se v nejpoužívanějších prohlížečích zobrazovaly shodně. Pro bližší seznámení se službou WWW si dovolím čtenáře odkázat na přednášku Jiřího Peterky.

Považujme nyní výše popsaný text za minimální, velmi zjednodušené pensum teorie a pojďme se podívat na způsob, jak WWW stránky v jazyce HTML vytvářet. Pro praxi školních stránek lze uvažovat o pěti způsobech. Dnes se budeme věnovat dvěma jednodušším.


Tvorba stránek pomocí textového editoru

Poslední verze známých textových editorů (MS Word, WinText602, atp.) umožňují export dokumentu do jazyka HTML. Tím se tyto editory stávají lákavým nástrojem pro ty, kteří chtějí co nejrychleji publikovat informace a na samotném provedení jim zas až tolik nezáleží.

Vytvořený textový dokument musí editor převést do příkazů jazyka HTML, a to samozřejmě není zcela jednoduché. Výsledkem jsou stránky s rozsáhlým HTML kódem, který obsahuje mnoho nadbytečných informací, a tím se snižuje rychlost načítání stránky. Autoři editorů jsou si tohoto nedostatku vědomi a k optimalizaci výsledného kódu nabízejí různé nástroje (viz např. článek  Nový HTML Filter pro MS Office - užitečná pomůcka webmastera ). Obecně jde však o nouzové řešení a pro koncepční tvorbu stránek je nelze doporučit.


Tvorba stránek pomocí WYSIWYG editoru

Termín What You See Is What You Get v překladu znamená “co vidíš, to dostaneš”. Grafické rozhraní mezi uživatelem a aplikací je tu vytvořeno tak, aby byla tvorba stránek co nejjednodušší a co nejvíce názorná. Autor by měl svoji stránku v editoru (a v ideálním případě) vidět tak, jak ji pak uživatelé uvidí ve webovém prohlížeči. Chce-li zarovnat text na střed, klepne na ikonku zarovnat na střed; chce-li změnit barvu textu, klepne na ikonku barva textu. Většina WYSIWYG HTML editorů má velmi podobné grafické rozhraní jako známé textové editory (ty jsou vlastně také WYSIWYG).

Tento způsob tvorby stránek využívají především středně pokročilí webmasteři. Není nutné se učit jazyk HTML, na druhou stranu se tím autor ochuzuje o jisté nuance (např. v polohování prvků na stránce), které je možné pomocí znalosti HTML vyjádřit. Přehledné prostředí editoru tak platí určitou daň, která však nemusí být pro běžné účely vysoká. Na obranu tohoto způsobu tvorby webů nutno říci, že WYSIWYG editory prošly značným vývojem a některé nabízejí dosti pokročilé funkce i značnou optimalizaci výsledného kódu, často i možnost úprav přímo v jazyce HTML. Nejvyspělejší editory nabízejí funkcí ke správě celé prezentace – např. kontrolu správnosti odkazů, kontrolu pravopisu, práci s projekty, umístění na server, atd.

Bohužel, nabídka kvalitních WYSIWYG HTML editorů zdarma není moc široká. Stručný přehled těchto programů naleznete například na serveru Tucows.

Součástí některých webových prohlížečů je i jednodušší WYSIWYG editor (např. Netscape či Mozilla), který však pro běžné účely postačuje. K tomuto způsobu tvorby stránek se v některém z příštích dílů našeho seriálu ještě vrátíme.


V třetím díle se podíváme na pokročilejší způsoby tvorby stránek a ukážeme si příklady, s nimiž se můžeme na webu setkat.

Odkaz na první díl seriálu naleznete níže, v “Souvisejících článcích”.


Ondřej Neumajer