O mladých nastupujících učitelích se povídá ledacos. Většina ředitelů škol se shodne na jejich nepřipravenosti pro vlastní učitelskou praxi. Podejme jim tedy pomocnou ruku a pokusme se vyřknout několik dobře míněných rad, jak vykročit tou správnou nohou do sborovny a skutečné učebny.
„Vítám vás u nás a jsem rád, že jste si vybral právě naši školu,“ přijímá ředitel mladého rechtora na první štaci. Obvykle pak prohodí pár povzbudivých slov, oznámí jméno uvádějícího učitele a na první poradě ho představí smečce zkušených kantorek, které polohlasně komentují jeho image. Hrstka kantorů – mužů, pokud zcela neabsentuje, se raduje, že má třetího do mariáše. Když se jedná o něžnější pohlaví, nemění se obvykle nic, krom mariáše a zvýšené kritiky ze strany zkušenějších dam směrem k absolventce.
První dny ve lví kleci
Po hektickém a neurovnaném přípravném týdnu, ve kterém je nastupující učitel proškolen o bezpečnosti a požární ochraně, absolvuje vstupní lékařskou prohlídku, je seznámen s pracovním řádem, vnitřním řádem a budovou školy, je mu předán první životní úvazek s rozvrhem hodin a průběžně se seznamuje s kolegyněmi a kolegy. Pokud je muž se sex-appelem, je mu nabídnuto tykání od dam středního věku, pokud se jedná o dívku a má sex-appel, tykání se obvykle nekoná.
Je-li jmenován třídním učitelem, vykonává celou řadu třídnických záležitostí a zdobí třídu. Dále je neustále všemi oslovován, žádán a volán, aby někde něco odnesl, přinesl, předal, vzkázal té nebo jemu… Do toho neustále zvoní zvonek, který školník na konci roku zapomněl vypnout. Blázinec! A hlavou letí myšlenka, proč já hlupák šel na kantora? Že by kvůli platu nebo prázdninám?
Kolegyně, školník a kuchařky
A tak mladý pedagog, obvykle zmatený a nejistý vstupuje do prvního měsíce kantoření. Co mu poradit, aby nebyl od počátku ztracen, zhrzen a otráven? Je třeba si uvědomit, že s některými kolegy bude na jednom pracovišti deset, dvacet, možná i více let. Z toho plyne, že jaký vztah si vytvořím, takový by mohl být i v budoucnu. Proto je dobré:
- zpočátku se chovat skromněji, věci posuzovat zvenčí a s kritikou zatím posečkat
- informace o škole (dnes jedna z nejvíce žádaných komodit) získávat i z jiných zdrojů
- oslovovat své kolegy jak se patří a sluší (nedoporučuji oslovovat příjmením – např. paní Plchotová, když se jedná o ředitelku nebo i o kolegyni)
- jako nejmladší ve sboru je dobré zdravit první (všichni na to čekají)
- mí starší kolegové již před 30ti roky říkali – předcházej si školníka i kuchařky (platí stále – při dobré konstalaci celkem dobrý a objektivní zdroj nejen informací)
- kolegiálnosti, vstřícnosti, slušnosti a především smyslu pro humor není nikdy dosti
Všichni jsme seděli ve školních lavicích
Nejvýznamnější a nejdůležitější oblastí je však vztah k žákům a umění učit. Sem tam se sice objeví učitel spadnuvší z nebe s přirozenou autoritou, s nepřebernou zásobou výukových metod, geometrickou řadou motivačních prvků, s evidentním zájmem o učení a s výtečným vztahem k dětem a ke škole. Většina absolventů, která se rozhodla vykonávat toto povolání odpovědně, musí však delší dobu nebo celý život o své práci více přemýšlet a na sobě pracovat:
- posbírat co nejvíce zkušeností od starších učitelů (náslechy, rozhovory,…)
- odpovědně – zpočátku písemně se připravovat do vyučovacích hodin (ty musí být promyšlené a efektivní)
- poznat možnosti každého svého žáka a vést ho k jeho možné hranici, seznámit se s rodinným zázemím (rodinné problémy se jednoznačně přenáší na výkonnost žáka)
- využívat ve výuce moderních metod práce, pomůcek, počítačů,…
- neustále se vzdělávat, sledovat novinky v pedagogice, psychologii,…
- komunikovat se všemi kolegy v oblasti problémových žáků, jednotné klasifikaci, výchovy,…
- získat si děti i rodiče na svou stranu moderními přístupy, metodami práce, vztahem k práci…
Každý má na vybranou
Učitel má jedinečnou možnost budovat na svých výsledcích, na své úspěšnosti a flexibilitě svou image. Učitel je viděn nejen svými žáky a kolegy, ale také jejich rodiči a na menším městě celou občanskou veřejností. Může se stát silnou a respektovanou osobností a nebo jenom průměrným zakřiknutým kantůrkem. Je třeba vstoupit do tohoto povolání s hlavou vztyčenou, se zdravým sebevědomím a s odhodláním dokázat, že tím nejlepším kantorem na této škole budu za pár let právě já. Ale pozor – nezapomeňte, že úspěch v našich končinách se neodpouští.
Ogrodník Zdeněk st
0 comments:
Post a Comment